V reakci na bezprecedentní eskalaci ze strany izraelské armády, která uvedla, že minulou středu během 10 minut provedla „největší koordinovanou vlnu úderů“, při níž zasáhla 100 míst napříč Libanonem a zabila a zranila stovky lidí, uvedla regionální ředitelka Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku Heba Morayef následující:
„Jen několik hodin poté, co svět s opatrným optimismem přivítal zprávy o americko-izraelském příměří s Íránem, se v Libanonu noční můra pro civilisty stala ještě děsivější. Dnešek byl nejsmrtelnějším dnem od začátku poslední vlny bojů 2. března – proběhla intenzivní vlna leteckých úderů napříč jižním Libanonem, údolím Bikáa i hustě obydlenými civilními oblastmi v centru Bejrútu, často bez jakéhokoli varování. Nemocnice vyzývají k darování krve, protože jsou zahlceny počtem zraněných, kteří přicházejí.“
„Ještě před útokem, který izraelská armáda označila jako operaci ‚Věčná temnota‘, bylo v celé zemi zabito více než 1 500 lidí a přes milion lidí bylo vyhnáno ze svých domovů. Civilisté v Libanonu už nyní platí nesnesitelnou cenu – mezi zabitými jsou děti, zdravotníci i novináři – a nejnovější útoky tuto ničivou lidskou bilanci jen dále zvýší.“
Civilisté v Libanonu už nyní platí nesnesitelnou cenu – mezi zabitými jsou děti, zdravotníci i novináři – a nejnovější útoky tuto ničivou lidskou bilanci jen dále zvýší.
– Heba Morayef, regionální ředitelka pro MENA
„Opakujeme naléhavou výzvu, aby Izrael dodržoval své závazky podle mezinárodního humanitárního práva a zajistil ochranu civilistů. Izrael má znepokojivou historii nezákonných útoků v Libanonu a projevuje bezohledné pohrdání civilními životy, posilované beztrestností, kterou podle všeho izraelští představitelé pociťují.
„Nedávné varování mluvčího izraelské armády, že Hizballáh přesunul své pozice z jižních předměstí Bejrútu do severní části města a smíšených oblastí, vyvolalo obavy z dalších útoků v civilních oblastech. Izraelské síly jsou podle mezinárodního humanitárního práva povinny rozlišovat mezi civilisty a vojenskými cíli a kategoricky se zdržet přímých útoků na civilisty a civilní objekty, stejně jako útoků nerozlišujících či nepřiměřených. Jsou také povinny přijmout veškerá možná opatření k minimalizaci škod na civilistech a civilní infrastruktuře, včetně vyhýbání se použití výbušných zbraní se širokým dopadem v hustě obydlených oblastech. Nedodržení těchto povinností představuje závažné porušení mezinárodního práva a bezprostředně ohrožuje životy civilistů.
„Tyto útoky jsou připomínkou, že státy musí okamžitě zastavit dodávky zbraní Izraeli vzhledem k převažujícímu riziku, že budou použity k páchání závažných porušení mezinárodního humanitárního práva.“
Fatima, očitá svědkyně jednoho z útoků, popsala ničivé scény poté, co byl zasažen dům naproti jejímu bydlišti v oblasti Salim Salam v Bejrútu:
„Popadla jsem notebook a vyběhla na ulici. Bylo to apokalyptické. Těla na zemi. Krev všude. Viděla jsem nespočet zraněných dospělých i dětí. Šla jsem dál, ale stejný obraz byl i v dalších čtvrtích. Nevěděla jsem, kam jít. Jen jsem bezcílně šla a snažila se dostat co nejdál. Byla to noční můra.“
Průběh útoků
Dne 8. dubna vydala izraelská armáda výzvy k evakuaci pro jižní předměstí Bejrútu, město Týr a znovu vyzvala k masové evakuaci oblastí severně od řeky Zahrání.
Kolem 14:30 zahájila izraelská armáda během pouhých 10 minut sérii útoků na nejméně 48 lokalit, včetně hustě obydlených obytných čtvrtí a civilní infrastruktury, na jihu i severu Libanonu, v oblasti Mount Lebanon, v údolí Bikáa, na předměstích Bejrútu i v jeho centru.
Izraelská armáda uvedla, že provedla koordinované údery na „100 velitelských center Hizballáhu a vojenských objektů“, které se nacházely „v srdci civilního obyvatelstva“. Izraelský ministr obrany Israel Katz označil útoky za „největší soustředěný úder, jaký Hizballáh utrpěl od operace s pagery“.
Od roku 2024 Amnesty International dokumentuje používání bílého fosforu izraelskou armádou a nerozlišující masové exploze zaměřené na elektronická zařízení. Izraelské útoky v Libanonu mají významné dopady na civilisty a zahrnovaly nezákonné letecké údery na obytné čtvrti i útoky na novináře, zdravotnická zařízení, sanitky a zdravotníky.
Organizace také upozornila, že izraelská armáda rozsáhle ničila a poškozovala civilní objekty a zemědělskou půdu v jižním Libanonu mezi 1. říjnem 2024 a 26. lednem 2025, a to i dlouho po listopadovém příměří v roce 2024. Amnesty International rovněž zdokumentovala, že Hizballáh nezákonně odpaloval neřízené rakety do obydlených civilních oblastí v Izraeli, což vedlo k úmrtím a zraněním civilistů a ničení jejich domovů.
