Podle lidskoprávní organizace Vjasna bylo v politicky motivovaných řízeních zatčeno a stíháno více než 900 osob; mnoho z nich bylo odsouzeno k dlouhým trestům odnětí svobody na základě falešných obvinění z „masových výtržností“ a dalších obvinění souvisejících s protesty.
V lednu se na veřejnost dostala uniklá zvuková nahrávka, v níž jeden z nejvyšších policejních představitelů instruoval policisty pod svým velením, aby při jednání s protestujícími nerespektovali mezinárodní právo v oblasti lidských práv, a schvaloval střelbu gumovými projektily do životně důležitých orgánů protestujících.
V červenci byly přijaty právní změny „zákonů na ochranu suverenity a ústavního pořádku“. Ty výslovně čerpaly ze zkušeností s potlačováním pokojných protestů v roce 2020 a zahrnovaly rozšíření platnosti a rozsahu výjimečných opatření, zvýšení pravomocí donucovacích orgánů a pověření ozbrojených sil „potlačováním masových nepokojů“.
Represe se zůstaly i ve svobodě projevu. Desítky nezávislých novinářů a bloggerů byly stíhány a uvězněny. Více než 480 internetových stránek, včetně stránek významných vnitrostátních a mezinárodních zpravodajských médií, a více než 400 skupin na Telegramu bylo zablokováno pro své nezávislé zpravodajství a některé byly svévolně zakázány jako „extremistické“. Desítky kritiků vlády byly uvězněny za urážku úředníků, která zůstala trestným činem. Na konci roku zůstalo za svou nezávislou práci ve vězení 32 novinářů.
V zahraničí vzbudil veliké obavy případ bloggera Ramana Prataseviče a jeho partnerky Sofie Sapegaové, když byl jejich let z Řecka do Litvy nucen přistát v běloruském hlavním městě Minsku po zjevně falešném bombovém poplachu. Oba byli několik dní drženi v izolaci a svévolně obviněni z podněcování masových nepokojů a „hrubého porušení veřejného pořádku“. V prosinci 2021 stále čekali na svůj soud.
