© AFP JIJI
Stalo se tak proto, že zradila hodnoty, za kterými i ona
sama stávala.
11. listopadu generální tajemník Amnesty International Kumi
Naidoo napsal Aun Schan Su Ťij, že organizace anuluje její ocenění z roku 2009.
V polovině jejího funkčního období a osm let po jejím propuštění z domácího vězení
Naidoo vyjádřil zklamání ze strany organizace,
že Aun Schan Su Ťij nevyužila své politické a morální pravomoci k
ochraně lidských práv, spravedlnosti či rovnosti v Barmě/Myanmaru.
Upozornil hlavně na její zjevnou lhostejnost vůči zvěrstvům páchaných armádou a
narůstající netoleranci svobody projevu.
„Jako od Velvyslankyně
svědomí Amnesty International jsme
očekávali, že budete i nadále používat svou morální autoritu, abyste protestovala proti nespravedlnosti všude tam, kde ji
vidíte, a to nejen v samotné Barmě,“
napsal Kumi Naidoo.
„Dnes jsme hluboce
konsternováni, že již nereprezentujete symbol naděje, odvahy a nehynoucí obrany
lidských práv. Amnesty International nemůže ospravedlnit Váš pokračující status jako příjemce ocenění Velvyslankyně svědomí.
A tak Vám jej s velkým smutkem tímto odnímáme.“
Trvalé porušování lidských práv
Od doby, kdy se Aun Schan Su Ťij stala de facto vůdcem barmské
civilní vlády v dubnu 2016, se její administrativa aktivně podílela na páchání
nebo přetrvávání mnohanásobných porušování lidských práv.
Amnesty International opakovaně kritizovala neúspěch Aun
Schan Su Ťij a její vlády protestovat proti
vojenským zvěrstvům vůči Rohingům, kteří po léta žili v systému
segregace a diskriminace rovnající se
apartheidu. Během násilné kampaně v loňském roce bezpečnostní síly zabily tisíce lidí,
znásilňovaly ženy a dívky, zadržovaly a mučily muže a chlapce a stovky domů a
vesniček vypálily do základů. Více než 720 000 Rohingů uprchlo do
Bangladéše. Zpráva OSN vyzvala k vyšetřování a stíhání vyšších vojenských
úředníků za trestný čin genocidy.
Ačkoli civilní vláda nemá kontrolu nad armádou, Aun Schan Su
Ťij a její kancelář zaštiťovaly bezpečnostní síly před odpovědností tím, že
odmítly, omezily nebo popíraly obvinění z porušování lidských práv a bránily
mezinárodnímu vyšetřování zneužívání. Její administrativa aktivně podnítila nepřátelství vůči Rohingům, označila je za
„teroristy“ a obvinila je z toho, že spálili své vlastní domovy a
„předstírali znásilnění“. Státní média mezitím zveřejnila pobuřující
a dehumanizující články, označující Rohingy jako „odporné lidské
blechy“ a „trny, které musí být vytaženy.“
„Neschopnost Aun Schan
Su Ťij postavit se za Rohingy je jedním z důvodů, proč již nemůžeme obhájit
její status Velvyslankyně svědomí,“ řekl Kumi Naidoo.
Amnesty International rovněž zdůraznila situaci v Kačjinském
státě a severních Šanských státech, kde Aun Schan Su Ťij nepoužila svůj vliv a
morální autoritu k odsouzení vojenského zneužívání, k prosazování odpovědnosti
za válečné zločiny nebo k zastání se občanů etnických menšin, kteří nesou břímě
konfliktů. Navíc její civilně řízená administrativa uvalila přísné omezení přístupu
humanitární pomoci, což zhoršilo utrpení více než 100 000 lidí, kteří museli
utéct před boji.
Útoky na svobodu projevu
Navzdory síle,
kterou ovládá armáda, existují oblasti, kde má civilní vláda značnou pravomoc
přijmout reformy za účelem lepší ochrany lidských práv, zejména těch, které se
týkají svobody projevu, sdružování a pokojného shromažďování. Ale během dvou
let, kdy Aun Schan Su Ťij převzala moc, obránci lidských práv, pokojní
aktivisté a novináři byli zatýkáni a vězněni a další čelí hrozbám, obtěžování a
zastrašování.
Administrativa Aun
Schan Su Ťij nedokázala zrušit represivní zákony – včetně některých stejných
zákonů, které byly použity k zadržení jí samotné a dalších osob, bojujících za
demokracii a lidská práva. Místo toho aktivně obhajovala používání takových
zákonů, zejména rozhodnutí stíhat a uvěznit dva novináře agentury Reuters za
jejich práci dokumentující vojenský masakr.
Aun Schan Su Ťij
byla jmenována Velvyslankyní svědomí Amnesty International v roce 2009 jako
uznání jejího pokojného a nenásilného boje za demokracii a lidská práva. V té
době byla držena v domácím vězení, ze kterého byla před osmi lety propuštěna.
Když konečně mohla cenu přijmout v roce 2013, Aun Schan Su Ťij požádala Amnesty
International, aby „od nás neodvracela zrak a mysl a pomohla nám být zemí, kde naděje a historie spolu splývají.“
„Amnesty International vzala dnešního dne
žádost Aun Schan Su Ťij velmi vážně – nikdy nebudeme odvracet zrak od
porušování lidských práv v Barmě. Budeme pokračovat v boji za
spravedlnost a lidská práva – s její podporou nebo bez ní,“ uzavřel Kumi Naidoo.
