Myanmarské bezpečnostní síly zahájily v srpnu 2017 brutální etnické čistky proti muslimům z kmene Rohingya v myanmarském státě Arakan. Algoritmy společnosti Facebook znatelně podmínily rozhoření nenávisti vůči této menšině.
Nenávist vedla k násilí, vypalování vesnic i znásilňování příslušníků menšiny. Více než polovina rohingské populace musela oblast opustit.
„Uplynulo šest let od chvíle, kdy společnost Meta výrazně přispěla ke zvěrstvům páchaným na Rohinzích. Jedná se o jeden z nejhorších příkladů přispění sociálních médií ke krizi v oblasti lidských práv. Společnost Meta ale stále neposkytla Rohingům odškodnění.“
– Pat de Brún, vedoucí „Big Tech Accountability“ v Amnesty International.
Myanmarské bezpečnostní síly zabily tisíce Rohingů, včetně malých dětí. Znásilňovaly a páchaly další sexuální násilí na rohingských ženách a dívkách, mučily rohingské muže a chlapce ve vazebních zařízeních a vypálily stovky rohingských vesnic. Strach vyhnal více než 700 000 Rohingů do sousedního Bangladéše.
Honba společnosti Meta za ziskem k těmto čistkám výrazně přispěla. Podle interních studií společnosti Facebook z roku 2012 společnost Meta ví o reálných negativních dopadech, které mohou její algoritmy způsobit.
Další výzkum společnosti Meta z roku 2016 ukazuje, že jejich „systémy podněcují problém“ extremismu. Následné vyšetřování v roce 2022 prokázalo částečnou zodpovědnost společnosti Meta.
„Naše vyšetřování ukázalo, že algoritmy Facebooku podporují ,angažovanost‘ a firemní zisky. Podnícením nenávisti přispěly k masovému násilí i k nucenému vysídlení více než poloviny rohingské populace Myanmaru. Je nejvyšší čas, aby se Meta postavila čelem ke své odpovědnosti, zaplatila Rohingům odškodnění a napravila svůj obchodní model, aby se to již neopakovalo.“
– Pat de Brún, vedoucí „Big Tech Accountability“ v Amnesty International.
Osobní výzva Marku Zuckerbergovi
Rohingský uprchlík Maung Sawyeddollaha, který byl nucen uprchnout z Myanmaru přes vypálené vesnice a pole plná mrtvých těl, nyní žije v největším bangladéšském uprchlickém táboře Cox’s Bazar spolu s přibližně milionem svých spoluobčanů. Co by vzkázal společnosti zodpovědné za jeho utrpení?
„Kdybych se setkal s Markem Zuckerbergem a jeho týmem, řekl bych jim: Copak nevidíte, jaké jste nám způsobili utrpení? Opakovaně jsme vás žádali, abyste se pokusili pomoci nám zlepšit situaci… Přesto naše prosby ignorujete. Jde vám jen o zisk?“
– Maung Sawyeddollaha, rohigský uprchlík.
Společnost je povinna chybu napravit
Všechny společnosti mají povinnost dodržovat lidská práva, ať už působí kdekoli na světě. Jedná se o všeobecně uznávaný standard chování, který je stanoven v mezinárodních normách pro podnikání a lidská práva, včetně Obecných zásad OSN a Směrnic OECD pro nadnárodní podniky.
Meta přispěla k závažným nepříznivým dopadům na lidská práva, které utrpěli Rohingové v souvislosti se zvěrstvy ve státě Arakan, a proto má povinnost poskytnout této komunitě účinnou nápravu. To zahrnuje provedení nezbytných změn jejího obchodního modelu, které mohou zajistit, aby se případ neopakoval.
Přečtěte si víc o válečných zločinech v Myanmaru nebo o tom, čemu čelí Rohingové v uprchlických táborech.
Zajímají Vás novinky ze světa lidských práv? Sledujte nás na Instagramu, Facebooku a Twitteru, ať Vám nic neuteče!
