Účelem trestního práva je
chránit určité společenské zájmy. Tím je například ochrana života a zdraví.
Proto jsou i jednotlivé skutkové podstaty trestných činů řazeny v trestním
zákoníku dle důležitosti ochrany zájmů chráněných zákonem (první skutkovou
podstatou je trestný čin vraždy).
Od roku 1994 nemá ČR
v právním řádu ani trestný čin hanobení parlamentu, ani Ústavního soudu,
ani České republiky. Zrušil je Ústavní soud jako nepřiměřené omezení osobní
svobody. V roce 1997 došlo i ke zrušení trestnosti hanobení
prezidenta s poukázáním na to, že prezident má být chráněn jako jiné
úřední osoby. Soudy rozhodovaly také případy, kde bylo řečeno, že veřejná osoba
(tj. i prezident) musí snést určitou větší míru kritiky.
I Evropský
soud pro lidská práva poukázal na to, že omezení svobody projevu musí být
v demokratické společnosti nezbytné. A došel k závěru, že mít
v demokratické společnosti prezidenta chráněného proti jakýmkoli verbálním
útokům nezbytné není.
Prezidentovi je tedy v současnosti
v české republice poskytnuta dostatečná právní ochrana – jednak
soukromoprávní a dále i trestně právní – existují trestné činy násilí proti
úřední osobě (§ 325) a vyhrožování s cílem působit na úřední osobu (§326).
Samozřejmě není v zájmu v Amnesty
obhajovat vulgární urážky prezidenta, poukazujeme ovšem na to, že prezidentovi
současný právní řád poskytuje dostatečnou ochranu. Navíc pokud by byl takto trestní
řád změněn, mohlo by dojít k významnému omezení ústavně garantovaného
práva svobody projevu. Stanovit totiž míru, kdy jde o přiměřenou kritiku a kdy
naopak o hanobení, je fakticky téměř nemožné.
Jak je to jinde v Evropě
Většina evropských zemí paragraf
o hanobení prezidenta v trestním zákoníku nemá. Spíše než jeho zavádění
panuje v Evropě opačný
trend. Níže je popsáno několik výjimek i s příklady, jak daleko v omezení
svobody slova to může vést:
POLSKO
V sousedním státě může
veřejné hanobení prezidenta vést až ke třem letům vězení.
To samé platí i pro slovní insultování zahraničních hostů v Polsku –
zejména hlav státu. Například při státní návštěvě ruského prezidenta Vladimira
Putina v Polsku v roce 2005 zatkla
policie 28 lidí, kteří proti němu protestovali.
TURECKO
Turecko má poměrně přísné
zákony, co se napadení týká. Trestní
zákoník stanovuje za hanobení prezidenta jeden až čtyři roky vězení
s tím, že pokud je urážka veřejná, může jít až o šest let. Zákon se
vztahuje i na prezidenta, který je přes 70 let mrtvý – speciální paragraf má
zakladatel Turecka Mustafa Kemal Ataturk, jehož hanobení nebo veřejné pošpinění
jeho památky může přivést člověka minimálně na rok, maximálně na tři roky za
mříže.
NIZOZEMÍ
Úmyslné slovní napadení
monarchy může vést až k šesti letům
odnětí svobody nebo pokutě. Čtyři roky ve vězení hrozí za ofenzivu proti
členům královské rodiny. A země v minulosti lidi trestala – třeba
v roce 2012 strávili 6 měsíců ve vězení dva mladí muži za urážku
jejího veličenstva na Twitteru.
