Soud tak potvrdil zásadní závěr: i stejnopohlavní páry mají právo na uznání rodinného života.
Podle Amnesty International jde o významný krok. Soud zároveň jasně vymezil, že třetí strany nemohou prostřednictvím soudů zasahovat do soukromého života lidí ani se snažit zvrátit rozhodnutí chránící práva LGBTI+ osob s odvoláním na vágní argumenty o „veřejné morálce“.
„Rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrzuje, že soudy mají chránit práva na soukromý a rodinný život a zajistit, aby tato práva nebyla oslabována těmi, kdo se snaží prosazovat diskriminační názory prostřednictvím právního systému,“ uvedla Veronika Velch, ředitelka Amnesty International Ukrajina.
Verdikt sice nepřináší právní uznání stejnopohlavních partnerství na Ukrajině, ale uznává realitu rodinného vztahu a představuje důležitý krok k posílení ochrany práv LGBTI+ lidí.
Případ se týká ukrajinského diplomata působícího v Izraeli a jeho partnera, který je aktivistou občanské společnosti. V červnu 2024 se diplomat po svém jmenování pokusil odcestovat do zahraničí spolu se svým partnerem jako členem rodiny. Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí to však odmítlo s odkazem na legislativu, která definuje manželství jako svazek muže a ženy.
Pár se následně obrátil na soud. V červnu 2025 Desňanský okresní soud v Kyjevě uznal, že oba muži žijí ve společné domácnosti jako rodina.
Proti tomuto rozhodnutí podalo kasační stížnost občanské hnutí „Vsi Razom!“. Nejvyšší soud ji však odmítl s tím, že organizace, která nebyla účastníkem řízení a jejíž práva nejsou rozhodnutím přímo dotčena, nemá právo ho napadat. Rozhodnutí nižšího soudu tak zůstává v platnosti.
