Amnesty vysvětluje svůj postoj k politickému vězni Alexeji Navalnému

Amnesty definuje vězně svědomí jako osobu, která byla zbavena svobody pouze z důvodu svého přesvědčení nebo z diskriminačních důvodů týkajících se etnického původu, sexuality, pohlaví nebo jiné identity dané osoby a za předpokladu, že osoba nepoužívala nebo neobhajovala násilí nebo nenávist.

Amnesty se postavila proti zatčení a uvěznění Alexeje Navalného v Moskvě v lednu 2021 a opakovaně jsme vyzývali k respektování práv demonstrantů i k nezávislému vyšetřování údajné otravy Alexeje Navalného a jeho okamžité propuštění. Amnesty použila výraz vězeň svědomí po jeho zatčení, aby zdůraznila nespravedlivou povahu jeho zadržení a náš nesouhlas s jeho neopodstatněným stíháním.

Náš postoj k těmto represivním činům ruských úřadů se nezměnil a trvá.

Následně však byly v hnutí Amnesty vzneseny obavy ohledně označení Navalného jako vězně svědomí – vzhledem k tomu, v minulosti zveřejnil prohlášení, která lze označit jako obhajobu nenávisti či podněcování k ní. Amnesty se rozhodla případ znovu posoudit a provedla důkladnou kontrolu důkazů. Po nezávislém zkoumání jsme dospěli k závěru, že jsme udělali chybu v našem počátečním rozhodnutí označit Navalného vězněm svědomí pouze na základě jeho nespravedlivého zatčení a zadržení. Přikládali jsme nedostatečnou váhu některým jeho předchozím komentářům, které, pokud si je Amnesty vědoma, doposud veřejně neodvolal.

Došli jsme tedy k závěru, že některé z jeho dřívějších komentářů lze označit jako obhajobu nenávisti, což je v rozporu s naší definicí vězně svědomí. Přijali jsme proto interní rozhodnutí, abychom tento termín u Navalného v budoucnu nepoužívali.
To, že se Amnesty rozhodla přestat označovat Alexeje Navalného jako vězně svědomí, však nemá vůbec žádný vliv na to, že Navalnyj byl nezákonně zadržen a stíhán pouze za to, že uplatnil právo na svobodu projevu. Na jeho případu budeme nadále pracovat.