Bezpečnostní složky Íránu – včetně Sboru islámských revolučních gard (IRGC) a policie FARAJA – proti demonstrantům nezákonně používají střelné zbraně, brokovnice s kovovými broky, slzný plyn, vodní děla a fyzické násilí. Kvůli snaze íránských úřadů potlačit protesty hrubou silou zemřelo podle odhadů lidskoprávních organizací a dostupných svědectví přes šestnáct tisíc lidí, včetně dětí, mladistvých a náhodných kolemjdoucích. Stovky dalších utrpěly zranění s trvalými následky. Přes deset tisíc lidí bylo v souvislosti s protesty zatčeno. Od 8. ledna situace dál eskaluje. Amnesty International zanalyzovala drastická videa a prověřila znepokojivé zprávy, podle kterých íránské bezpečnostní složky zintenzivnily nezákonné používání síly proti protestujícím. Tato eskalace vedla k dalším úmrtím a zraněním.
Protesty namířené proti vládnoucímu režimu v Íránu jsou opakovaně potlačovány represivními autoritářskými praktikami a systémová beztrestnost umožňuje stupňování násilí.
Bezpečnostní síly rozmístěné v ulicích a na střechách, včetně obytných budov, mešit a policejních stanic, opakovaně střílely z pušek a brokovnic nabitých kovovými broky, přičemž často mířily na hlavy a trupy neozbrojených demonstrantů. Zdravotnická zařízení jsou přetížena zraněnými, zatímco zoufalé rodiny hledají své pohřešované blízké mezi pytli s těly v přeplněných márnicích a jsou svědky hromadění těl v improvizovaných zařízeních.
Protesty v posledních dnech zesílily a úřady uvrhly zemi do digitální izolace, když odpojily internet a narušily telefonní sítě. Íránské úřady během celostátních protestů výpadky spojení běžně využívají, aby lidem zabránily v mobilizaci a zakryly své zločiny. Záměrné výpadky internetu a další restriktivní opatření vážně omezují možnosti novinářů a lidskoprávních organizací dokumentovat porušování lidských práv.
Podle odhadů médií a neziskových organizací zabily íránské bezpečnostní složky od 28. prosince tisíce lidí. Další krveprolití hrozí poté, co nejvyšší vůdce Íránu Alí Chameneí označil protestující za „sabotéry, výtržníky a osoby škodící zemi“ a varoval, že bezpečnostní složky „neustoupí“.
Současné protesty jsou největší od povstání „Woman Life Freedom“, které v zemi probíhalo na přelomu let 2022 a 2023. Povstání tehdy vypuklo v reakci na smrt Mahsy Amini, mladé Íránky, která zemřela v policejní cele poté, co byla zatčena za porušení zákona o nošení hidžábu. Bezpečnostní složky zabily stovky protestujících a tisíce jich zranily. Několik lidí bylo odsouzeno k trestu smrti. Stejně jako před 4 lety, i nyní úřady reagují na protesty systematickými represemi.
Celé znění on-line petice, kterou posíláme adresátům.
Vážený pane premiére, vážený pane ministře,
jménem Amnesty International Vás vyzýváme, abyste využili svůj politický a diplomatický vliv k vytvoření tlaku na íránské autority. Reagujeme tak na sílící protesty v zemi, které státní orgány potlačují nezákonným používáním síly, včetně střelných zbraní. Podle odhadů médií a neziskových organizací zabily íránské bezpečnostní složky od 28. prosince tisíce lidí včetně dětí. Stát také přistoupil k omezení internetu a tedy svobodného přístupu k informacím.
Na základě zpráv ze země máme vážné obavy o životy demonstrujících a dalších občanek a občanů Íránu. Obavy z dalšího krveprolití zesílily poté, co íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí označil demonstranty za „škodlivé“ a v projevu 9. ledna varoval, že bezpečnostní složky „neustoupí“.
Žádáme váš úřad o urgentní zvážení následujících kroků:
Je třeba jednat nyní, aby se předešlo dalšímu krveprolití, a aby íránské úřady věděly, že jejich zločiny nezůstanou bez odezvy.
Děkuji za zvážení této naléhavé výzvy.
V úctě
Lucie Laštíková
Ředitelka Amnesty International
