Íránské úřady od 28. prosince 2025 po celé zemi brutálně potlačují protesty, přičemž bezpečnostní složky nezákonně používají smrtící sílu, střelné zbraně a provádějí masová svévolná zatýkání. Upozorňují na to Amnesty International a Human Rights Watch.
Zjištění obou organizací ukazují, že bezpečnostní složky – včetně Sboru islámských revolučních gard (IRGC) a íránské policie FARAJA – používaly k potlačování převážně pokojných protestů pušky, brokovnice nabité kovovými broky, slzný plyn, vodní děla i fyzické násilí.
Podle věrohodných informací shromážděných Amnesty International a Human Rights Watch vedly tyto zásahy k usmrcení nejméně 28 protestujících a přihlížejících osob, včetně dětí, ve 13 městech osmi provincií mezi 31. prosincem 2025 a 3. lednem 2026.
„Lidé v Íránu, kteří se odvažují vyjádřit svůj hněv nad desetiletími útlaku a požadují zásadní změnu, jsou znovu konfrontováni se smrtícím vzorcem, kdy bezpečnostní složky nezákonně střílejí na protestující, pronásledují je, zatýkají a bijí – ve scénách připomínajících povstání Žena, život, svoboda z roku 2022. Nejvyšší bezpečnostní orgán Íránu musí okamžitě nařídit bezpečnostním složkám, aby zastavily nezákonné použití síly a střelných zbraní,“ uvedla Diana Eltahawy, zástupkyně ředitelky Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku.
Protesty vyvolané hospodářskou krizí
Protesty vypukly 28. prosince 2025 v reakci na prudký kolaps měny, extrémní inflaci, dlouhodobé selhávání státu při zajišťování základních služeb – včetně přístupu k vodě – a zhoršující se životní podmínky.
Začaly uzavíráním obchodů a stávkami na Velkém bazaru v Teheránu, odkud se rychle rozšířily do ulic po celé zemi. Demonstranti postupně začali požadovat pád systému Islámské republiky a respektování lidských práv, důstojnosti a svobody.
Úřady reagovaly násilným rozehnáním demonstrací a masovým zatýkáním. Stovky lidí jsou svévolně zadržovány a čelí riziku mučení a jiného špatného zacházení.
„Četnost a vytrvalost, s jakou íránské bezpečnostní složky nezákonně používají sílu proti protestujícím, spolu se systematickou beztrestností pachatelů, ukazují, že potlačování protestů pomocí smrtící síly zůstává zakořeněnou státní politikou,“ uvedl Michael Page, zástupce ředitele Human Rights Watch pro Blízký východ a severní Afriku.
Hrozby shora a výzvy k tvrdému zásahu
Vysoce postavení představitelé státu protestující opakovaně označovali za „výtržníky“ a vyzývali k tvrdým represím. Dne 3. ledna 2026, kdy bylo zabito nejméně 11 osob, nejvyšší vůdce Alí Chameneí prohlásil, že „výtržníci musí být postaveni na své místo“.
Téhož dne IRGC v provincii Lorestán oznámil konec „tolerance“ a slíbil postupovat proti protestujícím „bez shovívavosti“. 5. ledna 2026 předseda soudní moci vyzval státní zástupce, aby urychlili soudní řízení s protestujícími a neprojevovali „žádnou shovívavost“.
Nezákonné zabíjení a zatajování pravdy
Všech 28 obětí bylo podle zjištění organizací zastřeleno bezpečnostními složkami, často pomocí kovových broků vystřelených z brokovnic. Úřady odpovědnost popírají a uplatňují osvědčené postupy zastrašování a umlčování – včetně nátlaku na rodiny obětí, aby vystupovaly ve státních médiích a přebíraly oficiální verzi událostí. Některým rodinám bylo vyhrožováno zákazem pohřbů nebo odvetou.
Amnesty International a Human Rights Watch konstatují, že protesty byly převážně pokojné a že v žádném z vyšetřovaných případů střelby neexistovala bezprostřední hrozba, která by ospravedlňovala použití smrtící síly.
Nejsmrtelnější zásahy byly zaznamenány v provinciích Lorestán a Ílám, obývaných kurdskými a lurskými menšinami. Další oběti byly hlášeny z provincií Čahármahál a Bachtijárí, Fárs, Kermánšáh, Isfahán, Hamadán a Qom.
Těžká zranění a útoky na nemocnice
Organizace zdokumentovaly rozsáhlá zranění, zejména poranění hlavy, očí a trupu způsobená kovovými broky, ale také zranění způsobená bitím a střelbou z pušek. Přítomnost bezpečnostních složek v nemocnicích odrazuje zraněné od vyhledání lékařské pomoci a zvyšuje riziko úmrtí.
Dne 4. ledna 2026 zaútočily jednotky FARAJA a IRGC na nemocnici Imáma Chomejního v Ílámu, kde byli ošetřováni zranění protestující. Podle svědectví a ověřených videí agenti stříleli broky a slzný plyn, bili pacienty, jejich příbuzné i zdravotnický personál.
Masová svévolná zatýkání
Bezpečnostní složky svévolně zatkly stovky lidí, včetně dětí od 14 let, při demonstracích i během nočních razií v domácnostech. Někteří byli odvlečeni přímo z nemocnic. Úřady rovněž vysílaly vynucená „přiznání“, včetně přiznání nezletilých dívek.
Amnesty International vyzývá íránské úřady, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny osoby zadržované výhradně za pokojnou účast na protestech, zajistily jim ochranu před mučením a umožnily přístup k rodinám, právníkům a lékařské péči.
Výzva mezinárodnímu společenství
Amnesty International a Human Rights Watch vyzývají členské státy OSN a Evropskou unii, aby jednoznačně odsoudily násilí a podnikly naléhavé diplomatické kroky k zastavení krveprolití.
Vzhledem k dlouhodobé systematické beztrestnosti organizace rovněž vyzývají orgány činné v trestním řízení v dalších zemích, aby zahájily vyšetřování na základě principu univerzální jurisdikce a usilovaly o vydání zatykačů na osoby odpovědné za závažná porušení mezinárodního práva.
