© Amnesty International
Realizace
dohody o návratech, která byla v minulém týdnu finalizována, by znamenala vážné
ohrožení bezpečnosti a práv více než 650 000 Rohingů, kteří uprchli před
brutálním vojenským zákrokem v loňském roce.
„Vzhledem
k rozsahu hrůz a zneužívání Rohingů, musí každá dohoda o návratu nejprve řešit apartheid,
ze kterého Rohingové uprchli. Mnoho uprchlíků již nemá domovy, jelikož
armáda je spálila, ani neexistuje žádná záruka, že budou vysvobozeni z
trvalého násilí a diskriminace pod režimem apartheidu, z kterého nedávno uprchli,“ uvedl
Charmain Mohamed, vedoucí oddělení Amnesty International pro uprchlíky a migranty.
„I když je pozitivní, že Bangladéš uznal potřebu
dalších příprav a odložil proces repatriace, bude potřebná reforma barmského
zacházení s Rohingy ve velkém měřítku předtím, než návraty bude možné
považovat doopravdy za bezpečné a dobrovolné. Dnešní oznámení může dočasně
chránit rohingské uprchlíky před návraty, po nichž by nadále čelili zneužíváním
– ale potřebují udržitelné řešení,“ dodal Mohamed.
Amnesty
International zdůraznila vážné obavy v oblasti lidských práv v souvislosti s
dohodou o návratech, kterou podepsaly vlády Barmy a Bangladéše. Dohoda předpokládá
možnou angažovanost OSN pouze na bangladéšské straně a úroveň pravomoci nebo
dohledu UNHCR k ověření dobrovolnosti návratů je stále nejasná. Dne 16. ledna
2018 vláda Barmy oznámila, že bude akceptovat navrácení 1 500 uprchlíků každý
týden.
Zatímco
všichni Rohingové, kteří se skutečně chtějí vrátit do Barmy, k tomu mají neodcizitelné
právo a Bangladéš a Barma jsou právně zavázány k tomu, aby tyto návraty
usnadnily, Amnesty International je znepokojena skutečností,
že současná dohoda nezajišťuje, že budou jejich návraty bezpečné a důstojné,
jak to vyžaduje mezinárodní právo, a ve skutečnosti by byly vynucené a
znamenaly by refoulement (nucené navrácení)
Dohoda
zůstává problematická z několika důvodů:
–
Důraz na časový rámec a kvóty, což zvyšuje riziko, že Rohingové budou nuceni k
návratům.
–
Současné podmínky v Barmě, kdy úřady odmítly uznat rozsah porušování a zločinů
spáchaných v loňském roce a odstranit režim apartheidu.
–
Požadavky, aby Rohingové, kteří chtějí
být repatriováni, poskytli důkazy o minulém pobytu v Barmě. To je pro
mnoho z nich nemožné, protože jim už dlouho bylo odepřeno občanství v Barmě
a byli zbaveni dokumentace a mnozí z nich ztratili veškeré doklady při útěku z
vojenského násilí.
–
Skutečnost, že UNHCR nemá zaručený přístup k potenciálním navrátilcům ve všech
fázích procesu.
–
Neschopnost výslovného uznání práva Rohingů být chráněni proti vynuceným návratům
do situace vážného porušování lidských práv.
–
Neschopnost výslovného uznání práva
Rohingyů vrátit se do Barmy, jejich země původu, pokud si to opravdu přejí.
Amnesty
International naléhavě vyzývá vlády Bangladéše a Barmy, aby nerealizovaly
návraty Rohingů do Barmy, dokud podmínky nesplní normy pro bezpečné, dobrovolné
a důstojné návraty, a neexistují spolehlivá opatření pro zahrnutí uprchlíků do
rozhodování, které je ovlivní.
Pozadí
Refoulement znamená návrat
jednotlivců do situací, kdy jsou vystaveni riziku pronásledování nebo jiného
závažného porušování lidských práv. Zásada nenavracení je základním kamenem
mezinárodního režimu ochrany uprchlíků a je závazná pro všechny státy bez
ohledu na to, zda podepsaly úmluvu o uprchlících z roku 1951.
