Na
setkání ohledně konvence OSN o užití určitých konvenčních zbraních promluvila i
Amnesty International požadující preventivní zákaz vývoje, hromadění, přepravy,
rozmisťování a používání plně autonomních zbraňových systémů (AWS nebo také
roboti zabijáci).
Předchůdci
těchto plně autonomních zbraní včetně dronů a dalších zbraňových bezpilotních
systémů, které v současnosti spravovány lidmi, jsou již používány, aby
páchaly násilí. To představuje vážnou výzvu k zajištění zodpovědnosti.
Rychlé
pokroky v technologiích by mohly znamenat, že další generace robotických
zbraní bude též schopna selektovat a napadat cíle a potenciálně zabíjet nebo zraňovat
obyvatelstvo bez efektivní lidské kontroly. Tyto děsivé vyhlídky s sebou
nesou další vlnou obav.
„Druhé
kolo vyjednávání v Ženevě, které se konalo v dubnu, je jasným znamením, že
by se vlády měly věnovat široké škále obav, které jsou způsobeny roboty
zabijáky. Jejich vývoj a rozmisťování v blízké budoucnosti se zdá
nezvratitelné, pokud se nepodniknou konkrétní akce,“ řekla Rasha Abdul Rahimová,
účastnice kampaně za kontrolu zbraní, bezpečný obchod a lidská práva Amnesty International, která se účastnila
zasedání v Ženevě.
„Legální,
etické a morální dilema, které používání těchto systémů ve válce přináší,
konečně začíná získávat pozornost, kterou si zaslouží. Ale to, co je stále
přehlíženo, je pravděpodobnost použití i při policejních operacích, což je
nutné řešit nyní. Závislost při dosahování práva a pořádku pouze na strojích
není jen hypotetický scénář představený v nesčetných sci-fi filmech. Je to
děsivá myšlenka, která by mohla být realizována, pokud by současný vývoj zůstal
nekontrolovaný. Teď nastal čas, aby státy zakázaly roboty zabijáky jak na
bitevním poli, tak i při policejních akcích, dokud nebude pozdě.
Obavy
ohledně lidských práv
Nová
výzkumná zpráva Amnesty International – Autonomní zbraňový systém: Pět
klíčových otázek ohledně lidských práv ke zvážení, je zaměřen na možné důsledky
použití robotů zabijáků při vynucování zákonů.
Tvrdí,
že použití robotických zbraní policií bude velmi nekompatibilní se standardy
mezinárodního humanitárního práva, které může vyústit v nezákonné
zabíjení, nepřiměřené použití síly způsobující zranění a oslabování práva
lidské důstojnosti.
Na
rozdíl od trénovaných zaměstnanců, roboti nemohou pokojně řešit konflikty,
rozpoznat právní a neprávní pokyny, dělat rozhodnutí o reakcích s ohledem
na minimální škody, anebo být zodpovědní za omyly nebo pochybení, které vedly
ke smrti nebo vážným zraněním.
Roboti
zabijáci na obzoru
Plně
autonomní zbraně s jistou mírou lidského dohledu ještě nebyly vyvinuty,
ale rychlé pokroky v technologii je stále více přibližují realitě.
Ve
skutečnosti již stačí jen malý krok od produktů, které jsou současně na trhu,
k plně výkonným robotům zabijákům. Společnosti v USA, Velké Británii,
Jordánsku, Izraeli nebo Španělsku již vyvíjí „méně smrtelné“ robotické zbraně
pro policii, které jsou ovládány vzdáleně nebo které po doteku automaticky
střílí.
To
zahrnuje bezpilotní letouny (drony) a pozemní vozidla, která patrně střílí
paralyzující šipky, slzný plyn a další látky, které přináší riziko zabití nebo
vážných zranění.
Jedním
příkladem je dron ShadowHawk, který je vyvíjen americkou společností Vanguard
Defense industries. ShadowHawk je navrhnut tak, aby prováděl operace podobné
těm, které provádí sledovací vrtulník, dron ale může být dále ozbrojen.
