Hlavy pěti jihoevropských zemí přichází s touto výzvou po nejteplejším červenci, jaký byl kdy zaznamenán. Klimatická krize je navíc i krizí lidských práv a poškozuje mimo jiné právo na život, zdraví, potraviny, bydlení, důstojnou práci a zdravé životní prostředí.
Světoví lídři mají příležitost podpořit rychlé ukončení spalování fosilních paliv na klíčovém klimatickém summitu COP28. Ten se uskuteční koncem tohoto roku v Dubaji.
„Řešení klimatické krize nespočívá ve vzdálených technických řešeních s nejistými výsledky, jako je například zachycování, ukládání a odstraňování uhlíku, které prosazuje lobby fosilních paliv a které by mohlo tomuto průmyslu umožnit pokračovat v téměř nekontrolovaném využívání fosilních zdrojů,“
– Marta Schaaf, ředitelka programu Amnesty International pro klima, ekonomickou a sociální spravedlnost a odpovědnost podniků
I další středomořské země, včetně oblastí Blízkého východu a severní Afriky, rovněž zažily spalující teploty. Při nedávných lesních požárech v Alžírsku pak zemřelo více než 30 lidí. Středomořský region bude pravděpodobně patřit k oblastem nejvíce postiženým globálním oteplováním, pokud nebudou naléhavá klimatický opatření přijata. Podle OSN se otepluje o 20 % rychleji, než je celosvětový průměr. V této oblasti žije více než 500 milionů lidí.
„Skutečné řešení škod, které průmysl fosilních paliv působí lidem na světě a ekosystémům, na nichž jsou závislí, vyžaduje rychlé ukončení využívání fosilních paliv a moratorium na rozvoj nových zdrojů fosilních paliv. Ještě není pozdě jednat, ale náklady na lidskou nečinnost se rychle zvyšují,“ vyzvala Marta Schaaf světové lídry k akci.
Klimatické extrémy se letos vyskytly i v dalších částech světa. Přívalové srážky a záplavy zasáhly několik oblastí Číny, vlny veder neustále spalovaly jihozápad USA a abnormálně vysoké zimní teploty zasáhly i části jižní polokoule.
Škody, ke kterým již došlo, musí být napraveny, a to i prostřednictvím účinných zdrojů fondu pro krytí ztrát a škod do konce tohoto roku. Bohaté státy, které mají historicky větší podíl na emisích skleníkových plynů, by také měly podstatně zvýšit své příspěvky na klimatickou adaptaci zemí s nižšími příjmy. Mnohé z nich již nyní platí vysokou cenu za klimatickou krizi, ke které přispěly jen velmi málo.
