Na konci roku 2017 tvořilo světovou populaci
uprchlíků 5,4 milionů Palestinců.[1] Jsou největší uprchlickou
populací na světě, a to už více než půl století[2]. Většina z nich žije
v Jordánsku, Libanonu, Sýrii, pásmu Gazy a v oblasti West bank.
UNHCR s většinou Palestinců přímo
nepracuje, jelikož spadají pod mandát Agentury OSN pro Palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA)[3].
Palestinci, kteří uprchli nebo byli vyhnáni ze
svých domovů tam, kde se nyní nachází Izrael, společně s jejich potomky, kteří
si udržují pouto s touto oblastí, mají dle mezinárodního práva nárok se
tam vrátit.[4] Nicméně, prakticky nemají
perspektivu toho, že by jim bylo v dohledné době dovoleno se vrátit na
místa a do domů, které opustili v oblasti, jež je nyní Izraelem a Okupovanými palestinskými
územími (OPT). V zemích
Středního východu, které přijaly většinu
palestinských uprchlíků, jsou tito považováni za osoby bez státní příslušnosti
nebo mají jen nejistý pobytový status a jejich vyhlídka integrace do místní
společnosti je malá.
Přesídlení do jiných zemí by pomohlo zmírnit
tíživou situaci palestinských uprchlíků, kteří nenachází ochranu
v hostitelské zemi. Toto by mělo být chápáno jako dočasné řešení, které nebude bránit právu
na návrat, když to podmínky dovolí.
Složitá situace palestinských uprchlíků
v zemích Středního východu se ještě zhoršila tam, kde jsou uvězněni v konfliktech,
jako je tomu na okupovaných palestinských územích, v Sýrii a Iráku.
Více než dva miliony
Palestinců žijících na okupovaných územích
Palestiny jsou Agenturou OSN (UNRWA) registrováni jako uprchlíci: více než 809 000 ve West Bank a 1,3 milionu v Pásmu Gazy.[5] Izraelská blokáda Pásma Gazy,
která trvá již více než 10 let, stejně jako uzavření Rafahského hraničního přechodu Egyptem a zničení tunelů
umožňujících přejít hranice, mělo na tyto uprchlíky neblahý dopad – ochromilo
ekonomiku a vedlo k jedné z nejvyšších
nezaměstnaností na světě, která je konstantně okolo 40 %.
Izraelské nálety a ostřelování během opakovaných ozbrojených konfliktů mezi
Izraelem a Palestinou v Gaze mají za následek životy a zranění tisíců
civilistů, většinou uprchlíků. Některé z útoků byly válečnými zločiny. Ve West Bank
dělají izraelské složky časté razie v uprchlických táborech a komunitách,
zatýkají tamní rezidenty a demolují jejich domy. Nepřiměřené a neopodstatněné užití síly je během
razií běžné a uprchlíci jsou při
nich často zraněni či dokonce zabiti.
[1] UNHCR, Global Trends – Forced Displacement in 2017. Dostupné z: http://www.unhcr.org/en-us/statistics/unhcrstats/5b27be547/unhcr-global-trends-2017.html
[2] Palestinian refugees fled or were expelled from their homes
in what is now Israel between late 1947 and the first half of 1949 during the
violence linked to the creation of the state of Israel and the Arab-Israeli war
of 1948; others became refugees in 1967 when Israel occupied the West Bank,
including East Jerusalem, and the Gaza Strip.
[3] UNRWA was created in 1949 to provide assistance to these
refugees and their descendants in Jordan, Lebanon, Syria, the Gaza Strip and
the West Bank, including East Jerusalem. Palestinian refugees cannot obtain
recognition or assistance from UNHCR in UNRWA’s areas of operation. However,
Palestinian refugees in other Middle Eastern and North African countries, such
as Iraq, fall under the mandate of UNHCR.
[4] Amnesty International, Israel and the Occupied Territories /
Palestinian Authority – The Right to Return: The Case of the Palestinians
(Index: MDE 15/013/2001) available at:
https://www.amnesty.org/en/documents/MDE15/013/2001/en/
[5] UNRWA. Where We Work.
Dostupné z: https://www.unrwa.org/where-we-work
