Nová protiteroristická opatření přijatá v Kuvajtu v souvislosti s válkou s Íránem dávají úřadům rozsáhlé pravomoci, které mohou být zneužity proti pokojným protestům i svobodě projevu. Zákon zároveň výrazně rozšiřuje používání trestu smrti. Amnesty vyzývá kuvajtské úřady k jeho urychlené změně.
Kuvajtský emír vydal 15. března 2026 nový protiteroristický zákon, který zavádí velmi širokou definici „teroristického činu“, vytváří specializovanou prokuraturu a soudy a výrazně rozšiřuje možnost ukládat trest smrti.
Podle Amnesty International tak zákon ohrožuje svobodu projevu, pokojného shromažďování a sdružování i právo na spravedlivý proces. Úřadům navíc umožňuje omezovat práva lidí, kteří nebyli odsouzeni za žádný trestný čin.
„Národní bezpečnost nesmí sloužit jako ospravedlnění pro pošlapávání lidských práv a rozšiřování pravomocí státu. Reakce na skutečné bezpečnostní hrozby musí být v souladu s mezinárodním právem,“ uvedl Mahmoud Shalaby, regionální výzkumník Amnesty International.
Trest smrti i za činy, při kterých nikdo nezemřel
Jednou z nejzávažnějších změn je rozšíření trestu smrti. Pokud je čin, za který kuvajtské právo běžně stanovuje doživotní vězení, označen za „teroristický“, nový zákon za něj stanoví povinný trest smrti.
To se může týkat i některých činů, při kterých nikdo nebyl zabit, například šíření „nepravdivých informací“ během války. Takové používání trestu smrti je v rozporu s mezinárodními závazky Kuvajtu.
Amnesty International trest smrti odmítá za všech okolností a vyzývá Kuvajt k okamžitému zavedení moratoria na popravy.
Za terorismus mohou být považovány i pokojné protesty
Problematická je také široká a vágní definice terorismu. Za teroristický čin může být označeno například jednání, které naruší dopravu nebo způsobí škodu na majetku a jehož cílem je přimět státní orgán, aby něco udělal nebo nedělal.
Podle Amnesty tak hrozí, že pod protiteroristickou legislativu budou spadat také pokojné protesty, stávky nebo jiné legitimní formy občanského nesouhlasu.
Omezení i bez odsouzení
Zákon také zavádí kategorii lidí, kteří podle úřadů představují „teroristické nebezpečí“. Takovým osobám může být nařízen například policejní dohled, zákaz vstupu na určitá místa nebo zákaz kontaktu s konkrétními lidmi či organizacemi.
Tato omezení mohou být uložena i lidem, kteří nebyli odsouzeni za trestný čin. Amnesty International už navíc zaznamenala případy porušování práva na spravedlivý proces u lidí stíhaných podle nové legislativy, včetně výslechů bez přítomnosti právníka a neveřejných soudních jednání.
Nová opatření byla přijata v době vážného bezpečnostního napětí po útocích souvisejících s válkou s Íránem. Ani mimořádná bezpečnostní situace však nemůže ospravedlnit svévolné omezování základních lidských práv.
Amnesty International proto vyzývá kuvajtské úřady, aby zákon změnily v souladu s mezinárodními lidskoprávními závazky a okamžitě zavedly moratorium na používání trestu smrti.
