Od voleb v dubnu 2019 a až donedávna izraelský premiér
Netanjahu a jeho hlavní soupeř Benny Gantz nebyli schopni vytvořit řídící
koalici, čímž ponechali izraelskou politiku v bezprecedentním patovém stavu.
Čelíc možnosti 4. voleb po třech neúspěšných kolech se nakonec Netanjahu a
Gantz 20. dubna shodli na dohodě o
jednotě. Podle jejich dohody by izraelská vláda byla schopna formálně
připojit všechna izraelská osídlení na okupovaném Západním břehu a v údolí Jordánu
již od 1. července 2020. To je v souladu s tím, co bylo oznámeno v tristním „Obchodním ujednání století“, vydaném Trumpovou správou počátkem tohoto roku.
Připojení znamená, že oblasti, které jsou podle
mezinárodního práva uznány jako okupované, by formálně byly podřízeny
svrchovanosti Izraele. Mezinárodní právo je v této otázce velmi jasné: připojení je nezákonné. Historie nám bohužel
ukázala, že to nebude stačit k tomu, aby to odradilo izraelskou vládu od
pokračování ve svém plánu. V roce 1967 Izrael po šestidenní válce de facto připojil Východní Jeruzalém, než v roce 1980 připojení
učinil oficiálním. Izrael také v roce 1981 připojil syrské
Golanské výšiny. Od roku 1967 Izrael vybudoval stovky ilegálních osad napříč
okupovaným Západním břehem Jordánu (včetně východního Jeruzaléma). Dnes na
okupovaných palestinských územích (oPt) žije více než 620 000 izraelských osadníků v uzavřených
městech spojených cestami pouze pro osadníky. Tato politika usazování civilistů na okupovaných
palestinských územích a vysídlování místního obyvatelstva je v rozporu se
základními pravidly mezinárodního humanitárního práva.
Udržování a rozšiřování osad jsou základem
institucionalizované diskriminace a systematického porušování lidských práv
vůči palestinským komunitám. Amnesty tato zneužívání dokumentuje už roky: Palestincům
je odepřeno právo na svobodu pohybu a svobodu shromažďování, jejich přírodní
zdroje jsou odcizeny pouze ve prospěch izraelských osadníků žijících na
okupované zemi, zatímco Izrael odmítá připojit mnoho palestinských vesnic k
vodovodním a kanalizačním systémům a elektrickým sítím. Během týdenní mise v
Izraeli a na okupovaných palestinských územích v únoru 2020 byla delegace britské
Amnesty svědkem toho, jak osady porušují lidská práva Palestinců. Mluvili jsme s mnoha Palestinci žijícími v blízkosti
nelegálních osad, někdy pouze oddělenými ostnatým drátem. Řekli nám o častých
útocích osadníků na jejich domovy a skot, o obtěžování izraelskými úřady a
neustálé hrozbě demolice domů, aby se uvolnila cesta pro bydlení v nových
osadách.
V případě závažného porušení mezinárodního práva mají státy odpovědnost spolupracovat na ukončení tohoto porušování zákonnými prostředky, jakož i
povinnost neuznat situaci, ke které došlo takovým porušením za zákonnou, a
nenapomáhat ani neasistovat v jejím udržení. Společná
opatření přijatá členskými státy EU v reakci na ruské nezákonné připojení
Krymu a Sevastopolu v březnu 2014 představují jasný a přesvědčivý precedens pro
provádění těchto mezinárodních povinností. Vláda Spojeného království nejen
veřejně odsoudila nezákonnou anexi, ale také vyjádřila svůj závazek v reakci na
ni použít
hmatatelná opatření proti Rusku.
Pokud však jde o Izrael a okupovaná palestinská území,
byl hlas vlády výrazně utlumen. Ministr Blízkého východu nedávno zopakoval, že
britská vláda „by
nepodpořila“ žádný připojovací krok z Izraele,
zatímco v lednu ministr zahraničí vyjádřil „obavu“. Vláda Spojeného království také rutinně odsuzuje rozšíření
osídlení pokaždé, když Izrael oznámí výstavbu nových
sídlištních bytových jednotek. Veřejná prohlášení o odsouzení však samozřejmě
nestačí k tomu, aby Izrael odradila od porušování mezinárodního práva – a
naléhavě je zapotřebí konkrétního opatření ze strany mezinárodního
společenství. Jak nedávno uvedl zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva na
okupovaném palestinském území: „Za vzdor
vůči mezinárodnímu právu se musí platit“
Vláda Spojeného království by měla podniknout dva
klíčové kroky, aby zabránila expanzi osídlování a zastavila přesun Izraele k
formálnímu připojení částí Západního břehu: Spojené království by mělo zakázat
zboží z osad na britských trzích a zabránit britským společnostem v obchodování s osadami. Tři britské firmy byly jmenovány v databázi OSN společností zapojených do činností souvisejících s osadami- JCB, Opodo a
Greenkote – a jako první krok by Spojené království mělo zajistit, aby okamžitě
ukončily své
obchodní vztahy s osadami. Tato opatření jsou naléhavě
nutná k odstranění rozdílu mezi prohlášeními Spojeného království o zavržení a
nedostatečné činnosti k ochraně mezinárodního právního řádu a k zabránění
dalšího porušování lidských práv proti palestinským komunitám na okupovaných
palestinských územích.
Rebecca Nguyen je vedoucí krizových kampaní v Amnesty Velká Británie.
Tweetuje na @Reb_NVT
