Počet poprav ve světě dosáhl v roce 2024 alarmujícího
rekordu – s více než 1 500 vykonanými exekucemi se jednalo o nejvyšší číslo od
roku 2015.
Podle Amnesty zprávy Death Sentences
and Executions 2024 bylo v loňském roce zaznamenáno 1 518 poprav, což je nejvíce od roku 2015, kdy bylo vykonáno
minimálně 1 634 trestů smrti. Naprostá většina poprav proběhla v zemích Blízkého východu. Přestože se počet
států praktikujících trest smrti drží na historickém minimu, počty poprav v
jednotlivých zemích dramaticky rostou.
Tato čísla navíc nezahrnují tisíce poprav, které se
předpokládají v Číně – světově
největším vykonavateli trestu smrti – ani v Severní Koreji a Vietnamu,
kde jsou exekuce rovněž běžné a taky pod státním tajemstvím. Kvůli
neověřitelným údajům chybí data z Palestiny
a Sýrie.
Dominance tří
států
Největší podíl na nárůstu poprav mají Írán, Irák a Saúdská Arábie, které
dohromady vykonaly 1 380 poprav.
- Irák zvýšil počet poprav téměř čtyřnásobně (z nejméně
16 na 63). - Saúdská Arábie zdvojnásobila počet exekucí (ze 172 na 345).
- Írán zaznamenal skokový nárůst o 119 poprav (z 853 na
972), čímž se podílel na 64 % všech známých poprav na světě.
„Trest smrti je
odporná praktika, která v dnešní době nemá místo. Navzdory snahám některých
států udržet tyto hrůzné činy v tajnosti je jasné, že světová většina se od
trestu smrti odvrací,“ prohlásila generální tajemnice Amnesty
International Agnès Callamard.
Zneužívání
trestu smrti k represím
V roce 2024 Amnesty zaznamenala řadu případů, kdy trest
smrti zneužívali k potlačování protestů
a umlčování politických odpůrců.
Ve Spojených státech bylo vykonáno 25 poprav (oproti
24 v roce 2023), přičemž prezident Trump
opakovaně obhajoval trest smrti jako nástroj boje proti „násilníkům a
monstrům,“ čímž šířil mylný dojem o jeho odstrašujícím účinku.
Na Blízkém východě byl trest smrti systematicky
využíván k likvidaci lidskoprávních
aktivistů, odpůrců režimů a etnických menšin.
„Ti, kdo se
postavili represivním režimům, zaplatili nejvyšší cenu – zejména v Íránu a
Saúdské Arábii,“ uvedla Callamard.
„Írán v roce 2024 popravil i osoby spojené s protesty během povstání Woman, Life, Freedom, včetně mladíka
s mentálním postižením, který byl popraven na základě přiznání vynuceného
mučením,“ dodala.
Saúdská Arábie pokračovala v
popravách politických odpůrců a šíitských demonstrantů. V srpnu byl například
popraven Abdulmadžíd al-Nimr, který byl původně obviněn z účasti na protestech,
ale jeho rozsudek byl později změněn na údajnou spolupráci s Al-Káidou.
Obavy budí také snahy
o znovuzavedení trestu smrti – Demokratická
republika Kongo oznámila záměr obnovit popravy a Burkina Faso plánuje znovu zavést trest smrti za běžné trestné
činy.
Popravy za
drogové delikty
Více než 40 % všech poprav v roce 2024 bylo
vykonáno za drogové trestné činy, což je v rozporu s mezinárodním právem,
které povoluje trest smrti pouze za „nejzávažnější trestné činy“.
K zemím, které drogové delikventy popravují
nejčastěji, patří Čína, Írán, Saúdská Arábie, Singapur a pravděpodobně Vietnam.
Tyto exekuce často postihují sociálně znevýhodněné skupiny a nemají žádný
prokazatelný odstrašující efekt.
„Trest smrti za
drogové trestné činy je nejen neúčinný, ale i nezákonný. Státy jako Maledivy,
Nigérie či Tonga, které jeho zavedení zvažují, by měly být důrazně vyzvány k
dodržování lidských práv,“ doplnila Callamard.
Síla občanského
tlaku – naděje na změnu
Navzdory nárůstu poprav existují i pozitivní signály –
trest smrti se v roce 2024 vykonával jen
v 15 státech, což je historicky nejnižší počet. Celkem 113 zemí ho
zcela zrušilo a 145 států ho z právního systému odstranilo nebo ho v
praxi nevyužívá.
V roce 2024 například Zimbabwe zrušilo trest
smrti za běžné trestné činy a více než dvě třetiny členských států OSN podpořily celosvětové
moratorium na jeho výkon. V Malajsii reformy
vedly ke snížení počtu odsouzených k trestu smrti o více než 1 000 osob.
Sílu občanské angažovanosti ukázal i případ Iwao Hakamady, který byl v
Japonsku po téměř 50 letech v cele smrti zproštěn viny. V březnu 2025 stát
Alabama udělil milost Rockymu
Myersovi – černošskému muži odsouzenému k smrti – díky
neúnavné kampani rodiny, právníků, aktivistů a veřejnosti.
„Když se lidé
rozhodnou bojovat proti trestu smrti, výsledky se dostaví. Navzdory vůli
některých lídrů tuto barbarskou praktiku zachovat se svět mění. Je jen otázkou
času, kdy zmizí úplně,“ uzavírá Callamard.
Prohlédněte si detailní FAKTA A ČÍSLA