Urgentní
akce

Aziz Karimov/Getty Images

Ázerbájdžán musí propustit nespravedlivě vězněné novináře. Někteří ve vězení čelí mučení

  Případ

Nezávislí novináři z investigativní zpravodajské organizace Abzas Media dlouhodobě čelí represím ze strany ázerbájdžánských úřadů. Těsně před začátkem konference COP29 byla proti šesti z nich vznesena další falešná obvinění. Neprávem obviněným zaměstnancům Abzas Media byla rovněž prodloužena doba vazby, v níž jsou nyní drženi už deset měsíců. Dva z nich jsou ve vazbě navíc vystaveni velmi špatnému zacházení, včetně mučení. Mučeným vězňům je zároveň odpírána potřebná lékařská péče.

Články Abzas Media se zabývaly údajnými korupčními transakcemi společností napojených na vládní úředníky. Vydavatelství rovněž informovalo o svých zjištěních týkajících se environmentálních problémů spojených s fungováním zlatého dolu Gedabek. Zlatý důl, jenž se nachází poblíž okresu Sojudluin Gabaday v západním Ázerbájdžánu, kvůli nebezpečnému znečišťování představuje pro místní obyvatele značné enviromentální a zdravotní riziko. Abzas Media před zatčením členů redakce údajně plánovala dále vyšetřovat znečištění spojené s fungováním dolu, stejně jako pokračovat v informování o porušování lidských práv v zemi.

Členové investigativní zpravodajské redakce Abzas Media ale nejsou jedinými neprávem zadrženými novináři v zemi. Falešná obvinění a trestní stíhání bohužel v Ázerbájdžánu nejsou jako odplata za publikování kritických článků žádnou výjimkou. Příkladem může být případ nezávislého novináře Imrana Aliyeva, obviněného ze spolupráce s Abzas Media, jenž byl rovněž zatčen a momentálně se nachází ve vyšetřovací vazbě. V listopadu a prosinci 2023 soud v Baku uvalil vazbu na Azize Orujova, ředitele Kanalu 13, a moderátora Shama Eminova na základě obvinění z pašování grantových peněz, podobně jako v případě novinářů z Abzas Media. Nejméně další tři novináři, kteří informovali o korupci a lidskoprávních otázkách v Ázerbájdžánu, byli zatčeni na základě sporných obvinění. Patří mezi ně i Teymur Karimov, reportér a ředitel online zpravodajského média Kanal-11. Dne 6. března 2024 provedla ázerbájdžánská policie razii a zadržela několik novinářů a aktivistů, včetně zakladatele Toplum TV Alasgara Mammadliho, novináře Mushfiga Jabbara, členů rady Third Republic Ruslana Izzatliho a zakladatele organizace Institute for Democratic Initiatives (IDI) Akifa Gurbanova, stejně jako aktivisty z IDI Ramila Babayeva a Aliho Zeynalova.

Dne 24. července 2024 Ulvi Hasanli oznámil, že obdržel výhrůžky od ázerbájdžánských úřadů poté, co z vazby zveřejnil dopis, v němž tvrdil, že „vězni jsou na chodbách křižováni, biti a věšeni na mříže“ a podrobováni mučení a dalšímu špatnému zacházení. Dopis byl publikován krátce poté, co Výbor Rady Evropy pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) 3. července 2024 zveřejnil prohlášení, které se věnovalo nepřípustnosti mučení a dalšího špatného zacházení ze strany policie.

Pozadí

Ázerbájdžán přijal v roce 2022 nový mediální zákon, který mediálním organizacím klade překážky při registraci a získávání finančních prostředků. Mnoha kritickým médiím byla registrace svévolně odepřena a některá nezávislá média byla nucena ukončit činnost. Jiným mediálním subjektům v případě, že přijmou finanční podporu (včetně grantů ze zahraničí) hrozí stíhání na základě vykonstruovaných obvinění.

Od chvíle, kdy bylo oznámeno, že Ázerbájdžán bude hostit konferenci COP29, místní úřady ještě zesílily represivní opatření. Práva na svobodu projevu a pokojné shromažďování začala být ještě více potlačována. Několik významných kritiků vlády bylo uvězněno na základě politicky motivovaných obvinění nebo donuceno k ochodu do exilu, což je bohužel praxe, kterou Amnesty International v zemi zdokumentovala i během pořádání jiných významných mezinárodních akcí.