Počet vykonaných poprav v roce 2025 je nejvyšší od roku 1981. Podle nové zprávy Amnesty International bylo popraveno nejméně 2 707 lidí v 17 zemích. Za nárůstem stojí především několik států, které trest smrti využívají k zastrašování a potlačování nesouhlasu.
Podle výroční zprávy o trestu smrti a popravách vzrostl počet poprav meziročně o 78 % (z 1 518 v roce 2024 na 2 707 v roce 2025). Největší podíl na tomto nárůstu má Írán, kde bylo popraveno nejméně 2 159 lidí – více než dvojnásobek oproti předchozímu roku.
K výraznému zvýšení došlo také v dalších zemích. Saúdská Arábie zvýšila počet poprav na nejméně 356, často za drogové delikty. Kuvajt téměř ztrojnásobil počet poprav (z 6 na 17), zatímco Egypt (z 13 na 23), Singapur (z 9 na 17) a Spojené státy (z 25 na 47) zaznamenaly téměř dvojnásobný nárůst. Celková čísla navíc nezahrnují tisíce poprav, které podle Amnesty International nadále probíhají v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě.
„Tento alarmující nárůst používání trestu smrti je způsoben malou skupinou států, které jsou ochotné popravovat za každou cenu – navzdory celosvětovému trendu směřujícímu k jeho zrušení. Od Číny, Íránu a Severní Koreje přes Saúdskou Arábii až po Jemen, Kuvajt, Singapur a Spojené státy tato ostudná menšina využívá trest smrti k šíření strachu, potlačování nesouhlasu a demonstraci moci státu nad znevýhodněnými a marginalizovanými skupinami,“ uvedla generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamard.
Významnou roli v nárůstu poprav hraje i přísný přístup v rámci tzv. „války proti drogám“. Téměř polovina všech zaznamenaných poprav (1 257, tedy 46 %) byla vykonána za drogové trestné činy – zejména v Číně, Íránu, Saúdské Arábii, Kuvajtu a Singapuru. Některé státy navíc usilují o rozšíření trestu smrti i na další drogové delikty: Alžírsko, Kuvajt a Maledivy podnikly legislativní kroky k rozšíření použití trestu smrti i na trestné činy související s drogami.
Vláda Burkiny Faso přijala návrh zákona, který počítá s obnovením trestu smrti za trestné činy, jako jsou „velezrada“, „terorismus“ a „špionáž“, zatímco úřady v Čadu zřídily komisi, která má přezkoumat otázky související s trestem smrti – včetně jeho případného znovuzavedení.
Navzdory nárůstu poprav zůstává jejich vykonávání omezené na relativně malý počet zemí. V posledních pěti letech pravidelně popravovalo deset států: Čína, Egypt, Írán, Irák, Jemen, Kuvajt, Saúdská Arábie, Severní Korea, Somálsko, Spojené státy americké a Vietnam. Vloni se k nim přidaly ještě čtyři další země: Japonsko, Jižní Súdán, Tchaj-wan a Spojené arabské emiráty. Celkový počet zemí, které trest smrti vykonávají, tak vzrostl na 17.
I v České republice se čas od času objevují dabaty o tom, zda by měl být trest smrti u nás obnoven. Podle posledního výzkumu na toto téma CVVM z května 2025 více než polovina lidí (52 %) starších 15 let zastává názor, že trest smrti by v České republice existovat měl. Nesouhlas s jeho existencí vyjádřilo 45 % a možnost „nevím“ zvolila 3 % dotazovaných.
„To, že v Česku opět převažují zastánci trestu smrti, je smutný signál. Trest smrti je krutý, nevratný a státům nepřináší větší bezpečnost. Naopak jde o nástroj, který dnes používají především represivní režimy. Demokratické země od něj ustupují mimo jiné proto, že nelze vyloučit justiční omyly ani zneužití státní moci,“ upozorňuje ředitelka české Amnesty Lucie Laštíková.
Ale rok 2025 přinesl i pozitivní pokrok: V Evropě a Střední Asii nebyly zaznamenány žádné popravy ani rozsudky smrti. Ve Spojených státech, které jsou už sedmnáctý rok po sobě jedinou zemí v Americe, kde se popravuje, byla téměř polovina všech poprav vykonána na Floridě. V subsaharské Africe byly popravy omezeny na Somálsko a Jižní Súdán. V jižní Asii prováděl popravy pouze Afghánistán, zatímco v jihovýchodní Asii byly zaznamenány pouze v Singapuru a Vietnamu. V Tichomoří zůstává Tonga jedinou zemí, která má trest smrti stále zakotvený v zákoně.
Navzdory prostředí poznamenanému strachem, nenávistí a represivními tendencemi podnikly některé státy kroky, které ukazují, že při dostatečném tlaku a odhodlání je globální zrušení trestu smrti dosažitelné: Vietnam zrušil trest smrti pro osm trestných činů, včetně přepravy drog, úplatkářství a zpronevěry. Gambie zrušila trest smrti za vraždu, velezradu a další trestné činy proti státu. V historickém kroku udělila guvernérka Alabamy Kay Ivey milost Rockymu Myersovi – šlo o první milost udělenou černošskému vězni odsouzenému k trestu smrti v tomto státě.
V Libanonu a Nigérii byly předloženy návrhy zákonů na zrušení trestu smrti a Ústavní soud Kyrgyzstánu označil snahy o jeho znovuzavedení za protiústavní.
„Je načase, aby státy, které stále popravují, následovaly zbytek světa a tuto odpornou praxi definitivně opustily. Trest smrti nás nečiní bezpečnějšími – naopak představuje nevratný útok na lidskost poháněný strachem a v rozporu s mezinárodním právem,“ uzavřela Agnès Callamard.
Když Amnesty International začala v roce 1977 bojovat proti trestu smrti, zrušilo ho pouze 16 států. Dnes je to už 113 zemí – více než polovina států světa, přičemž více než dvě třetiny ho zrušily v zákoně nebo ho v praxi nepoužívají.
| Amnesty International dlouhodobě považuje trest smrti za nejvíce krutý, nelidský a ponižující trest, který nemá v moderní společnosti místo. Je nevratný, a proto v sobě vždy nese riziko justičních omylů, a navíc je často uplatňován diskriminačně vůči znevýhodněným skupinám. Neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by trest smrti účinně odrazoval od kriminality. Amnesty International odmítá trest smrti ve všech případech bez výjimky – bez ohledu na to, kdo je obviněn, jaká je povaha či okolnosti trestného činu, vina či nevina nebo způsob vykonání trestu. |
