Následující den podalo vedení elektrárny proti Shahnewazovi trestní oznámení a o dva dny později ho na základě drakonického zákona o digitální bezpečnosti zadržela policie. Byl nařčen z šíření falešných informací a uvězněn, aniž by mu byl poskytnut spravedlivý soudní proces.

O svém zatčení později řekl, že se cítil, jako by byl pohřben zaživa. Neměl žádné informace o své rodině a nevěděl, jak dlouho bude v cele držen. Po osmdesáti dnech byl propuštěn, stále mu ale hrozí až desetiletý trest vězení.

Bangladéš patří mezi země nejvíce ohrožené klimatickou krizí. V posledních desetiletích se potýká s ničivými záplavami, rozsáhlou erozí a růstem hladiny moře. Shahnewaz je jedním z mnoha environmentálních aktivistů, již jsou nespravedlivě trestáni za to, že chtějí budoucím generacím zachovat životní prostředí, ve kterém bude možné důstojně žít.

Navzdory mezinárodním závazkům Bangladéše chránit právo na svobodu projevu je Shahnewaz Chowdhury trestán pouze za to, že vyjádřil svůj názor na Facebooku.

Zákon o digitální bezpečnosti je zákon sestávající z vágních a příliš širokých ustanovení, která jsou stále častěji využívána k útokům na lidi ze všech společenských vrstev a k umlčení disentu jenom kvůli tomu, že vyjadřují nesouhlas a uplatňují své právo na svobodu projevu na internetu.