„Když politika vstoupí do justice, je to nebezpečí,“ varoval soudce
Sławomir Jęksa ve shrnutí svého rozhodnutí přijmout odvolání ženy, která byla
obviněna z používání urážlivého jazyka na demonstraci. Argumentoval tím, že
tato žena nejenže měla právo vyjádřit se tak, jak to udělala, zejména však
proto, že vyjadřovala opravdové obavy ohledně neoprávněného zasahování do
lidských práv v Polsku.
Několik dní po tomto
rozhodnutí se stal soudce Jęksa terčem právě takového politického zásahu, před
kterým varoval. Disciplinární žalobce proti němu zahájil řízení z toho důvodu,
že jeho rozhodnutí bylo „vyjádřením politických názorů“ a „trestným činem proti
důstojnosti úřadu soudce“. Soudce Jęksa nemá velkou
víru v disciplinární řízení, které se bude konat v Disciplinární
komoře Nejvyššího soudu. Disciplinární komora je zvláštní orgán, jehož
členové byli vybráni orgánem tvořeným z politiků z vládnoucí strany.
Jeksa je jen jeden z
několika soudců, kteří čelí podobným tlakům. Od loňského podzimu čelí disciplinárnímu
řízení více než desítka soudců. Výsledkem mohou být sankce, včetně jejich
propuštění z úřadu.
Někteří z otevřenějších
soudců, kteří veřejně vyjádřili svůj nesouhlas s vládním zásahem do soudnictví,
dokonce dostali výhrůžky smrtí.
Soudce Waldemar Żurek z
Krakova dostával několik let nenávistnou poštu. „Nejhorší z nich zněla:´Když půjdete s rodinou do nákupního střediska, schytáte
dva výstřely.´ Když jsem četl ´výstřely , hodně mě mrazilo.“
Soudce Igor Tuleya z Varšavy denně dostává výhružky. „To se pro mě stalo chlebem s máslem a zvykl jsem si na to. Obávám se,
že když je začnu hlásit, budu muset opustit soud. Asi jednou týdně mě někdo
slovně napadne na ulici.“
To vše se děje v
kontextu širší pomlouvačné kampaně proti soudcům, kteří podpořili kampaň o
ochraně lidských práv, která začala v roce 2017. Soudci jsou neustále
zobrazováni jako „nepřátelé lidí“, kteří „poškozují zájmy Polska“. Provládní
sdělovací prostředky a účty sociálních médií šly až tak daleko, že zasahovaly
do jejich soukromí tím, že pravidelně
zveřejňovaly jejich osobní údaje, včetně podrobností o jejich pracovní
neschopnosti a jejich cestách do zahraničí.
Přesto se soudci v
Polsku nadále organizují a kolektivně odolávají tlakům vlády. „Poprvé v naší kariéře musíme udržet svou
pozici a ukázat, že nejsme jen státní úředníci, ale autorita, která chrání právní
řád,“ řekla mi soudkyně Dorota Zabłudowska.
Probíhající boj o
nezávislost soudnictví v Polsku však není jen o nich. Je to boj za lidská
práva, který v konečném důsledku ovlivňuje každého v zemi i v Evropě.
Evropská komise zahájila
proti Polsku řízení ohledně nedodržování postupu k ochraně soudců před
politickou kontrolou. Je jasné, že tím, že nedochází k ochraně soudců před
politickými zásahy, disciplinární režim země nejenže podkopává nezávislost
soudnictví, ale ohrožuje i užívání lidských práv a ohrožuje fungování EU jako
celku.
Mrazivý účinek zneužití
tohoto chybného disciplinárního systému je skutečný a teď na to poukázala i Komise.
Členské státy by měly tento krok podpořit a vyzvat Polsko, aby ukončilo
obtěžování a zastrašování soudců.
Toto rozhodnutí
stanovuje důležitou mezní čáru a objasňuje, že zasahování do nezávislosti
soudnictví nemůže být a nebude tolerováno. Umožnit jednomu členskému státu
působit mimo právní stát by způsobilo “kontaminaci“ celé unie..
Když jsme spolu minulý
měsíc v Poznani mluvili, soudce Jęksa mi řekl: „Pokud budu disciplinárně omezen ve své práci, žádný soudce v Polsku se
nebude moct cítit v bezpečí.“
Ale zásada, že soudnictví
by mělo být osvobozeno od zásahů politiků, není jen ve prospěch soudců, ale je
pro ochranu nás všech.
Autorka: Barbora Černušáková, výzkumnice
Amnesty v Polsku
Text vznikl pro server Euronews.
