Mezinárodní den proti trestu smrti upozorňuje na znepokojivý nárůst poprav ve světě

Tématem
Světového dne proti trestu smrti 2024
je zpochybnění představy, že trest smrti může udělat lidi a komunity
bezpečnější. Země, které stále mají trest smrti ve svých zákonech, ale často z
této mylné idey vycházejí a používají ji ve své argumentaci. A to i přes důkazy, že použití trestu smrti nemá žádný unikátní odstrašující účinek.

Vlády
zemí, které praktikují trest smrti, příliš často využívají trest smrti jako „rychlé řešení“ kriminality. Domnívají
se, že mohou vyřešit naléhavé sociální nebo politické problémy popravou
několika (nebo dokonce stovek) lidí, aby tak vyslaly do společnosti
zastrašující poselství. Mnoho lidí v těchto zemích si také stále neuvědomuje,
že trest smrti nečiní je ani jejich komunity bezpečnějšími, ale naopak přispívá
k dalšímu brutálnímu zacházení a zanedbávání lidského života ve společnosti.

Tyto
vlády často selhávají v investování do účinných opatření k řešení otázky
veřejné bezpečnosti a kriminality – například efektivnějšího policejního sboru,
spravedlivého a funkčního trestního soudnictví nebo regulace a snížení dostupnosti
střelných zbraní. Slabiny v soudních
systémech mnoha zemí často zhoršují problémy společenských reakcí na
kriminalitu, a to od nedostatečné kvality trestních vyšetřování až po špatné
právní zastoupení obviněných, zejména ze znevýhodněných skupin. 

Nedávné
události ukazují, že úřady v řadě zemí nadále spoléhají na tento chybný narativ
o odstrašujícím účinku, aby ospravedlnily
používání trestu smrti a vysílaly falešné poselství o spravedlnosti a
bezpečnosti. V roce 2023 zaznamenala Amnesty International významný nárůst
celkového počtu poprav, a to o 31 %, z 883 známých poprav v roce 2022 na 1 153
v roce 2023. Tento nárůst způsobil hlavně alarmující skok v popravách za drogové trestné činy v Íránu, kde počet
poprav souvisejících s drogami vzrostl z 255 v roce 2022 na 481 v roce 2023. Exponenciální
nárůst vychází z návratu k smrtící
protidrogové strategii poté, co vládní představitelé obvinili právní
reformy z roku 2017 za údajný nárůst obchodování s drogami.

V Saúdské Arábii úřady nadále používají
trest smrti jako reakci na kriminalitu a další vnímané hrozby pro bezpečnost
země. Ve srovnání s rokem 2020, kdy Amnesty zaznamenala 27 poprav, došlo během
posledních tří let k prudkému nárůstu počtu poprav: 65 v roce 2021; 196 v roce
2022; a 172 v roce 2023. Drtivá většina těchto poprav byla vykonána za vraždu,
trestné činy související s terorismem a drogové delikty. V roce 2024 bylo v Saúdské Arábii popraveno už nejméně 198 lidí, což
je nejvyšší počet, který Amnesty zaznamenala od roku 1990.

V Jižní Koreji přijalo Národní
shromáždění 25. září 2023 legislativní změny trestního zákoníku po sérii vysoce
sledovaných případů. Tyto změny zpřísnily tresty za vraždu nebo opuštění dítěte
a zahrnuly trest smrti jako maximální trest.

V Demokratické republice Kongo (DRC) 13.
března 2024 ministr spravedlnosti oficiálně oznámil soudním orgánům rozhodnutí
vlády obnovit popravy za sérii zločinů. Vláda své rozhodnutí odůvodnila
potřebou bojovat proti „vlastizradě“ v armádě v době, kdy DRC čelí eskalaci
ozbrojených konfliktů. Obavy z obnovení poprav dále vzrostly v zemi 13. září
2024, kdy bylo 37 lidí – včetně tří občanů USA, jednoho z Velké Británie,
jednoho z Belgie a jednoho z Kanady – odsouzeno k trestu smrti za pokus o
svržení prezidenta.

Realita
je taková, že neexistují žádné věrohodné
a přesvědčivé důkazy o tom, že trest smrti má větší odstrašující účinek na
kriminalitu než jiné tresty, například tresty odnětí svobody. Studie o jeho
účinnosti ukazují, že trest smrti nehraje významnou roli v okamžiku spáchání
trestného činu, a že nemá významnější odstrašující účinek ve srovnání s uvězněním.
Tyto studie zjistily, že k účinnému odstrašení od kriminality by měly vlády
využít mnohostranný přístup zahrnující různé segmenty společnosti a různé
nástroje – a že trest smrti mezi nimi není. Trest smrti je tvrdý trest, ale
není tvrdý na kriminalitu. Klíčem k odrazení
od kriminality je zvýšení pravděpodobnosti odhalení, zatčení a odsouzení.

Nedávná
čísla ze zemí, které trest smrti zrušily, ukazují, že jeho zrušení nevede k nárůstu kriminality. V Kanadě byla míra vražd v roce 2022 přibližně o třetinu nižší než v
roce 1976, kdy byl trest smrti zrušen (2,25 na 100 000 obyvatel v roce 2022 ve
srovnání s 2,84 v roce 1976 a 3,0 v roce 1977). Průměrná míra vražd v USA ve státech, kde se trest smrti
používá (5,37 v roce 2019), je vyšší než ve státech, kde se nepoužívá (4,17 v
roce 2019). 

TREST SMRTI je nejvyšší formou
popření lidských práv. Jedná se o předem promyšlenou a chladnokrevnou popravu
člověka státem, často ve jménu spravedlnosti. Porušuje právo na život, jak je zakotveno
ve Všeobecné deklaraci lidských práv. Jde o nejkrutější, nejvíc nelidský a
ponižující trest. Nabízí zjednodušené odpovědi na složité lidské problémy, prodlužuje
utrpení rodiny oběti vraždy a rozšiřuje toto utrpení i na blízké odsouzené
osoby. Odvádí prostředky a energii, které by mohly být lépe využity k boji
proti násilné trestné činnosti a pomoci těm, koho zasáhla. Je projevem kultury
násilí, nikoli řešením. Je to urážka lidské důstojnosti.

Poprava představuje extrémní fyzický a
psychický útok na lidskou bytost. Fyzickou bolest způsobenou samotnou popravou
nelze kvantifikovat, stejně jako nelze změřit psychické utrpení způsobené
předem danou znalostí smrti vykonané státem.

Amnesty
International se staví proti trestu
smrti ve všech případech bez výjimky, bez ohledu na povahu nebo okolnosti
trestného činu, vinu, nevinu nebo jiné charakteristiky jednotlivce nebo na
metodu použitou státem k vykonání popravy. Organizace vede kampaň za úplné zrušení trestu smrti.