© FREDERICK FLORIN/AFP/Getty Images
Ázerbájdžánský prezident Ilham Aliyev přednáší řeč před parlamentním shromážděním Rady Evropy ve Štrasburku.
Trvalý tlak, pod kterým se nachází
svoboda projevu v Ázerbájdžánu, sílí s nadcházejícími parlamentními volbami,
které se budou konat příští měsíc. Na tento problém poukázala Amnesty
International poté, co byli dva její pracovníci zastaveni na hranicích a
vypovězeni ze země.
Ázerbájdžánské imigrační úřady zadržely cestovní pasy dvou delegátů Amnesty
International gruzínské národnosti, jakmile ve středu ráno přiletěli do
hlavního města Baku. O několik hodin později byli oba vyhoštěni ze země.
Organizace předem informovala příslušné orgány o příletu svých delegátů,
odpověď však neobdržela.
„Pro lidi v Ázerbájdžánu neexistuje reálná šance účastnit se voleb
smysluplně, pokud zde stále dochází k porušování lidských práv a pokud je stále
umlčováno těch několik nezávislých hlasů, které zde ještě zůstávají,“ řekl
John Dalhusien, ředitel Amnesty pro Evropu a Střední Asii.
„Jaká další temná tajemství se před parlamentními volbami snaží představitelé
ázerbájdžánského státu skrýt před okolním světem?“
„Deportace našich členů je dalším z příspěvků k litanii novinářů a
ochránců lidských práv, proti kterým je zejména cíleno. Jsou zadržováni a
vězněni jen proto, že vykonávají svoji práci. Nic nenasvědčuje uvolňování
represí ze strany vlády vůči kritikům a disentu.“
V červnu tohoto roku byl zástupcům Amnesty odepřen vstup do
Ázerbájdžánu pouze den před plánovanou návštěvou Evropských her, které se
konaly v Baku.
Minulý měsíc zrušili pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci
v Evropě (OBSE) svoji účast u voleb, které se budou konat 1. listopadu.
Důvodem bylo příliš mnoho omezení požadovaných státními autoritami. Budou to
první ázerbájdžánské volby od rozpadu Sovětského svazu a získání nezávislosti v
roce 1991, které OBSE nebude monitorovat.
Dalším znakem vážnosti situace ohledně dodržování lidských práv v
Ázerbájdžánu je nedávné oznámení Rady Evropy (hlavní evropské instituce, která
se věnuje lidskoprávní problematice), že odvolává své zástupce ze společné
pracovní skupiny zabývající se lidskými právy v tomto státě. Tato skupina přitom
byla pověřena obnovením dialogu mezi vedením státu a občanskou společností.
Pozadí:
V Ázerbájdžánských věznicích se v současné době za kritiku vedení státu
nachází minimálně 20 vězňů svědomí. Ti byli odsouzeni na základě falešných
obvinění v širokém rozsahu od finančních podvodů a daňových úniků, až po
držení drog a chuligánství, v některých případech dokonce za vlastizradu.
Mnoho aktivistů opustilo zemi. Ti, kteří zůstali, jsou kvůli výhružkám vůči
své osobě i svým rodinám příliš vystrašení na to, aby dál pokračovali v
hlasitém boji proti porušování lidských práv, kterého se dopouští představitelé
státu.
Nezávislá média v Ázerbájdžánu v tento okamžik téměř neexistují. Noviny
a televizní stanice vlastněné a řízené vládou jsou používány k očerňování
kritiků. A to pak umožňuje autoritám vyhnout se jakékoli kontrole.
