© Amnesty International
Nová
výzkumná zpráva Amnesty International V ulicích na obranu lidských práv
dokumentuje, jak úřední činitelé používají techniky jako je dohled, obtěžování
nebo stíhání, aby zabránili masovým protestům. Od roku 2016 vyrazily do ulic tisíce
lidí, aby pokojně protestovaly proti represivní legislativě, za práva žen nebo
proti novelám zákonů o soudnictví ohrožujícím lidská práva.
„Vzhledem k tomu, že polská vláda nadále zpřísňuje kontrolu nad
soudnictvím, lidový odpor stále roste. Ale vláda dělá vše, co může, aby protesty
zablokovala. Policie monitoruje, obtěžuje a dokonce trestá protestující jen
proto, že se rozhodli vyjádřit svůj postoj. OSN i EU uznaly, že prezidentské
veto legislativy, která by zničila nezávislost soudnictví, přišlo z velké části
díky masovým protestům. Teď tihle demonstranti potřebují podporu mezinárodní
komunity, aby mohli pokračovat ve své aktivitě,“ upozornila
Barbora Černušáková, výzkumnice Amnesty International pro Polsko.
Zastrašování
V červenci
2017 se tisíce demonstrantů ve více než 50 městech v Polsku připojilo
k protestům proti vládním návrhům, které ohrožovaly nezávislost
soudnictví. Vláda reagovala tím, že na pokojné demonstranty aplikovala řadu policejních
opatření, která jim kladla překážky a porušovala jejich právo na svobodu
projevu a shromažďování.
Policisté
instalovali kovové ploty, aby protestující zůstali daleko z dohledu
parlamentních budov ve Varšavě. Stovky policejních důstojníků denně hlídaly
oblast a používali různé techniky k tomu, aby lidem fyzicky zabránili
protestovat. Nehledě na náhodné kolemjdoucí praktikovali tzv. „kettling“ –
kordony v ulicích, které fyzicky i slovně zastrašují demonstranty.
V noci 18.
července žena jménem Klementyna fotila demonstranty na jedné z ulic.
Amnesty řekla, že ji policisti fyzicky napadli: „Jen jsem tam stála. A jeden policista mě bez varování popadnul a tlačil
mě ke sloupu dopravní značky. Pak mě uhodil do tváře. Nebránila jsem se…
Potom přišli další policisté, úplně zablokovali ulici a použitím kettlingu mě
tam drželi.“ Policie následně řekla médiím, že Klementyna nemá žádné
důkazy o tom, že došlo z jejich strany ke zneužití síly.
Zvýhodňování určitých protestů
Kromě
přehnaně přísné policejní taktiky, přináší nové zákony další nepřiměřená
omezení práva na pokojné shromažďování. V prosinci 2016 přijal polský parlament
restriktivní zákon o shromážděních, který upřednostňuje „cyklické
demonstrace“, což jsou demonstrace organizované stejnými lidmi na stejném
místě několikrát do roka. Během roku 2017 vláda upřednostnila třeba provládní
shromáždění připomínající každý měsíc havárii letadla ve Smolensku z roku 2010,
při které zemřel tehdejší prezident Lech Kaczynský a dalších 95 lidí. Bylo to
na úkor žádostí o jiná pokojná shromáždění, což je přímé narušování
mezinárodních lidskoprávních zákonů.
Navzdory
zákazům lidé dál svolávali kontrademonstrace každý měsíc. Desítky
protestujících pak stíhali za trestné činy, jako je „zásah do legálního
shromáždění“ nebo „zlomyslné zasahování do náboženského aktu“,
protože měsíční provládní shromáždění byla charakterizována jako náboženské průvody.
Atmosféra strachu
Protestující
v Polsku čelí dalším významným překážkám, které brání tomu, aby bylo jejich
výhrady proti omezujícím zákonům vidět a slyšet. Vedle omezování pokojných
protestů fyzicky, nechávají úřady demonstranty sledovat, včetně domovních
prohlídek. Mnoho z nich čelí obvinění a stíhání.
Polská
vláda se snaží zastrašit ty, kteří chtějí pokojně protestovat – jeden
vysokoškolák byl obviněn z „omezování svobody sdělovacích prostředků“
za to, že hlasitě protestoval poblíž novináře, který vysílal v prosinci
2016 z veřejného prostranství. „Snaží
se nás vyděsit, abychom dál neprotestovali,“ řekl Amnesty.
„To, že jsou pokojní demonstranti kriminalizovaní kvůli uplatňování svých
práv na svobodu projevu a pokojné shromáždění, vykresluje temný obraz dnešního
Polska. Tato malicherná a mstivá obvinění jsou odrazem zmenšujícího se prostoru
pro občanskou společnost a měla by okamžitě přestat, „uzavřela
Barbora Černušáková.
Pozadí
Po
vetování kontroverzních parlamentních návrhů na reformu soudnictví, předložil
polský prezident na konci září 2017 vlastní návrhy. Protesty by se mohly
kdykoli obnovit poté, co se tyto návrhy – které nadále vyvolávají obavy ohledně
právního státu a nezávislosti soudnictví – objeví na agendě jednání parlamentu.
