Ruské autority upírají dětem jejich právo na kvalitní vzdělání pomocí učebnic plných propagandy a přednášek, které jsou určeny k indoktrinaci dětí a ospravedlnění ruské útočné války proti Ukrajině. Zároveň potlačují právo na svobodu projevu, svobodné vyjadřování a přístup k informacím, uvedla dnes organizace Amnesty International.
Nová zpráva s názvem „Pouze oficiální zdroje“: Indoktrinace v ruském vzdělávacím systému dokumentuje jak děti po celém Rusku a v oblastech na Ukrajině okupovaných Ruskem jsou vystavovány utlačovatelské státní ideologii prostřednictvím centrálně řízených osnov. Podrobně také popisuje, jak jsou učitelé instruováni, aby sledovali své studenty na internetu, shromažďovali složky s informacemi o jejich názorech a hlásili úřadům nesouhlasné postoje k politickým a společenským otázkám.
“Ruské školy se proměňují z chrámů vědomosti na továrny poslušnosti. Rusku samo určuje, co se děti mají učit o Rusku, jeho sousedech i zbytku světa. Využití politické propagandy ve školách sice není v Rusku výjmečností, ale intenzita a rozsah úsilí Kremlu udělat z indoktrinace ústřední bod vzdělávacího systému jsou systémové,“ uvedla Marie Struthers, ředitelka Amnesty International pro východní Evropu a střední Asii.
Využití politické propagandy ve školách sice není v Rusku výjmečností, ale intenzita a rozsah úsilí Kremlu učinit z indoktrinace ústřední bod vzdělávacího systému jsou systémové,“ uvedla Marie Struthers, ředitelka Amnesty International pro východní Evropu a střední Asii.
“Ruské učebnice prezentují jediný pohled na historii, který ospravedlňuje jakékoli rozhodnutí Moskvy zaútočit na sousedy. Současnou agresi Ruska vůči Ukrajině vykreslují jako historickou nutnost a otázku národního přežití, zatímco jakékoli alternativní názory jsou hanobeny jako ‚nepřátelské‘ nebo ‚destruktivní‘,“ dodala.
Jeden světonázor, jednotná výuka
Od roku 2023 zavedlo ruské ministerstvo školství jednotný povinný soubor učebnic dějepisu a výukových materiálů, které vykreslují Rusko jako „obleženou pevnost“, popírají nebo oslabují ukrajinskou identitu a státnost a prezentují všechny sovětské a ruské vojenské intervence jako nezbytné a legitimní.
Vzdělávání nesplňuje standardy a zákony v oblasti lidských práv, pokud je navrženo tak, aby zbavovalo děti možnosti vytvořit si vlastní názory a učit se nezávislému a kritickému myšlení ve formujícím se věku. Přístup Ruska porušuje jeho závazky vyplývající z řady mezinárodních smluv o lidských právech, včetně Úmluvy o právech dítěte, která vyžaduje, aby vzdělávání směřovalo k „rozvoji úcty k lidským právům a základním svobodám“ a připravovalo děti na odpovědný život ve svobodné společnosti v duchu „porozumění, míru, tolerance, rovnosti pohlaví a přátelství mezi všemi národy“.
Snahy Ruska vychovat poslušnou, bezvýhradně oddanou studentskou populaci jsou posilovány prostřednictvím nátlaku, monitorování a profilování.
„Ruské úřady zavádějí takzvaná ‚profilaktická‘ opatření, která zahrnují nejen šíření propagandy, ale také neustálé tajné sledování studentů ve školách i mimo ně, včetně internetu. Ačkoli se tak děje zdánlivě za účelem prevence ‚extremismu‘, ‚terorismu‘ a ‚destruktivních ideologií‘, v praxi tyto pokyny podněcují k prověřování politických, náboženských a osobních názorů dětí,“ uvedla Marie Struthers.
Od ochrany ke sledování
Školy jsou podněcovány k tomu, aby identifikovaly studenty a zaměstnance, jejichž názory, online aktivita a vazby vyjadřují neloajalitu nebo náchylnost k „destruktivním“ vlivům – ty jsou definovány tak široce, že zahrnují i pokojnou opozici a celé skupiny občanské společnosti. Mezi ně patří Fond boje proti korupci zesnulého Alexeje Navalného, mládežnické protestní hnutí Vesna a neexistující „Mezinárodní hnutí LGBT“ – vymyšlený právní konstrukt sloužící ke kriminalizaci aktivismu za práva LGBTI osob – které byly všechny kriminalizovány výhradně za to, že se ozvaly na obranu lidských práv.
Dokonce i projevování forem nesouhlasu, které nejsou v Rusku formálně zakázány, jako je diskuse o negativním dopadu války na Ukrajině na životní úroveň, může být vnímáno jako varovný signál. To vede k tomu, že jsou studenti označeni za „rizikové“ a jejich názory na válku, „tradiční hodnoty“ a státní politiku jsou zaznamenávány a předávány vedení škol, policii nebo bezpečnostním složkám.
„Ruské úřady ukázaly, že neexistují žádné hranice, kam až zajdou, aby příští generaci vnutily svůj hluboce zpolitizovaný, ideologický narativ a zajistily, že ti, kteří se nepodřídí, budou odhaleni a potrestáni. To porušuje právo dětí na soukromí, svobodu projevu a sdružování, podkopává to důvěru v rámci škol a okrádá děti o jejich individualitu,“ řekla Marie Struthers.
„Mysl dítěte není majetkem státu. Přesto se zdá, že ruské úřady přistupují ke školním třídám jako k půdě, kterou je třeba kontrolovat, zda v ní neklíčí první výhonky občanského disentu, aby mohly být vytrženy dříve, než vyrostou.“
Mysl dítěte není majetkem státu. Přesto se zdá, že ruské úřady přistupují ke školním třídám jako k půdě, kterou je třeba kontrolovat, zda v ní neklíčí první výhonky občanského disentu, aby mohly být vytrženy dříve, než vyrostou. — Marie Struthers, ředitelka Amnesty International pro východní Evropu a střední Asii
Amnesty International vyzývá ruské úřady, aby zajistily, že školní osnovy, učebnice a další vzdělávací materiály nebudou potlačovat nebo bránit svobodnému vyjadřování a svobodné výměně názorů, nebudou obsahovat dezinformace ani podkopávat úctu k lidským právům. Studentům a učitelům musí být umožněn přístup k široké škále zdrojů a musí mít možnost svobodně diskutovat o historii a současných událostech bez strachu z postihů.
Úřady musí zrušit zákony a předpisy, které trestají pokojný projev nebo vylučují nesouhlasné hlasy ze vzdělávání; okamžitě ukončit nezákonné sledování a profilování dětí a pedagogů, zničit nezákonně shromážděná data, poskytnout účinné prostředky nápravy a odškodnění dotčeným osobám a pohnat odpovědné osoby k odpovědnosti.
Amnesty International rovněž vyzývá mezinárodní společenství, aby tyto otázky s ruskými úřady otevíralo na všech fórech; podporovalo činnost nezávislé občanské společnosti bojující proti propagandě a perzekuci ve vzdělávání; pomáhalo těm, kteří takové perzekuci čelí, včetně poskytování víz v případě potřeby; a zajistilo, že rozvojová pomoc nebude využívána k přetrvávání těchto porušování práv.
