ALŽÍRSKO
TŘI ROKY VĚZENÍ KVŮLI OSLAVĚ NAROZENIN
Trestní zákoník kriminalizuje konsensuální sexuální vztahy osob stejného pohlaví, za což je uložen trest odnětí svobody na dva měsíce až dva roky a pokuta.
V roce 2023 Trestní zákoník nadále kriminalizoval dobrovolný sexuální styk osob stejného pohlaví, za což hrozily dva měsíce až dva roky vězení a pokuta.
BĚLORUSKO
„BÝT DIKTÁTOR JE LEPŠÍ NEŽ BÝT GAY“
LGBTI+ lidé v Bělorusku čelí ze strany heterosexuální většiny silnému nátlaku a jsou neustále omezováni a dehonestováni. I zdejší režim vůči gayům a lesbám postupuje velmi tvrdě, často dochází k šikaně i ze strany policejních orgánů. Podrobné a ponižující výslechy ohledně jejich soukromého života, tvrdé razie v gay klubech, nebo dokonce použití násilí, jsou na denním pořádku. Dokonce sám běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že je lepší být diktátorem než gayem. Jakékoliv pokusy o uspořádání Pride v Minsku vždy skončily tvrdým policejním zásahem.
PERZEKUCE LGBTI+ JAKO DŮVOD K UPRCHLICTVÍ?
Represe vyvolaly mezi běloruskými gayi a lesbami paniku. Podle agentury AP mnoho z nich ruší své účty na sociálních sítích a maže fotografie i odkazy, které by je mohly spojit s homosexuální komunitou.
ZATČENÍ LGBT AKTIVISTKY
Běloruská LGBT aktivistka Victoria Biran strávila dva týdny ve vazbě a byla propuštěna 11. října. Byla zatčena 26. září na cestě na Pochod žen v Minsku a 28. září odsouzena k 15 dnům správního zadržení. Podle jejích přátel, když byla Victoria Biran zatčena a předvedena na policejní stanici, úředník jí dal seznam jmen a požádal ji, aby poukázala na LGBT aktivisty. Později však policie tvrdila, že nevěděla o LGBT aktivismu Victorie Biranové a ani si nevšimla její velké duhové vlajky.
BRAZÍLIE
HOMOFOBNÍ NÁSILÍ SE V BRAZÍLII ROZŠIŘUJE
Alexandre Ivo, 14letý chlapec, byl v červnu 2010 v Rio de Janeiru mučen a zabit, protože byl gay. Patricia Gomesová a Sandra de Moraesová, dvě profesorky žijící v Paraná, byly v prosinci 2009 zabity ve vlastním domě, protože byly lesby. Ačkoli São Paulo hostilo v roce 2010 největší homosexuální přehlídku na světě s více než 3,3 milionu lidí, trpí Brazílie jedním z nejvyšších počtů zločinů z nenávisti vůči LGBTI+ komunitě v Latinské Americe.
Nejen že jsou brazilští LGBTI+ považováni za občany druhé třídy, ale kvůli své orientaci i umírají. Gayové a lesby v Brazílii trpí netolerancí a jsou zabíjeni kvůli nečinnosti společnosti a zákonodárců. Brazílie se řadí mezi nejnebezpečnější země světa. Jen v roce 2019 tam násilnou smrtí zemřelo 41 635 lidí.
Národní asociace transvestitů a transsexuálů (ANTRA) zveřejnila v lednu 2022 údaje, podle nichž bylo v roce 2021 zabito nejméně 140 transsexuálů a Brazílie byla již 13. rok po sobě zemí s nejvyšším počtem zabitých transsexuálů na světě.
Transgender kandidáti byli během volebního procesu vystaveni zastrašování a výhrůžkám. Přesto byly poprvé v historii země zvoleny dvě transgender ženy federálními poslankyněmi.
BULHARSKO
ANI ZÁKONY NEDÁVAJÍ POCIT OCHRANY
Bulharsko poskytuje právní ochranu LGBTI komunitě od roku 2004 zákonem o ochraně před diskriminací, který zakazuje obtěžování a podněcování k diskriminaci na základě sexuální orientace. Rovněž zakazuje přímou a nepřímou diskriminaci na základě sexuální orientace v zaměstnání. I při poskytované právní ochraně však jednotlivci čelí útokům a hrozbám. Podle průzkumu Agentury EU pro základní práva se více než 70 % LGBTI lidí v Bulharsku cítí nuceno svou sexuální orientaci skrývat a 40 % se vyhýbá určitým místům ze strachu z útoku nebo vyhrožování. Takový útok se stal v Plovdivu v září 2020, když skupina mladých fotbalových fanoušků fyzicky napadla a zranila několik teenagerů, z nichž některým bylo jen 14 let a které považovali za příslušníky LGBTI komunity. Útočníci údajně chtěli „očistit“ centrum města od LGBTI lidí. Plovdivský státní zástupce zahájil trestní vyšetřování, které probíhalo na konci roku.
OSVOBOZEN ZA VLOUPÁNÍ DO KOMUNITNÍHO CENTRA
V červnu 2022 soud v Sofii nařídil Bojanu Rassatemu, kandidátovi Bulharské strany národního sjednocení v prezidentských volbách v roce 2021, zaplatit pokutu ve výši 3 000 leva (1 500 eur) za vloupání do komunitního centra LGBTI - Rainbow Hub - v roce 2021, během něhož bylo zařízení poničeno a jeden z aktivistů byl napaden. Obvinění z napadení byl zproštěn.
HOMOFOBIE JAKO PŘITĚŽUJÍCÍ OKOLNOST
V červnu ESLP vyzval Bulharsko, aby zaplatilo odškodné matce mladého muže, který byl v roce 2008 zabit při homofobním útoku. V souladu s rozhodnutím soudu navrhla Rada ministrů v prosinci změny trestního zákoníku, které by uznaly homofobii jako přitěžující okolnost u některých trestných činů proti osobě, včetně vraždy.Orgány nepřijaly opatření k vypracování národní strategie a akčního plánu boje proti diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity.
ČÍNA
Páry osob stejného pohlaví nemohou uzavřít manželství ani adoptovat děti a domácnosti vedené těmito páry nemají nárok na stejnou právní ochranu, jakou mají heterosexuální páry. Současný čínský trestní zákoník (1997) však neobsahuje výslovný zákaz konsensuálních sexuálních činů mezi osobami stejného pohlaví. Výslovné zákazy „ jijian“ (sodomie) byly v Číně zrušeny kolem roku 1912 (konec dynastie Čching).
SHANGHAI PRIDE ZRUŠEN PO 11 LETECH KVŮLI ZHORŠENÍ POSTAVENÍ LGBTI KOMUNITY
Dne 13. srpna 2020 oznámil Shanghai Pride, největší a nejdéle trvající čínský LGBTI festival, zrušení všech budoucích aktivit uprostřed zmenšujícího se prostoru pro LGBTI komunitu. Aktivisté čelili obtěžování kvůli tomu, že vystupovali proti diskriminaci a homofobii. Došlo k blokování online platforem a odstranění obsahu a hashtagů související s LGBTI. Přes různé výzvy a zvyšující se tlak členové LGBTI komunit v boji za svá práva pokračovali.
MEDIÁLNÍ CENZURA LGBTI, PROTOŽE „PROPAGUJÍ NEZDRAVÉ POSTOJE K LÁSCE A MANŽELSTVÍ.”
Čína vydala Obecná pravidla pro produkci obsahu televizních seriálů (2015) zakazující obsah, který „vyjadřuje nebo zobrazuje „abnormální sexuální vztahy nebo sexuální chování, jako je homosexualita“, od roku 2017 je zakázán audiovizuální obsah programu týkajícího se homosexuality. Čína například cenzurovala soutěžící Eurovize z Irska, protože jejich představení zahrnovalo homosexuální odkazy, a dokonce rozmazala místo na obrazovce, které ukazovalo duhovou vlajku. V květnu 2018 proto Evropská vysílací unie zakázala čínskému kanálu Mango TV soutěž vysílat.
V červenci 2022 vydala univerzita Tsinghua v Pekingu oficiální varovné dopisy dvěma studentům za "šíření nepovolených propagačních materiálů" poté, co byli sledováni bezpečnostními kamerami, jak v areálu univerzity zanechávají duhové vlajky. V listopadu Pekingská městská komise pro vzdělávání podpořila opatření univerzity proti studentům. Úřady cenzurovaly diskuse o incidentu na internetu.
EGYPT
PRONÁSLEDOVÁNÍ LGBTI+ KOMUNITY STÁTEM
Úřady nadále zatýkají a stíhají LGBTI+ jednotlivce na základě jejich sexuální orientace nebo genderové identity. Často jsou podrobovány vynuceným análním a pohlavním testům, což představuje porušení zákazu mučení a jiného krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení podle mezinárodního práva. V lednu soud odsoudil Mohameda al-Ghietyho, televizního moderátora, který se veřejně vyjádřil k homofobii, na jeden rok odnětí svobody a udělil mu pokutu za rozhovor s gayem v televizi; rozsudek sloužil k zastrašování lidí před veřejným projednáváním LGBTI+ otázek.
Po hudebním koncertě v srpnu 2017, na nějž si skupina lidí přinesla a vystavila duhovou vlajku, zahájily tamní bezpečnostní síly a prokurátor tvrdé zásahy nejen proti těmto účastníkům, ale proti LGBTI+ komunitě v Egyptě obecně. Provedly vynucená anální vyšetření nejméně pěti obviněným mužům. Celkem 67 zadržených osob čelilo obviněním, která zahrnují i „prostopášnost“ a „podporu sexuální deviace“. Podle trestního zákona a zákona o prostituci jim za podobná obvinění hrozí až patnáct let vězení.
V únoru 2019 byla v souvislosti s protestem, jehož se zúčastnila, svévolně zadržena Malak al-Kashefová, transgender žena a obránkyně lidských práv. Malak byla čtyři měsíce vězněna v mužském vězení Mazra'at Tora a podrobena vynucenému análnímu vyšetření ve vládní nemocnici, kde také utrpěla jiné formy sexuálního napadení zdravotnickým personálem.
NOVÝ NÁVRH ZÁKONA KRIMINALIZOVAL INTIMNÍ VZTAHY LIDÍ STEJNÉHO POHLAVÍ
Desítky členů egyptského parlamentu podepsaly v roce 2017 návrh zákona kriminalizujícího aktivitu lidí stejné genderové identity. Zákon měl postihovat i osoby, které pouze podporují existenci stejnopohlavních intimních vztahů, a to odsouzením k trestu odnětí svobody na dobu jeden až tři roky. Za recidivu hrozilo odnětí svobody až na pět let. Šlo o nejhorší státem podporovanou homofobní kampaň v nedávné egyptské historii.
GAMBIE
ZA HOMOSEXUALITU HROZÍ I DOŽIVOTNÍ TREST
Afrika bohužel zůstává pro gaye prokletým kontinentem. Gambijské úřady opakovaně tvrdě vystupují proti právům LGBTI+ komunity.
Prezident země Jammeh se nechal slyšet, že homosexualita je „satanistickým chováním“. V roce 2008 prohlásil, že zavede přísnější právo proti gayům a homosexuály vyzval, ať do 24 hodin opustí zemi s tím, že vláda „odřeže hlavu“ každému homosexuálovi v zemi. V roce 2014 pak tentýž muž nazval homosexuály havětí, s níž se jeho vláda vypořádá stejně, jako když bojuje s moskyty.
Dne 9. října 2014 začal v Gambii platit kontroverzní dodatek trestního zákoníku, zavádějící přečin „homosexuality s přitěžujícími okolnostmi“, jenž může být trestán dokonce doživotním trestem. O měsíc dříve představitel vládní strany Aliance pro patriotickou reorientaci v rozhovoru pro noviny prohlásil, že homosexuálové by měli být vyhubeni, protože jsou nepřáteli lidskosti.
ZATČENI JEN NA ZÁKLADĚ PODEZŘENÍ
Podle nové legislativy mohou být snadno obviněni nejen homosexuálové, ale také lidé, u kterých existuje „podezření“ na homosexualitu či lidé HIV pozitivní. Amnesty International sledovala případ, kdy bylo Národní zpravodajskou agenturou (NIA) zatčeno pět mužů a tři ženy právě na základě „podezření“ z homosexuality. Ve vazbě je mučili, vyhrožovali znásilněním a také tím, že když svou homosexualitu nepřiznají, bude jim do vagíny či konečníku vpraven nástroj pro „zjištění“ jejich sexuální orientace.
GUYANA
DOŽIVOTNÍ VĚZENÍ ZA SPANÍ SE SVÝM MILOVANÝM
Guyana je v současné době jedinou zemí v Jižní Americe, která má koloniální zákon kriminalizující anální sex, přičemž tento druh sexu je především pro gay komunitu velmi typický. Oddíly 352–354 kapitoly 8.01 trestního zákona zakotvují „činy hrubé neslušnosti vůči mužské osobě“, za které lze uložit 2 roky odnětí svobody, „pokusy o nepřirozený čin u jiného muže“, za něž hrozí 10 let odnětí svobody, a za anální sex je možné uložit až doživotní vězení. Jedním z důvodů pro tak tvrdé tresty je skutečnost, že se Guyana kulturně identifikuje jako součást Karibiku, kde jsou takové zákony v mnoha případech stále běžnou realitou.
ZAVRAŽDĚNI KVŮLI SVÉ SEXUÁLNÍ ORIENTACI
Nejméně tři jedinci byli v roce 2013 zavražděni pravděpodobně na základě jejich sexuální orientace či genderové identity. Tělo 26letého Delona Melvilla bylo nalezeno 2. srpna 2013 ve vesnici Mocha na východním břehu Demerary tři dny poté, co Delon zmizel. Předtím mu členové místní komunity vyhrožovali a vybízeli ho, aby oblast opustil. Znetvořené tělo 19leté Wesley Holderové, známé jako Tiffany, bylo nalezeno ráno 11. ledna 2013 poblíž anglikánského kostela sv. Phillipa v Georgetownu. Zbité tělo 36letého Nandkumara Purnwassieho bylo nalezeno na ulici v Port Mourant ve východní Berbice-Corentyne 26. listopadu 2013. V době psaní tohoto článku nebyl v souvislosti s těmito vraždami nikdo obviněn.
HONGKONG
POTŘEBA PODSTOUPIT ZÁKON PŘED UZNÁNÍM RODUÍ
V Hongkongu stále nejsou uznávány sňatky osob stejného pohlaví nebo civilní partnerství a právní námitky v letech 2019 a 2022 rovněž selhaly. Zejména hongkongský odvolací soud ve věci Sham Tsz Kit proti ministru spravedlnosti rozhodl, že zámořská manželství osob stejného pohlaví nejsou v Hongkongu uznávána. Hongkongský soud první instance navíc v roce 2019 potvrdil politiku vyžadující, aby transgender osoby podstoupily chirurgický zákrok, než jim bude jejich rod legálně uznán.Nutit lidi k lékařskému ošetření za účelem získání zákonného uznání rodu porušuje jejich právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví
ŽÁDNÉ AMBICE PŘIJMOUT ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON
Ve studii z roku 2016 Komise pro rovné příležitosti (EOC) zjistila, že lesby, gayové, bisexuálové, transgenderovi a intesex lidé (LGBTI) lidé čelili roky diskriminaci v různých aspektech jejich veřejného života, včetně zaměstnání, vzdělání a poskytování služeb. V letech 2018 až 2021 se u soudu objevilo několik úspěšných výzev proti selhání hongkongské vlády při ochraně LGBTI lidí před diskriminací lehce tajnými konkrétními aspekty, jako jsou víza závislá na manželovi/manželce, zaměstnanecké výhody a společné vyměřování daní,veřejné bydlení,rodičovská posmrtná ujednání. Hongkongská vláda však neuvedla v plánu přijmout žádný antidiskriminační zákon týkající se sexuální orientace nebo genderové identity. Dále v Hongkongu stále neexistuje žádná legislativa, která by uznávala změněné, získané nebo zamýšlené rody osoby pro všechny právní účely.
JAMAJKA
GAYOVÉ REGISTROVANÍ JAKO SEXUÁLNÍ DELIKVENTI
Pohlavní styk mezi muži je nezákonný a lze za něj uložit trest až desetiletého vězení s těžkou prací. To však není vše. V roce 2009 zavedla Jamajka nový zákon o sexuálních deliktech, který stanoví pravidla pro „registr sexuálních delikventů a registr sexuálních delikventů“ (účinný od října 2011). Podle tohoto zákona musí být každý, kdo je odsouzen za „specifický trestný čin“, registrován jako „sexuální delikvent“ a musí splňovat konkrétní povinnosti. Do tohoto rejstříku musí být zapsáni také muži, kteří spáchali trestný čin sexuálního aktu s osobou stejného pohlaví.
ZA VRAŽDU A VYHROŽOVÁNÍ LGBTI LIDEM NENÍ NIKDO STÍHÁN
Vyhrožování jednotlivcům a obtěžování na základě jejich skutečné nebo vnímané sexuální orientace nejsou plně a pohotově vyšetřovány. Jedním z příkladů je 17letý Dwayne Jones, kterého 22. července 2013 v St. James zabil dav poté, co někdo poukázal na to, že má na sobě ženské šaty. Doposud nebyl nikdo zatčen ani obviněn z jeho vraždy.
Dalším příkladem je právník a aktivista Maurice Tomlinson, který byl nucen opustit Jamajku kvůli opakovanému vyhrožování smrtí v souvislosti s jeho prací hájící práva LGBTI komunity . V únoru 2011 mu hrozila smrt poté, co veřejně odsoudil násilnou policejní razii v gay baru v Montego Bay. V lednu 2012 byly v tisku zveřejněny zprávy o jeho manželství s jiným mužem (v jiné zemi), což vedlo k eskalaci vyhrožování smrtí. Nikdo nebyl nikdy postaven před soud za výhrůžky, které proti němu vyvstaly.
JAPONSKO
Národní parlament opět neschválil návrh zákona o odstranění diskriminace na základě sexuální orientace, pohlavní identity a projevu a pohlavních znaků. V červnu 2022 okresní soud v Ósace zamítl žalobu tří párů stejného pohlaví - dvou mužů a jedné ženy -, které tvrdily, že japonský zákaz manželství osob stejného pohlaví je protiústavní.
V červnu 2022 také tokijská metropolitní vláda přijala zákon, který uznává partnerství osob stejného pohlaví a rozšiřuje některá práva, která se již vztahovala na heterosexuální manželské páry. Od listopadu začala vydávat potvrzení o partnerství, což však neznamená, že svazky osob stejného pohlaví byly uznány za legální manželství. Tokijský okresní soud potvrdil zákaz stejnopohlavních manželství japonskou vládou, ale uznal, že neexistence jakékoli legální cesty pro stejnopohlavní páry k založení rodiny je porušením jejich lidských práv.
JEMEN
STOVKY OSOB ZATČENY A VEŘEJNĚ BIČOVÁNY ZA HOMOSEXUALITU
V letech 2011 až 2012 bylo údajně zatčeno až 316 homosexuálů v 18 jemenských provinciích na základě obvinění z homosexuality, přičemž v roce 2011 to bylo 95 případů a v roce 2012 63 případů. Každý z těchto hlášených případů zahrnoval zatčení dvou homosexuálů.
V říjnu 2020 noviny informovaly, že muž byl potrestán 100 ranami na veřejném náměstí poté, co ho specializovaný trestní soud prvního stupně v Saná prohlásil za vinného z praktikování sodomie s jiným mužem, který byl sám odsouzen k trestu smrti za jiné zločiny.
ZADRŽENÍ NA ZÁKLADĚ NEPŘIZPŮSOBIVÉHO ”ŽENSKÉHO NEBO MUŽSKÉHO VZHLEDU”
Bezpečnostní síly Jižní přechodné rady (STC), Húsíové a mezinárodně uznávaná vláda se nadále zaměřovali na lidi s neodpovídající sexuální orientací, genderovou identitou nebo výrazem nebo sexuálními charakteristikami (SOGIESC) svévolným zatýkáním, mučením, včetně znásilnění a jiné formy sexuálního násilí, vyhrožování a obtěžování. STC a Huthisové zatkli nejméně pět lidí a zadrželi je na základě jejich nepřizpůsobivého „ženského“ nebo „mužského“ vzhledu a/nebo chování na veřejnosti nebo na sociálních sítích, nebo na základě jejich aktivismu za práva LGBTI. Síly Bezpečnostního pásu v civilu zatkly na ulici osobu třetího pohlaví, odvezly ji do oficiálního zařízení a vyslýchaly ji kvůli obvinění ze sodomie a jako agenta pro nepřátele Bezpečnostního pásu. Síly Bezpečnostního pásu pak osobu převezly do jiného oficiálního zařízení, kde ji člen bezpečnostních pásů zbil a znásilnil. Zvláštní muž byl zatčen na ulici bezpečnostními silami Huthi za to, že byl „sexuálním deviantem“. Bezpečnostní síly Huthi ho zadržely několik hodin ve vojenském vozidle a propustily ho pouze pod podmínkou, že bude souhlasit s tím, že bude pomáhat při jejich sledování lidí s nevyhovujícím SOGIESC. Nařídili mu, aby chytil muže do sexuálních styků a informoval o nich hutijské úřady. Poté, co ho propustili, to následně odmítl. V reakci na to ho a jeho známé zkontaktovaly bezpečnostní složky Huthi, vyhrožovaly mu a řekly mu, že je hledaný na zatčení.
LITVA
V lednu 2020 Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve prospěch dvou homosexuálů, kteří čelili online komentářům podněcujícím nenávist a násilí vůči LGBTI lidem. Úřady odmítly vyšetřovat komentáře a uvedly, že chování stěžovatelů bylo „výstřední“ a záměrně provokativní pro „tradiční rodinné hodnoty“ v Litvě. Ovšem Evropský soud pro lidská práva uznal, že stěžovatelé byli vystaveni diskriminaci na základě sexuální orientace a bylo jim odepřeno dostupné řízení o ochraně před budoucím porušováním lidských práv a o dosažení spravedlnosti za minulé porušování.
Po rozhodnutí Nejvyššího soudu začaly správní soudy uznávat status párů stejného pohlaví, aby mohly implementovat nálezy Ústavního soudu, protože parlament neschválil zákon o civilních svazcích. V prosinci 2022 parlament ukončil práci na tomto zákonu.
MADAGASKAR
Homosexuální a lesbické vztahy jsou v madagaskarské společnosti tabu a vláda nedokáže ochránit tuto komunitu před stigmatizací a diskriminací.
ZADRŽENÍ ZA KONSENZUÁLNÍ VZTAH S 19LETOU OSOBOU STEJNÉHO POHLAVÍ
Dne 10. března 2020 byla 33letá žena uvězněna ve věznici Antanimora na základě obvinění z „korupce nezletilých“ za konsenzuální vztah s 19letou osobou stejného pohlaví. Její soud byl odložen nejméně čtyřikrát, v prosinci byla nakonec kvůli pochybnostem osvobozena. Podle článku 331 madagaskarského trestního zákoníku hrozí trest odnětí svobody na dva až pět let a vysoká pokuta pro „každého, kdo se dopustil neslušného nebo nepřirozeného činu s osobou stejného pohlaví mladší 21 let“. Přitom věk dostačující k souhlasu pro heterosexuální sex je 14 let.
MAĎARSKO
MAĎARSKÁ ÚSTAVA ZAKAZUJE MANŽELSTVÍ OSOBÁM STEJNÉHO POHLAVÍ
Politici, včetně předsedy parlamentu a některé veřejné osobnosti, se stále více zaměřují na LGBTI+ lidi homofobními a diskriminačními poznámkami. Díky novele ústavního zákona dnes Maďarsko zakazuje manželství osobám stejného pohlaví na té nejvyšší – tedy ústavní – úrovni. LGBTI+ páry v Maďarsku čelí kvůli nové úpravě diskriminaci, protože ústava definuje rodinu jako „jednotku založenou na manželství muže a ženy, lineárním vztahu krve nebo opatrovnictví“. Všem ostatním jsou tak odepřena práva, která by jim v případě, že by byli jako rodina hodnoceni, náležela.
VETOVÁNÍ EVROPSKÉ DOHODY O ZABRÁNĚNÍ DISKRIMINACE LGBTI+ LIDÍ MAĎARSKEM
Nizozemská vláda předložila Radě EU návrh „dohody o zabránění diskriminace LGBTI+“, jež vyzývá Evropskou komisi, aby se zabývala homofobní a transfobní diskriminací. Dohodu však vetovali zástupci Maďarska, kteří tak zablokovali její aplikaci na svém území.
ZÁKAZ ZMĚNY POHLAVÍ PRO TRANSGENDER A INTERSEX OSOBY
V květnu 2020 byla v Maďarsku přijata novela zákona, jejíž článek 33 znemožňuje transgender a intersex osobám úřední změnu pohlaví v souladu s vnímáním vlastní genderové identity, a tím i možnost získat odpovídající doklady (to bylo dosud v Maďarsku možné), což je v rozporu s jejich lidskými právy. Podle novely má být v matrice a v dokladech totožnosti uvedeno „biologické pohlaví založené na zrození a genomu“, což znemožňuje jakoukoliv pozdější úřední změnu tohoto údaje.
ZÁKAZ ADOPCE PRO LGBTI+ PÁRY
Souhrnná novela maďarské ústavy z konce roku 2020 mimo jiné změnila pravidla pro adopci dětí. Nový dodatek ústavy ustanovuje, že Maďarsko „chrání identitu dítěte danou pohlavím při narození“, a že rodinné vazby musejí být založeny na manželství, kde „matka je žena a otec je muž“. Souhrnná novela zákona pak uvádí, že adoptovat děti mohou pouze manželské páry, zatímco svobodní lidé mohou adoptovat na základě zvláštního povolení ministra. Tím bylo LGBTI+ párům v podstatě znemožněno adoptovat děti, protože manželství osob stejného pohlaví není v Maďarsku umožněno, a partnerství osob stejného pohlaví nezahrnuje právo na adopci.
ZÁKON PROTI LGBTI+ PROPAGANDĚ
Zásahem do práv LGBTI+ komunity je tzv. „zákon proti propagandě LGBTQI+“, který byl červnu 2021 drtivou většinou odhlasován jako právní norma, která novelizuje zákon postihující pedofilii („zákon o ukládání přísnějších trestů pachatelům zneužívajícím děti a o změnách zákona o ochraně dětí“. Už samotné spojování pedofilie a LGBTQI+ otázek samo o sobě vypovídá o pohledu vlády na genderové a sexuální menšiny. Maďarská vláda ho však prezentuje jako nutný pro „zajištění zdravého vývoje dětí“. Tato novela mj. zakazuje prezentovat odlišnou sexuální orientaci či téma změny genderu osobám mladším 18 let. Týká se vzdělávání, reklam či filmů, kde nesmí být „popularizována“ jiná než heterosexuální orientace.
Zákon o propagandě z roku 2021, který omezuje diskuse a zobrazování LGBTI lidí ve školách a v médiích a má dalekosáhlý dopad na LGBTI jednotlivce a skupiny v Maďarsku, zakořeňuje negativní stereotypy a diskriminační postoje a omezuje právo na svobodu projevu.Od přijetí zákona se základní informace a další obsah související s LGBTI staly obtížnějšími, zejména pro děti a mladé lidi. Vágně formulovaný zákaz „zobrazování a propagace“ „různých genderových identit a sexuální orientace“ v některých Formy veřejné komunikace, včetně veřejného vzdělávání, médií, reklamy a některých komerčních aktivit, vyústily v strach u těch, kteří pracují v těchto oblastech. Strach ze soudního řízení a potenciální pomlouvačné kampaně ve vládních médiích zabránily mnoha jednotlivcům a organizacím zapojit se do takových rozhovorů a šířit informace o těchto záležitostech.Zákon také znamenal, že vysílání televizních programů a filmů s postavami LGBTI je povoleno až po předělu. V důsledku toho museli zástupci médií upravit své programování a streamovaný obsah, aby se vyhnuli případným sankcím. Zákon o propagandě vedl k právním krokům proti některým poskytovatelům obsahu a prodejcům knih. Jednomu řetězci knihkupectví hrozily pokuty za to, že do dětské sekce naskladňovaly knihy vhodné pro daný věk s páry stejného pohlaví, a další knihkupectví dostalo pokutu za to, že vystavilo knihu zobrazující transgender postavu a neoznačilo, že jde o knihu pro dospělé.
MAROKO
30. NEJNEBEZPEČNEJŠÍ ZEMĚ NA SVĚTĚ PRO LGBTI CESTOVATELÉ
V červnu 2022 bylo Maroko v žebříčku LGBTQ+ Travel Safety Index společnosti Asher & Lyric zařazeno na 30. místo mezi nejnebezpečnějšími zeměmi na světě pro LGBTI cestovatele. Citoval článek 489 marockého trestního zákoníku, který trestá sexuální chování osob stejného pohlaví nebo "nepřirozené" akty šesti měsíci až třemi lety vězení a pokutou.V červnu ministerstvo kultury odmítlo zařadit knihu Fatimy Zahry Amzkar Lesbické deníky na mezinárodní knižní veletrh Rabat 2022 poté, co byla zahájena kampaň s hashtagy jako #NoToHomosexuality. Ministr kultury uvedl, že kniha nebyla pro knižní veletrh nikdy schválena.
NENÁVISTNÁ KAMPAŇ NA FACEBOOKU
V Maroku se rozšířila kampaň #Fetrah (v arabštině znamená primitivní, příroda nebo instinkt), která propagovala myšlenku, že existují pouze dvě pohlaví,a rody a šla proti obhájcům práv LGBTI. V červenci 2022 Facebook stránku zrušil, ale marocké úřady kampaň neodsoudily.V červenci 2022 vyzval Výbor CEDAW Maroko, aby zrušilo články trestního zákoníku, které kriminalizují LGBTI osoby.
Marocké úřady rovněž odmítly doporučení o dekriminalizaci konsensuálních sexuálních vztahů mezi dospělými stejného pohlaví a zavedení opatření pro boj proti diskriminaci LGBTI osob.
NĚMECKO
RODIČE MOHOU STÁLE „LÉČIT“ SVÉ DĚTI Z HOMOSEXUALITY
V květnu přijal federální parlament zákon zakazující takzvané „konverzní terapie“, jejichž cílem je změnit nebo potlačit sexuální orientaci nebo genderovou identitu člověka. Ačkoli byl zákon považován za posílení práv LGBTI lidí, byl kritizován nevládními organizacemi a odborníky za to, že plně nepokrývá všechny oblasti. Zákon například zakazuje konverzní terapii pouze osobám mladším 18 let. Dále byly vzneseny obavy, že zákon umožňuje výjimky pro rodiče, kteří se snaží „vyléčit“ své děti, pokud „hrubě neporuší svou povinnost péče“. V mnoha případech se Německo snaží zajistit rovné postavení LGBTI komunity ve společnosti poskytováním právní ochrany před diskriminací na základě orientace, schvalováním sňatků osob stejného pohlaví a umožňováním adopcí dětí párům stejného pohlaví. Cesta ke stejnému postavení LGBTI komunity ve společnosti však stále ještě neskončila.
POLSKO
ZÓNY BEZ LGBTI+
Poté, co některá města, včetně Varšavy, vyhlásila podporu LGBTI+ lidem, předseda vlády Morawiecki uvedl, že polští rodiče si nepřejí, aby byly jejich děti povzbuzovány „homosexuálními tendencemi“, a někteří představitelé krajských stranických buněk se pokusili prohlásit města a celé provincie za místa „bez LGBTI+ ideologie“. Tato kampaň, která rozšířila homofobní rétoriku online i offline, byla nadšeně přijata politiky a konzervativními médii. Polští LGBTI+ aktivisté spravují „mapu nenávisti“ (Atlas of Hate), kde mapují všechny radnice, kraje a ostatní orgány samosprávy, které tuto rezoluci přijaly nebo se jinak postavily proti LGBTI+ lidem.
TRANSGENDER LIDÉ V POLSKU SE O SVŮJ GENDER MUSÍ SOUDIT S RODIČI
Polská legislativa neobsahuje žádné zákony o změně pohlaví, jako je tomu například v ČR. O úřední změnu pohlaví musíte v Polsku požádat soud. Ten posoudí výpovědi lékařů, přátel, rodiny nebo kolegů, a zjišťuje, zda se chováte podle svého právoplatného genderu. U soudního líčení jsou vaší protistranou vlastní rodiče – musíte se tedy o svůj gender soudit s nimi.
ZÁKON "STOP LGBT"
Poslanci polského Sejmu v listopadu 2021 po prvním čtení podpořili návrh zákona zakazujíciho akce na podporu LGBTI+ lidí. Přijetí zákona by znamenalo zákaz každoročních průvodů a jakýchkoliv akcí na podporu LGBTI+ lidí. Vývoj monitorujeme.
Do konce roku 2022 se 79 polských správních jednotek stále prohlásilo za takzvané „zóny bez LGBT“, ačkoli mnoho dalších bylo nuceno podobné usnesení stáhnout v důsledku tlaku občanské společnosti a Evropské komise. Obránci práv LGBTI čelila probíhajícímu trestnímu a občanskoprávnímu řízení. Někteří, jako aktivisté z interaktivní mapy Atlas of Hatred, byli vystaveni Strategickým žalobám proti účasti veřejnosti (SLAPPs).2
V lednu 2022 během soudního řízení zahájeného jedním aktivistou, který byl svévolně zadržen na 24 hodin po tzv. Duhové noci protestu v roce 2020 policista, který ho zatkl, přiznal: „Byli jsme instruováni, abychom zastavili všechny osoby vykazující barvy LGBT, bez ohledu na to, jak se chovaly.“
V březnu 2022 rozhodl okresní soud v Gdaňsku ve prospěch nevládní organizace Tolerado v soukromý trestní případ napadající používání vozidel známých jako „homofoby“, která jezdila po polských městech s homofobními slogany a transparenty.
ZPRÁVA: OD ZMENŠOVÁNÍ PROSTORU K OBTĚŽOVÁNÍ LGBTI AKTIVISTŮ
Zatímco atmosféra nepřátelství vůči LGBTI lidem v Polsku se nebezpečně zhoršuje, ti, kdo se zastávají práv LGBTI, čelí okamžité a nepřátelské reakci státního aparátu. Táto zpráva dokumentuje příběhy těch, kteří prosazují práva LGBTI, a represe, kterým čelí za své pokojné činy. Na základě zpráv organizace Amnesty International za roky 2017 a 2018 o svobodě shromažďování ukazujeme, jak polské úřady nejen nedostatečně chrání, ale navíc přispívají k obtěžování LGBTI lidí. V důsledku toho mohou být ochránci svých práv vláčeni po soudech celé roky jen za to, že napsali křídou nebo vyvěsili duhovou vlajku. Obránci práv LGBTI čelili probíhajícím trestním a občanskoprávním řízením. Někteří, jako aktivisté z interaktivní mapy Atlas of Hatred, byli vystaveni Strategickým žalobám proti účasti veřejnosti (SLAPPs). V lednu 2022 během soudního řízení zahájeného jedním aktivistou, který byl svévolně zadržen na 24 hodin po tzv. Duhové noci protestu v roce 2020 policista, který ho zatkl, přiznal: „Byli jsme instruováni, abychom zastavili všechny osoby vykazující barvy LGBT, bez ohledu na to, jak se chovaly.“ V březnu 2022 rozhodl okresní soud v Gdaňsku ve prospěch nevládní organizace Tolerado v soukromý trestní případ napadající používání vozidel známých jako „homofoby“, která jezdila po polských městech s homofobními slogany a transparenty.
HOMOSEXUALITA? PROTI PŘÍRODĚ!
Pákistánské právo kriminalizuje stejnopohlavní páry, když například v článku 377 trestního zákona uvádí: „Ten, kdo má dobrovolně tělesný styk proti řádu přírody s jakýmkoli mužem, ženou nebo zvířetem, bude potrestán odnětím svobody […], na dobu, která nesmí být menší než dva roky a vyšší než deset let, a musí rovněž zaplatit pokutu.“
Homosexuální páry v Pákistánu obvykle žijí v celoživotním utajení. V některých kmenových společnostech v oblastech podél severozápadní hranice země je ovšem tolerován, byť držen v tajnosti, dávný zvyk sexuálních vztahů mezi muži a mladými chlapci.
WEBOVÝ SERVER PRO HOMOSEXUÁLY NEPROŠEL
Odvážným pokusem prolomit společenské tabu bylo zřízení webového serveru queerpk.com. Ten měl pomáhat příslušníkům pákistánské homosexuální a transsexuální komunity navazovat vztahy a vyměňovat si zkušenosti. Cenzoři jej ale vzápětí zablokovali.
NEJVYŠŠÍ POČET USMRCENÝCH TRANSGENDER LIDÍ V ASII
Navzdory zákonu o právech transgenderů z roku 2018 transgender lidé nadále čelili násilí a diskriminaci. V září 2022 senátor Mushtaq Ahmad Khan z islámské politické strany Jamat-e-Islami napadl zákon u federálního soudu šaríat s tvrzením, že není v souladu s nařízeními islámu podle ústavy a „propaguje homosexualitu“. Rada islámské ideologie naléhala na vládu, aby vytvořila výbor, který by přezkoumal legislativu. Transgender aktivisté hlásili, že jsou terčem kampaní na sociálních sítích, což podporuje anti-transgender rétoriku a podněcuje k násilí a nenávistným projevům proti nim. Hlásili, že dostávali hrozby, museli se skrývat a upravovat své každodenní rutiny, aby se nestali terčem. Mezi říjnem 2021 a zářím 2022 bylo podle projektu Trans Murder Monitoring Project zabito v Pákistánu 18 transgender lidí, což je nejvíce v Asii.
RUSKO
PUTINOVY HOMOFOBNÍ ZÁKONY
V červnu 2013 došlo v oblasti LGBTI+ práv k obrovskému zlomu. Prezident Vladimir Putin podepsal tzv. antipropagační zákon, který zakazuje propagaci netradičních sexuálních vztahů. Porušení zákona se trestá vysokými pokutami od čtyř tisícovek až po milion rublů, uvězněním, vyhoštěním či pozastavením činnosti organizace. Účelem zákona má být ochrana dětí a mládeže před jakýmkoliv obsahem, který „propaguje homosexualitu jako společenskou normu na úkor tradičně uznávaných rodinných hodnot“. Na základě zákona úřady rozhodly například o úplném zákazu pořádání moskevského Pride festivalu, a to na sto let.
DĚTI 404 – PŘÍPAD ELENY KLIMOVÉ
Ruská vláda v podstatě navozuje atmosféru, že LGBTI+ mládež v Rusku neexistuje. I proto pojmenovala Elena Klimová, ruská žurnalistka a LGBTI+ aktivistka, svůj projekt Děti 404. Číslem 404 signalizuje prohlížeč neexistující webovou stránku – Error 404 Page not found. Projekt funguje jako podpůrná skupina na Facebooku a jeho ruské verzi Vkontakte. Mladí gayové a lesby tu mají možnost podělit se se svými příběhy a problémy. Elena Klimová byla za svoje aktivity, které porušují antipropagační zákon, odsouzena a byla jí uložena pokuta 50 000 rublů.
REPRESE LGBTI+ KOMUNITY V RUSKU DOSAHUJE NOVÝCH VRCHOLŮ
V posledních letech se situace LGBTI+ populace v Rusku rapidně zhoršila a nyní je skutečně alarmující. Nejvyšší soud Ruska přijal rozhodnutí, které uznává „mezinárodní veřejné hnutí LGBTI+“ za extremistické a považuje jakoukoli veřejnou činnost související s LGBTI+ za nezákonnou.
Uznání „mezinárodního veřejného hnutí LGBTI+“ za extremistické má tedy vážné právní důsledky pro všechny, kdo se v Rusku podílejí na aktivitách souvisejících s LGBTI+ nebo jsou jakkoli připojeni k této komunitě. Podle trestního zákoníku hrozí jeho „účastníkům“ až pět let vězení a „organizátorům“ až deset let.
Označení za „extremistickou“ znamená také zákaz používání symbolů souvisejících s LGBTI+ , přičemž jejich vystavování může vést k tzv. administrativnímu zatčení až na 15 dní a opakované „přestupky“ představují trestný čin s horní hranicí trestu odnětí svobody až na čtyři roky.
Osoby, které čelí vyšetřování nebo trestnímu stíhání za účast na „extremistických“ aktivitách, mají obvykle také zablokované bankovní účty nebo jim hrozí jiná omezení, týkající se například zaměstnání nebo jiných oblastí, včetně zákazu kandidovat ve volbách na všech úrovních po různě dlouhou dobu.
Marie Struthersová, ředitelka Amnesty International pro východní Evropu a střední Asii, k tomu uvedla: „Tento rozsudek by mohl vést k plošnému zákazu organizací LGBTI+, což by znamenalo dalekosáhlé porušení práva na svobodu sdružování, projevu a pokojného shromažďování, jakož i zákona zakazujícího diskriminaci.“ Dále uvádí: „Není pochyb o tom, že to povede k pronásledování LGBTI+ aktivistů, zmaří to desetiletí jejich odvážné a obětavé práce a zároveň hrozí, že to bude inspirovat a legitimizovat zcela novou míru násilí vůči LGBTI+ lidem v celém Rusku.“
SAÚDSKÁ ARÁBIE
MUČENÍ NEBO TREST SMRTI ZA VEŘEJNÉ PROJEVY NÁKLONNOSTI
Tato blízkovýchodní země je pro LGBTI+ lidi horkou půdou. Homosexuální chování může být trestáno až smrtí. Podle místního práva je styk muže s mužem sodomií – zločinem, za nějž může být ženatý muž potrestán ukamenováním, svobodný až sto ranami holí nebo bičem. Trestné jsou i vztahy lesbické. Homosexuálům hrozí i trest vězení, umístění v ústavu pro duševně choré či chemická kastrace, cizincům pak vyhoštění.
ODEPŘENÍ PRÁVA NA SPRAVEDLIVÝ SOUDNÍ PROCES
Systém státu postrádá nejzákladnější opatření k zajištění práva na spravedlivý soudní proces. Často jsou rozsudky smrti uloženy členům LGBTI+ komunity po nespravedlivých řízeních a není ničím nezvyklým, když obviněný dostane 500 ran bičem jako dodatek k pěti letům vězení. K samotnému odsouzení a „přiznání“ většinou dochází na základě mučení. Místní Úřad pro vyšetřování a státní stíhání dokonce uvažuje o žádosti o trest smrti pro každého, kdo „používá sociální média k prosazování stejnopohlavních vztahů v zemi“.
LGBTI AKTIVISTA BOJUJE O SPRAVEDLNOST A ŽIVOT
Jemenský obránce práv LGBTI Mohamed al-Bokari, který je od 8. dubna 2020 zadržován ve věznici Malaz v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu, se zúčastnil prvního soudního jednání dne 20. července 2020. Al-Bokari byl obviněn z porušování veřejné morálky, propagace homosexuality na internetu a napodobování ženy. Byl odsouzen k 10 měsícům vězení, poté má být deportován zpět do své rodné země, Jemenu, kde je ozbrojenými skupinami ohrožen jeho život. Po celou dobu své vazby a soudního řízení neměl žádné právní zastoupení.
SLOVENSKO
NEMOHOU ŽÁDAT INFORMACE O ZDRAVOTNÍM STAVU PARTNERA
Na Slovensku nejsou uznávány žádné právní svazky pro lidi stejného pohlaví. Stát neuznává ani sňatky v zahraničí. Protože svazky nejsou nijak právně upraveny, LGBTI+ osoby nejsou považovány za blízkou osobu svého partnera/partnerky a nemohou tak žádat informace o jejich zdravotním stavu. Dědění majetku není automatické, je nutná závěť zesnulého. V oblasti přístupu k asistované reprodukci slovenská legislativa omezuje právo LGBTI+ osob, jelikož žadatelé musejí být manžely, přičemž žádost musejí podat společně a osobně.
PRIDE POCHODY JSOU TRADIČNĚ DOPROVÁZENY VELKÝMI PROTESTY
Společenské postoje na Slovensku jsou do značné míry formovány postoji vlivné katolické církve. V roce 2013 si mohli ve všech slovenských kostelích věřící vyslechnout jednotné kázání ostře směřované proti tzv. kultuře smrti – jejímiž nositeli jsou podle biskupů ti, kdo nectí tradiční genderové role a prosazují rovnost pohlaví, tedy zejména trans a queer lidé. Pride pochody jsou tradičně doprovázeny velkými protesty a konfrontační rétorikou pravicových a konzervativních uskupení a také řadou bezpečnostních opatření.
NUCENÁ KASTRACE PŘI ZMĚNE RODU
Slovensko bylo až dosud jednou z posledních evropských zemí, které vyžadovaly od transrodových lidí při právní změně genderu (a tedy změně jejich jména a rodného čísla) podstoupení kastračního zákroku (odstranění reprodukčních orgánů). V březnu 2022 ministr zdravotnictví na základě výzev odborné společnosti schválil pokyny, které přinášejí řadu pozitivních změn, zjednodušujících proces tranzice a vytvoří předpoklady pro lepší dostupnost zdravotní péče pro transrodové lidi: Vytvářejí právní regulaci procesu tranzice, posilují právní jistotu a transparentnost; definují odborné způsobilosti pro jednotlivé zdravotnické profese a odbornou praxi osoby, která vydává lékařský posudek o změně pohlaví; mimoto ruší praxi nucených kastrací. Na druhé straně hlavní směr obsahuje také problematické body, které se budou muset řešit v budoucnosti. V dubnu 2022 konzervativní politici přitvrdili v ideologických zásazích do pokynů pro odborníky. Volají po zrušení těchto pokynů či po opětovném zavedení povinných sterilizací u transrodových lidí. Po třech týdnech, v květnu 2022, ministr zdravotnictví musel vyhlášku stáhnout.
Manželství osob stejného pohlaví a registrované partnerství nebyly dosud právně uznány.
TERORISTICKÝ ÚTOK CÍLENÝ NA LGBT KOMUNITY SI VYŽÁDAL DVĚ OBĚTI
Dne 12. října 2022 zemřeli dva lidé a jeden byl zraněn při střelbě v gay baru Tepláreň v hlavním městě Bratislavě. Po krátkém pátrání policie identifikovala pachatele, 19letého muže, který těsně před útokem zveřejnil na Twitteru manifest proti LGBTI a antisemitismus. Podle policie byl později nalezen mrtvý po střelném zranění, které si sám způsobil.
POSLECHNĚTE SI AMNESTY PODCAST A SHLÉDNĚTE DEBATU S MEZINÁRODNÍMI HOSTY
V rámci festivalu Prague Pride 2020 jsme uspořádali debatu se zahraničními hosty z Maďarska, Polska a Slovenska, kde jsme si povídali o stupňujícím se tlaku na LGBTI+ komunitu v těchto zemích. Záznam z debaty si můžete poslechnout ZDE. O LGBTI+ situaci v zemích V4 a transgender problematice jsme si podívali se spoluzakladatelem spolku Trans*parent Viktorem Heumannem a odbornicí na LGBTI+ problematiku z Amnesty International Žanetou Sladkou. Podcast si můžete pustit ZDE.
SRÍ LANKA
VYNUCENÉ VYŠETŘENÍ
K pronásledování, obtěžování a diskriminaci LGBTI lidí na Srí Lance slouží části trestního zákoníku, které zakazují „nepřirozené trestné činy“ definované jako „tělesný styk proti řádu přírody s jakýmkoli mužem, ženou nebo zvířetem“. Organizace pro lidská práva v říjnu 2020 oznámily, že nejméně sedm LGBTI osob bylo od roku 2017 podrobeno nuceným análním a vaginálním vyšetřením ze strany policie a soudních lékařů ve snaze dokázat obvinění ze sexuálních vztahů osob stejného pohlaví.
V přelomovém rozhodnutí v březnu výbor CEDAW zjistil, že kriminalizace konsensuálního sexuálního chování osob stejného pohlaví mezi ženami podle oddílu 365A srílanského trestního zákoníku (1883) porušuje jejich právo na nediskriminaci. Výbor CEDAW vyzval srílanské úřady, aby dekriminalizovaly konsensuální sexuální chování osob stejného pohlaví mezi ženami. Návrh zákona soukromého poslance, který se snaží změnit ustanovení trestního zákoníku, která kriminalizují chování osob stejného pohlaví, byl předán prezidentovi v srpnu 2022, ale do konce roku nezískal vládní podporu.
TCHAIWAN
„ROVNOST“ MANŽELSTVÍ PRO PÁRY STEJNÉHO POHLAVÍ
Tchajwanský parlament schválil 17. května 2019 zákon umožňující uzavírat manželství mezi páry stejného pohlaví, čímž se tato země stala první asijskou zemí, která otevřela cestu rovnosti manželství.
V červenci 2022 vydal Nejvyšší správní soud v Tchaj-peji rozsudek o nadnárodním manželství osob stejného pohlaví, který dal tchajwansko-japonskému páru stejného pohlaví právo zaregistrovat se jako manželský pár. Navzdory tomu, že jde o čtvrté soudní rozhodnutí podporující registraci nadnárodních manželství osob stejného pohlaví na Tchaj-wanu, zůstalo přípustné pouze v případě, že manželský partner pocházel ze země, kde byly svazky osob stejného pohlaví legalizovány. Nejméně dva další případy zpochybňující toto omezení byly ke konci roku projednávány.
TUNISKO
PORUŠENÍ ÚSTAVY KVŮLI TRESTÁNÍ LGBTI+ LIDÍ
V Tunisku jsou intimní vztahy mezi dospělými stejného pohlaví v rozporu se zákonem. V důsledku toho jsou LGBTI+ lidé vystaveni riziku zatčení a stíhání na základě jejich skutečné nebo domnělé sexuální orientace nebo genderové identity. Jsou také vystaveni riziku zneužívání ze strany státu, rodiny a širší komunity. Lidé, kteří mají intimní vztahy stejného pohlaví, čelí od roku 2015 podle tuniského trestního zákoníku tříletému vězení. Článek 230 kriminalizuje vztahy stejného pohlaví jak pro muže, tak pro ženy – i když je typicky používán k uvěznění mnohem více mužů než žen.
Podle DAMJ, tuniského sdružení pro spravedlnost a rovnost, zatkla policie v roce 2019 nejméně 78 mužů a v rámci svých vyšetřování provedla anální vyšetření. Taková vyšetření porušují zákaz mučení a jiného špatného zacházení. Nejméně 70 mužů bylo odsouzeno k trestu odnětí svobody na čtyři měsíce až jeden rok.
NETOLERANCE OD RODINY A STÁTU
Kvůli obavám ze stigmatu mnoho lidí raději skrývá svou genderovou identitu a sexuální orientaci i před svými rodinami. Navíc policisté pod hrozbou zatčení mnohdy nutí LGBTI+ k úplatkům, a to i přesto, že policie téměř nikdy nemá důkaz o jejich zapojení do „homosexuálních“ vztahů. Kriminalizace vztahů stejného pohlaví a potrestání těch, kteří nerespektují heterosexuální „normy“, podporuje netoleranci vůči LGBTI+ v Tunisku a vytváří prostředí, v němž homofobní zločiny zůstávají bez trestu.
POLICIE PODPORUJE NÁSILÍ NA LIDECH Z LGBTI KOMUNITY
LGBTI Tunisané čelí právní i sociální diskriminaci. Jsou zatýkáni a stíháni podle zákonů, které kriminalizují konsensuální sexuální vztahy osob stejného pohlaví. Ochrany se nemohou dočkat ani od policie. Dne 5. srpna 2020 policista v centru města Tunis verbálně zaútočil na Ranii Amdouni, feministickou aktivistku za práva LGBTI osob a prezidentku sdružení Chouf Minorities. To vedlo ke slovní hádce mezi policistou a Ranií Amdouni, která upoutala pozornost kolemjdoucích, a ti ji a tři její přátele poté napadli. Policie stála stranou, nezasáhla, aby útok zastavila, a na druhou stranu podněcovala k násilí pomocí homofobních a transfobních urážek. Rania a její přátelé vznesli obvinění a bylo zahájeno vyšetřování. I když byla totožnost zúčastněných policistů známa, nebyli po vyšetřování suspendováni ani zatčeni.
Tunisko nadále trestalo konsensuální sexuální aktivity mezi dospělými podle článku 230 trestního zákoníku, který ukládá tři roky vězení za sexuální styky osob stejného pohlaví. Podle Damj, tuniské skupiny na ochranu práv, která hájí práva LGBTI, soudy soudily lidi podle článku 230 v nejméně 47 samostatných případech.
Dne 21. prosince 2022 odsoudil soud prvního stupně v Grombalii transgender ženu k trestu odnětí svobody na jeden rok a gaye na tři roky. Dne 11. prosince 2022 provedla brigáda justiční policie Gorjeni razii v rezidenci v Hammametu a zatkla osm osob. podezřelý z homosexuálních činů. Podle právníka Safouena Jouiliho pak byli jednotlivci vyslýcháni bez právního zastoupení. Dva z nich byli formálně obviněni podle článku 230 tuniského trestního zákoníku, který kriminalizuje sexuální aktivity osob stejného pohlaví a hrozí za něj maximální trest tři roky vězení. Ostatní byli propuštěni pro nedostatek důkazů.
TURECKO
ZÁKAZ LGBTI+ UDÁLOSTÍ BYL ZRUŠEN… ANEBO NE?
Neomezený zákaz všech lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transsexuálních a intersexových (LGBTI+) událostí, který v listopadu 2017 vydal guvernorát v Ankaře, byl zrušen v dubnu 2019 na základě soudního příkazu. Následně byly ale LGBTI+ události zakázány jednotlivě. Pride pochod studentů na Technické univerzitě Středního východu (METU) v Ankaře v květnu byl vedením univerzity zakázán a policie jej ukončila zbytečnou a nadměrnou silou. V červnu 2019 vydaly guvernoráty İzmir, Antalya a Mersin paušální zákazy s cílem předejít událostem týdne Pride.
V roce 2019 zakázala turecká vláda už popáté istanbulský Pride pochod. Poslední Pride průvod v Istanbulu byl v červnu 2014 a zúčastnilo se ho sto tisíc lidí. Vše je nyní vzdálená vzpomínka, obzvláště od zásahu, který následoval po neúspěšném pokusu o převrat v červenci 2016. Podle zákona o výjimečném stavu byl vydán plošný zákaz demonstrací po celém Turecku.
OMEZOVÁNÍ SVOBODY PROJEVU OHROŽUJE EXISTENCI LGBTI+ KOMUNITY
Turecko je stále více „normalizováno“ – aktivisté za lidská práva jsou často terčem útoků. Do 26. února 2018 bylo zadrženo 845 lidí za posty na sociálních sítích, 643 lidí bylo předmětem soudního řízení a 171 účtů na sociálních sítích bylo vyšetřováno v souvislosti s příspěvky o chování tureckých jednotek u syrského Afrínu. Mezitím bylo kvůli výjimečnému stavu trvale uzavřeno více než 1 300 neziskových organizací – kvůli údajnému spojení s „teroristickými“ skupinami, mezi nimiž je i mnoho LGBTI+ organizací. Ty, které zůstávají, hlásí prudký nárůst zastrašování a obtěžování. Tyto všeobecné zákazy ohrožují samotnou existenci LGBTI+ organizací a zvrácení progresivního trendu, který existoval před pokusem o převrat v boji proti homofobii a transfobii.
OBVINĚNÍ LGBTI KOMUNITY ZA ZNIČENÍ RODIN
Politici, včetně vládních úředníků, pravidelně používali nenávistné projevy a pomlouvačné kampaně, zesílené některými médii, proti LGBTI komunitě. Diskriminace, zastrašování a násilí byly zvláště viditelné během sezóny Pride, kdy se policie násilně pokusila rozehnat pokojné pochody a zadržela účastníky. V září 2022 státní vysílací organizace RTÜK podpořila reklamu, ve které byli LGBTI lidé označováni jako „virus“ a obviněni ze zavinění. „zničení rodin“. Reklama propagovala demonstraci za práva LGBTI v Istanbulu. Prezident Erdoğan v předvolebním projevu prohlásil, že „LGBTI je jed vstřikovaný do instituce rodiny. Není možné, abychom ten jed přijali." Ve své vítězné řeči řekl: „Nikdo nemůže mluvit proti rodině“.
UGANDA
NEBEZPEČÍ HROZÍ HOMOSEXUÁLŮM I AKTIVISTŮM
Uganda je velice nebezpečné místo pro LGBTI+ komunitu a její podporovatele. Trvalý nárůst diskriminace s sebou přináší svévolné zatýkání, mizení lidí a mučení zaměřeného právě na osoby s jinou sexuální orientací či genderovou identitou. Gayové a lesby v Ugandě toto nebezpečí vnímají a někteří z nich se proto rozhodli co nejméně vycházet ze svých domovů. V místních bulvárních novinách dokonce vyšel seznam „200 hlavních homosexuálů v zemi“, čímž podporuje strach LGBTI+ komunity z novodobého honu na čarodějnice.
Lidé, kteří praktikují homosexuální pohlavní styk anebo uzavřou manželství s osobou stejného pohlaví, mohou být odsouzeni na doživotí. Homosexualita je přitom v ugandském zákoníku definovaná už jako dotýkání se osoby stejného pohlaví „se záměrem dopuštění se homosexuálního aktu“. Osobám, které homosexuály veřejně podpoří anebo je sezdají, hrozí až sedm let vězení. Problémy mají také aktivisté, kteří LGBTI+ komunitu podporují.
PLÁNY NA ZAVEDENÍ TRESTU SMRTI
V říjnu 2019 policie zatkla šestnáct aktivistů LGBTI+ a podrobila je nuceným análním vyšetřením poté, co ministr pro etiku a integritu oznámil plány na zavedení trestu smrti za konsensuální sexuální aktivitu stejného pohlaví, která se zatím trestá doživotím.
V Ugandě byla konsensuální aktivita osob stejného pohlaví již nezákonná, ale situace se zhoršila schválením drakonického zákona proti homosexualitě v roce 2023. Zlověstná vlna podobně formulované legislativy je na pokraji souhlasu napříč celým kontinentem.
V červenci 2022, během přijímání konečného výsledku Ugandského UPR, vláda nepřijala doporučení na ochranu práv LGBTI lidí. Dne 3. srpna 2022 Národní úřad pro nevládní organizace (NGO Bureau), oficiální orgán, nařídil uzavření organizace Sexual Minorities Uganda (SMUG), zastřešující organizace, která působí na ochranu práv LGBTI lidí. Úřady tvrdily, že společnost SMUG se nezaregistrovala u úřadu NGO v souladu se zákonem o nevládních organizacích z roku 2016. V roce 2018 společnost SMUG napadla rozhodnutí úřadu pro registrační služby v Ugandě odmítnout registraci organizace podle oddílu 18 zákona o společnostech z roku 2012, s uvedením svého „nežádoucího a nezaregistrovatelného“ názvu. Dne 27. června 2018 vrchní soud potvrdil rozhodnutí předsednictva.5 Krok proti SMUG se odehrál v době pokračujícího zmenšování občanského prostoru a rostoucích útoků proti LGBTI komunitě. Dne 19. května policie zatkla a zadržela dva zaměstnance SMUG za „propagaci homosexuality“, když šli na policejní stanici Ntinda v Kampale nahlásit škodlivé poškození majetku v kanceláři SMUG. Byli obviněni z napadení osoby, kterou nahlásili, a převezeni na policejní stanici Kira Road. Dne 23. května byli propuštěni na policejní kauci, 7. června znovu zatčeni a 8. června předvedeni před soud, kde jim byla udělena bezplatná kauce. Byli opakovaně předvoláni k soudu, než bylo jejich slyšení stanoveno na leden 2023. Dne 8. října 2022 prezident Museveni řekl, že homosexuálové jsou v ugandské společnosti stále považováni za sociální devianty.
UKRAJINA
NAPADENI BYLI I ČLENOVÉ TAMNÍ AMNESTY INTERNATIONAL
Více než dvacet lidí z krajně pravicových skupin 10. května 2018 v Kyjevě vyhrožovalo násilím účastníkům zasedání Amnesty International, které se týkalo LGBTI+ práv. K útokům mělo dojít, pokud neodejdou. Majitel místa, kde se akce konala, se k výzvám připojil a nařídil událost zrušit a uvolnit prostory. U incidentu byli přítomní i policisté, kteří ale odmítli zasáhnout. Příkladem násilí páchaného na aktivistech je Vitalina Kovalová, která se účastnila pochodu Women’s March 2018, kde po ní pravicová skupina „Karpatská Sič“ hodila červenou barvu. Ta se jí dostala do očí a způsobila chemické popáleniny. Naštěstí nepřišla o zrak. Pokrytá barvou zamířila na policejní stanici, kde po ní chtěli, aby nahlásila svou adresu na doslech útočníkům. Od pochodu dostávala ona i její přátele výhrůžné zprávy a byly sledováni. Pouze dva ze šesti útočníků byli stíháni za „drobná zranění“. Nenávistný motiv útoku byl však předmětem zvláštního vyšetřování, které bylo zahájeno v prosinci 2018 a stále pokračuje. Vitalinin případ je jen jedním z mnoha útoků.
SITUACE OD ZAČÁTKU VÁLKY
Válečné tlaky vyvolaly větší solidaritu s některými dříve marginalizovanými skupinami. Na rozdíl od roku 2014, kdy začaly boje na východní Ukrajině a přítomnost LGBTI lidí v ukrajinských silách byla odrazována, gayové, lesbické a transgender dobrovolníci a branci otevřeně hlásili, že jsou v řadách vítáni a respektováni. V červenci vznikla petice volající za legalizaci manželství osob stejného pohlaví získalo přes 25 000 podpisů, což si vyžádalo prezidentskou odpověď. V srpnu prezident Zelenskyj naznačil, že tento krok podporuje, ale poznamenal, že vyžaduje změnu ústavy, což během stanného práva nebylo možné. Místo toho slíbil novou legislativu o registraci registrovaných partnerství, což znamená, že se bude vztahovat i na páry stejného pohlaví. Transgenderové osoby s identifikačními doklady s nesprávnými genderovými značkami hlásily, že byli zastaveni a někdy obtěžováni, když se snažili opustit zemi, kvůli stanné právo zákaz odchodu mužů ve věku 18 až 60 let.