„Pokud by byl Julian Assange vydán do USA, mohl by nejen čelit soudu na základě obvinění podle zákona o špionáži, ale také reálnému riziku vážného porušování lidských práv kvůli podmínkám ve vazbě, které by se mohly rovnat mučení nebo jinému špatnému zacházení. Obžaloba ze strany vlády USA představuje vážnou hrozbu pro svobodu tisku jak ve Spojených státech, tak v zahraničí. Pokud by to prošlo, podkopalo by to klíčovou roli novinářů a vydavatelů při kontrole vlád a odhalování jejich prohřešků,“ uvedl v reakci na rozhodnutí soudu ředitel Amnesty pro Evropu Nils Muižnieks.
„Tohle je výsměch spravedlnosti. Povolením tohoto odvolání se Nejvyšší soud rozhodl přijmout hluboce pochybná diplomatická ujištění ze strany USA, že Assange nebude držen na samotce ve věznici s maximální ostrahou. Skutečnost, že si USA vyhradily právo kdykoli změnit názor, znamená, že tato ujištění nestojí ani za papír, na kterém jsou napsána.“
Nils Muižnieks, ředitel Amnesty pro Evropu
Žádost USA o vydání je založena na obviněních přímo souvisejících se zveřejněním uniklých utajovaných dokumentů v rámci práce Juliana Assange s Wikileaks. Zveřejňování informací, které jsou ve veřejném zájmu, je základním kamenem svobody médií a práva veřejnosti na informace o provinění či pochybení vlád. Je také chráněno mezinárodním právem v oblasti lidských práv a nemělo by být kriminalizováno. Julian Assange je prvním vydavatelem, který čelí obvinění podle zákona o špionáži.
