V reakci na rychlou eskalaci bojů napříč Blízkým východem po pokračujících společných útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné vlně íránských odvetných útoků v regionu Amnesty International naléhavě vyzývá všechny strany konfliktu, aby chránily civilní obyvatelstvo a dodržovaly mezinárodní humanitární právo. To zahrnuje zejména okamžité ukončení nezákonných útoků – například úmyslných, nerozlišujících nebo nepřiměřených útoků na civilisty a civilní infrastrukturu.
Vojenské operace se rozšířily po celém regionu a podle dostupných informací se do nich nyní zapojuje více než deset zemí. Konflikt už přinesl výrazné ztráty na životech civilistů a ničení civilní infrastruktury. Izrael v posledních 24 hodinách zintenzivnil útoky na Libanon v reakci na útoky Hizballáhu. USA uvedly, že „to nejtvrdší teprve přijde“. Írán varoval před dalším stupňováním a nárůstem nejistoty v celém regionu po zabití íránského nejvyššího vůdce a vrchního velitele Alího Chameneího.
„Civilisté nesmí platit cenu za nezákonné a bezohledné činy stran konfliktu. Lidé v celém regionu už přežili opakované cykly konfliktů a masových porušování práv i zločinů podle mezinárodního práva. Jejich ochrana musí být nyní nejvyšší prioritou. Místo toho čelí dalším nesmyslným zabíjením a represím,“ uvedla Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International.
„Strany konfliktu se musí okamžitě zdržet nezákonných útoků a ukončit je – ať už jde o přímé útoky na civilisty, nerozlišující a nepřiměřené útoky, nebo používání výbušných zbraní s plošným účinkem v hustě obydlených oblastech. Musí přijmout veškerá proveditelná opatření, aby zabránily újmě civilistů.
S tím, jak roste hrozba vleklého mezinárodního konfliktu, je dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva naléhavější než kdy dřív. Každé selhání v plnění těchto povinností zvýší už tak ničivou daň na životech a posune region ještě blíž k další humanitární a lidskoprávní katastrofě.“
Útoky na Írán a íránská odveta
Íránský Červený půlměsíc 3. března oznámil, že od začátku útoků bylo v Íránu zabito 787 lidí. Podle íránských úřadů bylo 28. února 2026 mezi 165 zabitými také přibližně 150 školních dětí, když byla zasažena škola v jižním městě Mináb v provincii Hormozgán. OSN označila bombardování školy za „závažné porušení humanitárního práva“ a UNESCO varovalo, že útoky na vzdělávací instituce ohrožují studenty i učitele a podrývají ochranu zaručenou mezinárodním humanitárním právem. Úřad OSN pro lidská práva vyzval k rychlému, nestrannému a důkladnému vyšetření této „hrůzné“ události.
Amnesty International ověřila šest videí z bezprostředních následků útoku na školu. Záběry zachycují černý kouř stoupající z částečně zřícené budovy a záchranáře i bagry, kteří prohledávají trosky. Video pořízené u vstupu do školy ukazuje zdi vymezující obvod školního areálu a budovu, přičemž v pozadí je vidět kouř ve směru blízkého areálu íránských Revolučních gard.
Podle předsedy Lékařské rady Íránu bylo při izraelských a amerických útocích poškozeno deset zdravotnických zařízení. Íránské nemocnice už byly dříve vystaveny militarizovaným raziím bezpečnostních složek, které se během lednových masakrů protestů v roce 2026 i po nich dopouštěly rozsáhlých porušování lidských práv vůči zraněným protestujícím a zdravotníkům.
Íránské úřady 28. února znovu odpojily internet. Tím zabránily milionům lidí získávat zásadní informace o ozbrojených střetech a komunikovat s blízkými v zemi i v zahraničí a zároveň potlačily tok informací o porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.
Ozbrojený konflikt prohlubuje obavy o osud a bezpečnost vězněných v Íránu, včetně tisíců protestujících a odpůrců režimu zadržených v souvislosti s povstáním v lednu 2026. Tyto obavy vycházejí ze zpráv obránců lidských práv o explozích v blízkosti věznic a dalších zařízení, kde jsou lidé drženi, a také z předchozího izraelského útoku na teheránskou věznici Evín během dvanáctidenní války.
Obránci lidských práv se taky obávají, že íránské úřady v minulosti opakovaně využívaly ozbrojené konflikty jako záminku k zesílení mučení a dalšího špatného zacházení vůči disidentům, stejně jako k hromadným, svévolným nebo mimosoudním popravám. Amnesty vyzývá íránské úřady, aby okamžitě propustily všechny svévolně zadržované a přijaly účinná opatření k zajištění bezpečnosti všech dalších vězněných, včetně dočasného propuštění z humanitárních důvodů. Obavy o práva lidí v Íránu navíc umocňuje dobře zdokumentovaná minulost íránských úřadů, které se opakovaně dopouštěly zločinů podle mezinárodního práva a dalších závažných porušování lidských práv, mimo jiné během opakovaných smrtících zásahů proti nesouhlasu. Ve dnech 8.–9. ledna íránské úřady provedly bezprecedentní masakry tisíců protestujících a přihlížejících během protivládních protestů požadujících konec Islámské republiky.
Íránské úřady reagovaly na americké a izraelské útoky raketovými útoky a útoky bezpilotních prostředků na Izrael a napříč oblastí Perského zálivu – včetně Spojených arabských emirátů, Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu a Saúdské Arábie.
Mediální zprávy a oficiální vyjádření vlád naznačují, že některé útoky – včetně dopadů trosek po zneškodněných raketách či dronů – vedly k úmrtím, zraněním nebo škodám na civilní infrastruktuře. Podle úřadů v Abú Zabí byl íránský dron mířící na mezinárodní letiště Zayed (AUH) zneškodněn, ale padající trosky zabily jednoho člověka a sedm dalších zranily. Katarské i saúdské úřady 2. března uvedly, že Írán cílil na jejich ropná zařízení, a prohlášení Rady pro spolupráci arabských států v Perském zálivu odsoudilo „nerozlišující a bezohledné raketové a dronové útoky“.
V Izraeli bylo podle médií a záchranných složek v důsledku íránských útoků zabito nejméně deset lidí a desítky dalších byly zraněny. Patří mezi ně devět zabitých a více než dvacet zraněných v Bejt Šemeš po zásahu íránskou balistickou raketou, stejně jako smrt ženy v oblasti Tel Avivu v důsledku padajících střepin. Íránské údery podle místních úřadů poškodily v Tel Avivu nejméně 40 budov.
Izrael zároveň výrazně zpřísnil omezení pohybu napříč okupovaným palestinským územím (OPT) a fakticky zablokoval pohyb mezi vesnicemi a městy na okupovaném Západním břehu včetně Východního Jeruzaléma. Úřady také uzavřely všechny vnější přechody do OPT a z OPT – včetně přechodů Kerem Šalom/Karem Abú Sálema a Rafáh – čímž zablokovaly životně důležitou pomoc a fakticky uvrhly celé Pásmo Gazy do obležení. Přechod Kerem Šalom/Karem Abú Sálema byl 3. března znovu otevřen.
Tato svévolná opatření vážně prohlubují utrpení Palestinců a dále zhoršují mnohovrstevnou humanitární krizi v Gaze, kde Palestinci nadále prožívají pokračující genocidu ze strany Izraele.
V Iráku se k několika dronovým útokům na Erbíl v Kurdistánu a později i v hlavním městě Bagdádu přihlásila frakce s Íránem spřízněných milic, označující se jako Islámský odpor. Útoky podle jejích tvrzení primárně mířily na americká vojenská zařízení. Podle kurdských íránských opozičních skupin zasáhly dronové údery jejich pozice v iráckém Kurdistánu po varováních ze strany íránských Revolučních gard.
Eskalace mezi Hizballáhem a Izraelem v Libanonu a širší dopady
Po raketových útocích Hizballáhu na sever Izraele – které skupina označila za odvetu za zabití Chameneího – izraelská armáda v noci na 2. března výrazně eskalovala útoky na Libanon, včetně předměstí Bejrútu. Podle libanonských úřadů izraelské letecké údery v Libanonu do 3. března zabily nejméně 40 lidí a 246 dalších zranily. Ještě před touto eskalací a od dohody o příměří v listopadu 2024 Izrael téměř denně útočil na jih Libanonu. Zabil přitom více než 380 lidí, včetně 127 civilistů.
Nové masové „evakuační“ varování, které izraelské úřady vydaly krátce po půlnoci 2. března, znovu vyhnalo z domovů stovky tisíc civilistů po celém Libanonu. Nejasné a široce formulované varování se vztahovalo na více než 50 obcí na jihu a východě země, vyvolalo paniku, ucpalo silnice a znamenalo další vlnu vysídlení. Další rozsáhlá varování byla vydána brzy ráno 3. března a nařizovala lidem z desítek dalších obcí na jihu Libanonu opustit domovy – zároveň rozšířila území, kterému hrozí útok.
Izraelská armáda 2. března uvedla, že zasáhne finanční instituce napojené na Hizballáh na více místech v Libanonu – a následně tak učinila. Izrael už cílil na pobočky této finanční instituce v říjnu 2024. Amnesty International tehdy uvedla, že šlo pravděpodobně o porušení mezinárodního humanitárního práva, a vyzvala k vyšetření těchto útoků jako válečného zločinu.
Mezinárodní humanitární právo přísně zakazuje přímé útoky na civilisty a civilní objekty, nerozlišující útoky, které nedělají rozdíl mezi civilisty a civilními objekty na jedné straně a bojovníky a vojenskými cíli na straně druhé, a také nepřiměřené útoky. Letecké údery zasahující školy, zdravotnická zařízení nebo obytné budovy, stejně jako vypalování balistických raket a používání dalších výbušných zbraní s plošným účinkem v hustě obydlených oblastech, vyvolávají vážné obavy z možného porušování mezinárodního humanitárního práva.
Amnesty International situaci pečlivě sleduje a vyzývá všechny strany, aby mezinárodní humanitární právo dodržovaly. V případech úmrtí a zranění civilistů či škod na infrastruktuře musí strany neprodleně zahájit vyšetřování a dovést k odpovědnosti každého, kdo se dopustil porušení mezinárodního práva.
„Eskalující krize na Blízkém východě představuje vážnou hrozbu pro multilateralismus i pro integritu mezinárodního právního řádu. Nezákonné činy stran konfliktu – zejména těch, kterých se dopouštějí vlivné státy – nejen ohrožují civilisty ve více zemích, ale také urychlují rozklad globálních norem, které jsou zásadní pro ochranu lidských práv a pro světový mír a bezpečnost,“ uvedla Agnès Callamard.
„Je nezbytné, aby všechny strany urychleně přijaly opatření na ochranu civilistů a civilní infrastruktury – včetně letišť, nemocnic, obytných budov, škol a věznic. Musí také zajistit bezpečný a neomezený humanitární přístup do všech zasažených oblastí a umožnit nezávislé mezinárodní monitorování.
Vyzýváme mezinárodní společenství, aby zintenzivnilo diplomatické úsilí s cílem zabránit další vojenské eskalaci, odvrátit další újmu civilistům a zastavit jakékoli další zločiny podle mezinárodního práva vůči obyvatelstvu, které už desítky let čelí represím. V souladu s mezinárodním právem musí státy uplatnit maximální zdrženlivost a upustit od jakéhokoli jednání, které by mohlo podnítit další porušování. Musí si taky uvědomovat své jasné povinnosti neposkytovat pomoc ani podporu mezinárodně protiprávním činům a zároveň spolupracovat na tom, aby byly takové protiprávní činy ukončeny,“ uzavřela Callamard.
