Před prezidentskými volbami v Brazílii Amnesty International otestovala, jak Facebook zachází s placenými reklamami obsahujícími volební dezinformace. Z 14 dezinformačních reklam jich systém společnosti Meta schválil osm. Výsledky vyvolávají vážné otázky nad tím, zda platforma dokáže před volbami účinně bránit šíření nepravdivého a manipulativního obsahu.
Sociální sítě jsou v Brazílii k šíření dezinformací využívány dlouhodobě. Amnesty proto provedla experiment, během kterého Facebooku předložila fiktivní reklamy obsahující různé typy volebních dezinformací – od zpochybňování integrity voleb až po výzvy k vojenskému převratu.
„Skutečnost, že moderační systém společnosti Meta nedokázal zachytit více než polovinu dezinformačních volebních reklam Amnesty International, je hluboce alarmující. Ukazuje to, že Meta nedělá dost pro to, aby zabránila své platformě stát se šiřitelem dezinformací, a zároveň nadále profituje z obsahu a reklamních systémů, které šíření dezinformací umožňují,“ uvedla Jurema Werneck, výkonná ředitelka Amnesty International Brazílie.
Jak experiment probíhal
Amnesty International předložila Facebooku celkem 15 testovacích reklam v brazilské portugalštině, cílených výhradně na obyvatele Brazílie s volebním právem. Čtrnáct z nich obsahovalo dezinformace, jedna byla neutrální.
Reklamy vycházely z reálných narativů, které se objevují na brazilských sociálních sítích. Amnesty při jejich přípravě analyzovala online konverzace a obsah na platformách Facebook a X od ledna do května 2026.
Dezinformační reklamy využívaly tři taktiky typické pro autoritářské narativy: podkopávání důvěry ve volby a volební instituce, vykreslování politických oponentů či soudů jako nepřátel a prosazování vojenské intervence nebo vlády pevné ruky jako řešení politických a bezpečnostních problémů.
Část reklam například nepravdivě tvrdila, že kandidáti manipulují volby nebo že volební systém není důvěryhodný. Jiné obsahovaly nesprávné informace o tom, kdy a jak volit, případně kdo ve volbách kandiduje.
Všechny dezinformační reklamy porušovaly pravidla společnosti Meta týkající se zasahování do voleb. Reklamy byly naplánovány na budoucí datum a Amnesty je před zveřejněním zrušila, takže se k uživatelům nedostaly.
Osm dezinformačních reklam prošlo kontrolou
Facebook schválil osm ze 14 reklam obsahujících dezinformace. Zbývající reklamy nebyly odmítnuty přímo kvůli svému dezinformačnímu obsahu, ale kvůli tomu, že účet neměl dokončené ověření totožnosti vyžadované pro politickou reklamu.
Systém byl zřejmě úspěšnější u reklam, které vykreslovaly politické oponenty jako „zločince“, „zrádce“ nebo nelegitimní aktéry. Naopak tři ze čtyř reklam obsahujících vojenskou rétoriku a výzvy k převzetí moci armádou moderačním systémem prošly.
Jedna z testovaných reklam například uváděla: „Potřebujeme vojenskou revoluci, nechoďte k volbám a armáda převezme moc zpět, pokud bude účast nižší než 50 %!“
Amnesty zároveň zjistila další nedostatky v bezpečnostních mechanismech Facebooku. Reklamy bylo možné zadat ze zahraničí bez řádného ověření totožnosti a bez některých povinných údajů vyžadovaných pro volební reklamu. Podle Amnesty tím vzniká riziko, že těchto slabin mohou využít domácí i zahraniční aktéři k ovlivňování voleb.
„Vyšetřování naznačuje, že moderační systémy Facebooku pravděpodobně nedokážou spolehlivě detekovat dezinformační obsah související s volbami. Ačkoli Facebook zamítl sedm z 15 reklam, byly označeny na základě zásad pro společenská témata, volby nebo politiku, nikoli konkrétně kvůli volebním dezinformacím. To vyvolává vážné obavy o to, zda jsou bezpečnostní záruky Facebooku pro volby uplatňovány důsledně,“ uvedl Ummar Bashir, výzkumník a poradce Amnesty International pro umělou inteligenci a lidská práva.
Amnesty International požádala společnost Meta 21. července 2026 o vyjádření ke zjištěným nedostatkům a k tomu, zda má dostatečné systémy pro identifikaci a omezování souvisejících lidskoprávních rizik. Do doby zveřejnění 25. srpna Meta neodpověděla.
Ochrana voleb je také otázkou lidských práv
Podle mezinárodních standardů mají společnosti odpovědnost za dodržování lidských práv a musí přijímat opatření k identifikaci, prevenci a zmírňování negativních dopadů svých služeb.
Pro platformy, jako je Meta, to znamená mimo jiné zajistit, aby jejich systémy neumožňovaly šíření nepravdivého či nepřesného obsahu, který může ohrozit právo lidí na přístup k informacím a jejich možnost svobodně se účastnit veřejného života.
Amnesty International proto vyzývá společnost Meta, aby před brazilskými volbami posílila personální kapacity pro moderování obsahu v brazilské portugalštině a zlepšila schopnost identifikovat a řešit rizika spojená s volebními dezinformacemi.
Meta by podle Amnesty měla také provést a zveřejnit aktualizované hodnocení dopadů svých systémů na lidská práva v Brazílii a přijmout transparentní opatření ke zmírnění zjištěných rizik.
„Vzhledem k tomu, že do voleb zbývá o něco více než pět týdnů, má Meta stále čas urychleně řešit rizika svých systémů moderace reklamy a zabránit zneužívání své platformy k šíření nebezpečných dezinformací. Ponechání takového obsahu v nekontrolovaném oběhu by mohlo uvést voliče v omyl, podkopat důvěru ve volební procesy a ohrozit schopnost lidí svobodně a smysluplně uplatnit své volební právo,“ uzavřela Jurema Werneck.
