Protesty patří k běžným způsobům toho, jak lidé vyjadřují svůj světonázor a přispívají k ochraně mnoha dalších práv. Bez toho, aniž by se protestující mohli svobodně vyjadřovat, by masová shromáždění ztratila svůj hlas. Bez možnosti svobodně se shromažďovat by názory lidí nenabraly na síle a upadly by v zapomnění.  


Je důležité si uvědomit, že protesty v minulosti umožňovaly veřejnosti domáhat se svých. Protesty proto ochraňuje mezinárodní právo bez ohledu na to, proti jakému problému lidé protestují a zda k jejich motivaci lidská práva patří. Figurují jakožto důležitá forma propojování lidí a vytvářejí prostor pro veřejnou debatu a politickou angažovanost. 
 
Hromadné demonstrace různého druhu jsou jedním z nejdostupnějších prostředků, skrze které mohou lidé prosadit svoje názory. Nejvíce možností poskytují těm, jejichž lidská práva byla porušena nebo kteří nemají k dispozici platformu, kde by mohly být jejich názory vyslyšeny. 

Ačkoli dříve si šlo pod pojmem „shromáždění“ představit jen fyzické shromáždění lidí, dnes se hranice mezi digitálním a fyzickým světem stále více stírají. Organizování protestů nejen znatelně ulehčil, ale dokonce se sám stal místem, kde se kolektivní setkání konají. Virtuální protesty, stávky a demonstrace se objevují všude, kde mají lidé přístup k internetu, a většina příprav a koordinace pouličních akcí taktéž probíhá online. 
 
Všechny tyto aktivity si zaslouží stejný respekt, ochranu a facilitaci jako osobní shromáždění. To opakovaně potvrdily lidskoprávní organizace včetně Výboru OSN pro lidská práva, který vyzval státy, aby zajistily ochranu pokojných demonstrací všude tam, kde se mohou konat: venku, uvnitř i online, ve veřejném i soukromém prostoru nebo v kombinaci obou z nich.