Změna klimatu a lidská práva
„Je zcela očividné, že změny klimatu
mají již teď dopad na lidská práva. Tento dopad se bude s nadcházejícími
roky neustále zvětšovat.“
Kumi Naidoo, generální tajemník Amnesty International
Již v současné době trpí miliony lidí následky extrémních přírodních
katastrof, které se ještě zhoršují vlivem klimatických změn – od prodlužujícího
se období sucha v subsaharské Africe po extrémní tropické bouře
devastující ostrovní a přímořské oblasti jihovýchodní Asie, Karibiku a Tichého
oceánu. Během letních měsíců roku 2018 zažívaly mnohé oblasti severní polokoule
od polárního kruhu po Řecko, Japonsko, Pákistán a Spojené státy americké
extrémní vlnu veder a s nimi spojenými lesními požáry, které vyústily ve
smrt stovek lidí.
Přestože jsou změny klimatu vnímány především
prostřednictvím dopadů na přírodu a krajinu, jsou to právě jejich devastující následky
na lidstvu, které z nich dělají urgentní lidskoprávní problém. Změna
klimatu rozšiřuje a prohlubuje již existující nerovnosti a její dopady se budou
s přibývajícím časem nadále zhoršovat a ničit životy současné i budoucích
generací. Proto se dopady klimatické změny na lidstvo se mohou snadno stát tím
největším mezigeneračním porušením lidských práv v historii, pokud státy světa
selžou v řešení této krize.
Jaké jsou dopady klimatické změny?
Dopady klimatické změny, jež pociťujeme v současnosti,
se budou nadále zhoršovat. Globální teplota narostla zhruba o 1 °C ve srovnání
s hodnotami z doby před průmyslovou revolucí. Každý půl stupeň (nebo
dokonce ještě méně) má přitom ohromný dopad.
Na začátek je důležité si uvědomit, že žádný seznam dopadů
klimatických změn není a ani nemůže být konečný. Všeobecně za hlavní dopady považujeme
častější vlny veder, které budou působit po delší dobu, či extrémní srážky, ty budou
ještě intenzivnější a v mnoha regionech častější. Oceány se budou nadále
ohřívat a stávat se kyselejšími, nehledě na rostoucí úroveň jejich hladiny. Všechny
tyto změny budou mít do budoucna, pokud již ne v současnosti, devastující
dopady na lidské životy.
Při zveřejnění zprávy Mezinárodního panelu pro klimatickou
změnu (IPCC) v říjnu roku 2018 se otázka řešení klimatických změn ukázala
jako jasnější a více urgentní. IPCC varuje, že proto, abychom zabránili
katastrofickým změnám způsobených globálním oteplováním, nesmí nárůst teploty překročit
1,5 °C v porovnání s teplotou před průmyslovou revolucí. Zpráva rovněž
upozorňuje na masivní rozdíl mezi scénáři při růsty teploty o 1,5 °C a 2 °C.
Zpráva navíc uvádí, že přijetím efektivních opatření proti
nárůstů globální teploty nad 1,5 °C bychom mohli například:
· – snížit do roku 2050 počet lidí vystavených
rizikům spojeným s klimatem a ohrožených chudobou až o několik stovek milionů;
· – ochránit až 10 milionů lidí před riziky
spojenými s rostoucí hladinou moří a oceánů;
· – snížit podíl světové populace, která je
vystavena zvýšenému riziku nedostatku pitné vody, o 50 %.
V první řadě ovšem zpráva IPCC dává světu jasný návod,
jak se vyhnou klimatické katastrofě. Emise skleníkových plynů se musí do roku
2030 snížit o polovinu ve srovnání s úrovní z roku 2010, aby se zabránilo
nárůstu teploty o více než 1.5 °C. Čím déle tedy budeme vyčkávat, tím více
budeme do budoucna v tomto směru závislí na drahých technologií, které
mohou mít negativní dopad na lidská práva.
Generální tajemník OSF Antonio Guterres vzkázal státům, že
musí do roku 2020 stanovit přesvědčivé cíle pro zastavení nárůstu emisí, jinak totiž
„riskujeme, že promeškáme moment k tomu, abychom zabránili nekontrolovaným
klimatickým změnám, které budou mít tragické dopady na lidstvo i přírodní
ekosystém, jenž nás všechny živí.“
Kdo je nejvíce ohrožen změnami
klimatu?
„Říkáte, že svoje děti nadevše
milujete, přesto jim před jejich očima ničíte budoucnost.“
Greta Thunberová, klimatická aktivistka a zakladatelka hnutí
Fridays for Future
Z dokumentu Greta
Pokud vlády nezačnou jednat, bude klimatická změna nadále
zraňovat nás všechny. Některé skupiny budou ovšem její dopad pociťovat mnohem
více – například ti, kdo jsou odkázaní na zemědělský a přímořský způsob života
– stejně tak ti, kteří jsou již dnes zranitelní, znevýhodnění nebo jsou cílem
diskriminace.
Toto jsou jen některé z příkladů, jakými klimatické
změny prohlubují současné nerovnosti.
Mezi rozvinutými a rozvíjejícími se národy
Na národní úrovni budou nejvíce zasaženy ostrovní a
přímořské státy, především ty s méně rozvinutou infrastrukturou jsou již
dnes těmi nejhůře postiženými. Obyvatelé Marshallových ostrovů už aktuálně
zažívají pravidelně ničivé záplavy a bouře, jež ničí jejich domovy a živobytí.
V roce 2018 se titulní stránky novin zaměřovaly na vlny veder, zasáhly
vyspělé země severní polokoule od Evropy po Severní Ameriku, jedny z nejhorších
dopadů ovšem měla vedra v Pákistánu, kde zemřely desítky lidí – většinou
dělníci pracující na otevřeném slunci – teploty zde mnohdy přesahovaly 44 °C.
Mezi rozdílnými etniky a společenskými třídami
Dopady klimatických změn a s fosilními palivy spojené
znečištění ovzduší se liší i mezi jednotlivými etniky. V Severní Americe
jsou to především komunity složené ze zástupců menšin, ty jsou nuceny dýchat
znečištěný vzduch. Jejich komunity bývají mnohem častěji v blízkosti
elektráren, rafinerií a jiných průmyslových podniků. Sužuje je výrazně větší
míra respiračních onemocnění a výskytu rakoviny. Afro-americké komunity proto
zažívají třikrát větší míru úmrtí na tyto následky, než je celoamerický průměr.
Mezi jednotlivými pohlavími (gendery)
Ženy a dívky jsou disproporčně více zasaženy následky klimatických
změn, což reflektuje, že jsou v mnoha zemích stále marginalizovány a znevýhodňovány
i v jiných oblastech. Znamená to, že se výrazně častěji stávají obětmi
dopadů s klimatickou změnou spojených katastrof, protože mají menší
možnosti se bránit a je pro ně obtížnější se z vniklých škod vzpamatovat.
Mezi generacemi
Budoucí generace ponesou mnohem horší následky klimatických
změn, nepodniknou-li vlády efektivní kroky k jejich snížení. Přesto i dnes
nesou hlavní tíhu následků klimatických změn děti, mládež a staří lidé, a to
buďto kvůli jejich specifickým potřebám během růstu a dospívání, nebo naopak
úbytkem sil a imunity ve stáří. V praxi to znamená, že například během
přesídlení vynucených přírodními katastrofami zintenzivněnými klimatickými
změnami dopadá narušení celé řady práv – od práva na vodu a hygienu, přes
jídlo, adekvátní ubytování, po dostupnost lékařské péče a vzdělání – obzvláště právě
na děti a staré lidi.
Mezi komunitami
Původní obyvatelstvo patří rovněž mezi komunity obzvláště zasažené
dopady klimatických změn. Často totiž žijí v odlehlých oblastech
s křehkými ekosystémy, které jsou mimořádně citlivé na změny podnebí. Komunity
původních obyvatel si totiž udržují těsné spojení s tradičními územími, s nimiž
je spojená jejich kultura, identita a způsob obživy.
Proč jsou
klimatické změny lidskoprávní problém?
„Klimatické změny jsou lidskoprávním problémem
nejen protože mají ničivý dopad na možnost stovek milionů lidí uplatňovat svá
lidská práva, ale také proto, že se jedná o člověkem způsobený fenomén, jenž
může být regulován správnými kroky vlád.“
Kumi Naidoo, generální tajemník Amnesty International
Lidská pravá jsou spojena s klimatickými změnami,
protože mají ničivý dopad nejen na naše životní prostředí, ale i na náš osobní
blahobyt. Kromě toho, že ohrožují naší vlastní existenci, mají již teď
klimatické změny negativní dopad na naše právo na život, zdraví, potravinovou
bezpečnost a dostupnost pitné vody, bydlení a živobytí. Čím déle budou vlády
otálet, než přijmou smysluplná opatření, tím těžší bude tento problém řešit.
Zároveň stoupá riziko, že bude nutné emise snižovat způsoby, které zvýší
nerovnoprávnost místo toho, aby jí snižovaly.
Příklady ilustrující, jakými způsoby klimatické změny
ovlivňují lidská práva
Právo na život
Všichni máme právo na život, a to život ve svobodě a
bezpečí. Klimatické změny však ohrožují bezpečí miliard lidí na této planetě.
Nejočividnějším problémem jsou extrémní klimatické jevy, jako jsou tropické
bouře, povodně a lesní požáry. Tajfun Jolanda si jen na Filipínách vyžádal přes
10 000 životů. Stres vyvolaný horkem má také smrtelné následky. Letní vlny
veder v roce 2003 v Evropě způsobily smrt více než 35 000 lidí. Navíc
existuje mnoho méně viditelných způsobům, jakým klimatické změny ohrožují
lidské životy. Světová zdravotnická organizace předpokládá, že klimatická změna
způsobí mezi lety 2030 a 2050 až 250 000 úmrtí způsobených malárií, podvýživou,
průjmovými onemocněními a úmrtími spojenými s vlnami veder.
Právo na zdraví a přístup k lékařské péči
Všichni máme právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň fyzického
i psychického zdraví. Podle IPCC je hlavním negativním dopadem klimatických
změn na lidské zdraví především zvýšené riziko úrazů, nemocí a úmrtí
z důvodů intenzivnějších vln veder a přírodních požárů, zvýšené riziko
podvýživy (jakožto důsledek snížené produkce potravin v chudších oblastech)
a zvýšené riziko onemocnění přenášených vodou, jídlem a zvířecími přenašeči.
Děti vystavené působení ničivých přírodních katastrof zesílených klimatickými
změnami mohou trpět post-traumatickými stresovými poruchami. Zdravotní dopady
klimatické změny vyžadují okamžité řešení. Pokud k němu nedojde, tak hrozí
rozpad zdravotních systémů v mnoha chudších zemích a s tím i
dramatické zhoršení zdravotních podmínek pro stamiliony lidí.
Právo na bydlení
Všichni máme právo na přiměřenou životní úroveň pro sebe i
naše rodiny, a to včetně práva na adekvátní bydlení. Avšak klimatické změny
toto právo v mnoha ohledech ohrožují. Extrémní projevy počasí, jako jsou
hurikány, povodně a požáry již teď ničí domovy milionů lidí a zanechávají je
bez střechy nad hlavou. Eroze půdy způsobená suchem nebo záplavami zanechává
mnohé regiony prakticky neobyvatelnými. Zvyšující se hladina moří a oceánů zase
vyhání obyvatele z nízko položených oblastí.
Právo na vodu a hygienické podmínky
Všichni máme právo na čistou vodu pro osobní použití a
hygienu, což zaručuje ochranu našeho zdraví. Kombinace faktorů jako je tání
ledovců, snížení úhrnů srážek, zvýšené teploty a zvyšující se hladina moří a
oceánů způsobují, že se klimatické změny značně projevují na kvalitě a
dostupnosti zdrojů pitné vody. Již teď nemá více než miliarda lidí adekvátní
přístup k pitné vodě a klimatické změny tento stav ještě zhorší. Extrémní
bouře, cyklony a povodně za sebou zanechávají poškozenou odpadovou
infrastrukturu a kontaminované vodní zdroje, což nadále napomáhá šíření vodu
přenášených nemocí. Především ve velkých městech méně rozvinutých zemích budou,
hrozí kolaps těchto systémů.
Kdo nese zodpovědnost za řešení změn
klimatu?
„Poté co vystavila žalující stranu do
pozice klimatického ohrožení, pokračovala obžalovaná strana v jednání se
záměrnou lhostejností k známému nebezpečí, na jejímž vyváření a
prohlubování se sama podílela. Destabilizovaný klimatický systém nadále představuje
vážné riziko a ohrožení pro tělesnou integritu
a důstojnost žalující
stranu“
Ze soudní žaloby podané
21 dětmi a mladými proti vládě Spojených států amerických
Státy mají povinnost zmírnit negativní dopady klimatických
změn tím, že v co nejkratším možném časovém období přijmou
nejambicióznější možná opatření k zamezení nebo významnému snížení emisí
skleníkových plynů. Bohaté státy přitom musí být v čele těchto opatření, a
to jak vnitřně, tak prostřednictvím mezinárodní spolupráce. Všechny státy přitom
musí přijmout všechna smysluplná opatření k redukci emisí skleníkových
plynů do maximální možné míry, které jsou schopny.
Státy musí přijmout všechny nutné kroky, aby pomohly všem
obyvatelům ve své jurisdikci s adaptováním se na očekávané a nevyhnutelné
dopady klimatických změn a zároveň minimalizovat dopad klimatických změn na
jejich lidská práva. To platí bez ohledu na to, zda je daný stát zodpovědný za
tyto dopady. Protože každý stát má povinnost chránit obyvatelstvo před
nebezpečím způsobeným vnějšími vlivy.
Státy musí přijmout kroky v boji s klimatickými
změnami s nevyšší možnou rychlostí a humánností. Ve svých snahách nesmějí
přijmout opatření, která by přímo nebo nepřímo porušovala lidská práva.
Například chráněná území nebo projekty zaměřené na získání energie
z obnovitelných zdrojů nesmějí být stavěna na území patřících původnímu
obyvatelstvu, aniž by to s nimi bylo dopředu konzultováno a byl získán
jejich souhlas.
Při všech přijímaných opatřeních musejí státy respektovat právo
na přístup k informacím a zajistit participaci všech dotčených stran,
stejně tak jako zajistit dostatečnou a adekvátní nápravu všech případných
porušení lidských práv.
Bohužel současné závazky vlád zemí světa ke snížení dopadů
klimatických změn jsou podle IPCC naprosto neadekvátní, protože do roku 2100
povedou k nárůstu průměrné globální teploty až o 3 °C. Občané
v některých zemích, včetně Francie, Nizozemí, Švýcarska a řady dalších
podávají žaloby na své vlády kvůli jejich selhání v nastavení
odpovídajících opatření a cílů v boji s klimatickými změnami.
Podnikatelé mají také povinnost respektovat lidská práva.
Aby tuto odpovědnost naplnili, musí společnosti bezodkladně přijmout opatření
ke snížení emisí skleníkových plynů, zveřejnit relevantní informace o jimi
vypouštěných emisích a zároveň zveřejnit akční plány k jejich snížení.
Především společnosti produkující fosilní paliva musí přijmout dostatečná
opatření – včetně přesunutí svého portfolia směrem k obnovitelným zdrojům
energie – protože právě tyto společnosti a na ně napojený průmysl skrze své
lobby dlouho vědomě blokovaly debatu o klimatických změnách.
Proč musíme zastavit změnu klimatu?
Protože všichni zasluhují stejnou míru ochrany
Všichni jsme od narození chráněni základními lidskými právy.
Pod náporem klimatických změn jsou mnohé z nich v ohrožení. Přestože
všichni do určité míry pociťujeme dopady klimatických změn tak jsou to především ti, kteří jsou již dnes
diskriminování, co jsou jimi nejvíce zasaženi. Všichni jsme hodni stejné úrovně
ochrany před tímto společným ohrožením.
Protože není co ztratit ale pouze získat
Bojovat s klimatickými změnami nám dává šanci posunout
na první místo blahobyt lidí, jejich životní podmínky a právo na zdravé životní
prostředí. Dává nám to možnost rozšířit vnímání lidských práv – například tím,
že se mnoha lidem umožní přístup k čistějším a dostupnějším zdrojům
energie nebo že se pro ně otevřou pracovní možnosti v nových odvětvích.
Protože máme znalosti, moc a schopnosti zastavit změnu
klimatu
Mnoho lidí už teď pracuje na kreativních, inspirativních a
inovativních řešeních, jak řešit změny klimatu. Od občanů, přes podnikatele a
města jsou po celém světě miliony lidí aktivně pracujících na zásadách,
kampaních a řešeních, které budou chránit naši planetu. Původní obyvatelé celá
staletí vyvinuli udržitelné způsoby života v prostředí, které jim bylo
domovem. Můžeme se od nich užit s jejich souhlasem sdílet jejich know-how
abychom zlepšili způsob, jakým působíme na naši planetu.
Jakým
způsobem řeší Amnesty změny klimatu?
„Je tu akutní potřeba
postavit lidská práva do centra diskusí o klimatických změnách. Pro Amnesty
International a dalších lidskoprávní organizace to znamená domáhat se
odpovědnosti vlád, které selhávají v řešení klimatické změny, stejně jako
to děláme v ostatních porušeních lidských práv.“
Chiara Liguori, zahraničněpolitická poradkyně Amnesty International
Práce Amnesty International v oblasti změny klimatu se
týkala dohlížení nad zastoupením lidských práv v Pařížské dohodě o změně
klimatu, dále Amnesty International přispívá k zpřísňování norem v oblasti
lidských práv v oblasti změny klimatu a podpoře environmentálních skupin, které
ve své práci zohlednění lidskoprávní aspekty klimatických změn.
Vzhledem k naléhavosti tohoto problému prohloubíme naši
angažovanost tím, že budeme povzbuzovat zájem lidskoprávní komunity o otázku klimatických
změn a budeme hrát roli spojujícího prvku zemi lidskoprávními organizacemi a
iniciativami a environmentálním hnutím.
Amnesty bude spolupracovat s různými skupinami v klíčových
zemích, aby vyvinula tlak na vlády a korporace, které brání pokroku. Nadále
bude podporovat mladé lidi, ale také domorodé národy, odbory a postižené
komunity, aby požadovaly rychlý a spravedlivý přechod k hospodářství s nulovými
emisemi uhlíku, které nezanechá nikoho pozadu. Soudní spory a používání
vnitrostátních a regionálních lidskoprávních mechanismů budou dalšími nástroji
k udržení tlaku.
Amnesty International bude pokračovat ve své práci na
podporu obránců životního prostředí, aby usnadnila práci těch, kdo chrání půdu,
potraviny, komunity a lidi před dopady změn klimatu, těžby a rozšiřování
fosilních paliv a odlesňování. Bude ochraňovat občanský prostor a informačními
a mobilizačními kampaněmi rovněž přispěje k prosazování progresivnějších
politik v oblasti klimatu.
Naše požadavky
Amnesty žádá vlády aby:
·
Všemi dostupnými prostředky pomohly zastavit
růst globální teploty předtím, než dosáhne více než 1,5°C nárůst v porovnání
s teplotou před průmyslovou revolucí.
– Nejpozději do roku 2050 snížily svoje emise
skleníkových plynů na nulu. Bohaté země by měly tohoto dosáhnout rychleji. Do
roku 2030 musí globální emise klesnout na polovinu v porovnání
s rokem 2010.
– Co nejdříve přestaly používat fosilní paliva
(uhlí, ropu a zemní plyn).
– Zajistily, aby opatření pro boj
s klimatickými změnami byla provedena tak, aby při jejich naplňování
nebyla porušovala lidská práva a nedocházelo k prohlubování současných
nerovností.
– Zajistily, aby ti, kdo jsou zasaženi buďto přímo
klimatickými změnami nebo procesem přechodu k bez-uhlíkové ekonomice, byli
patřičně informováni a aby jim bylo umožněno podílet rozhodování o osudech
svých a svých komunit.
– Pracovaly společně a férově sdílely břemeno
klimatických změn – bohaté země musí pomáhat ostatním.
