Vláda tím uzavřela smírné ujednání s Gilbertem Noamem, trans mužem, který se dlouhodobě domáhal úřední změny pohlaví bez nutnosti podstoupit nevratný chirurgický zákrok. Evropský soud pro lidská práva následně jeho stížnost vyškrtnul ze seznamu případů.
Jde o důležitý posun směrem k ochraně práv trans lidí v Česku. Gilbert Noam se na soudy obrátil poté, co české zákony podmiňovaly úřední změnu pohlaví kastrací – invazivním a nevratným zákrokem, který zásadně zasahuje do tělesné integrity a osobní autonomie.
Klíčový zlom přineslo rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2024. Ten dal Gilbertovi za pravdu a konstatoval, že podmínka nucené kastrace je v rozporu s lidskou důstojností. Spornou část zákona proto zrušil a zároveň uložil zákonodárcům a zákonodárkyním povinnost přijmout do června 2025 novou právní úpravu, která tuto podmínku obsahovat nebude.
Gilbert se zároveň obrátil i na Evropský soud pro lidská práva, kde namítal porušení svých práv. Argumentoval zejména porušením práva na respektování soukromého života, tělesnou integritu a uznání genderové identity. Po uzavření smíru s českou vládou však soud jeho stížnost dále neprojednával a případ uzavřel.
Amnesty International na Gilbertův případ upozornila v rámci kampaně Maraton psaní dopisů v roce 2024 a dlouhodobě upozorňuje na to, že nucené lékařské zákroky jako podmínka právního uznání genderové identity představují porušení lidských práv.
Gilbertův případ se stal důležitým impulsem pro změnu právního přístupu k úřední změně pohlaví v České republice.
