Pozadí

Poznámka: V textu užíváme pro označení státu "Barma". Jsme si vědomi složitosti používání ve vztahu k oficiálnímu názvu Myanmar, nicméně preferujeme zažité Barma, které užívá kupříkladu i Barmské centrum Praha. Amnesty International po světě používá označení "Burma/Myanmar".

Pronásledovaní lidé

Rohingové jsou převážně muslimská etnická menšina zhruba počtu 1,1 milionu lidí, žijících převážně ve státě Rakhine na západě Barmy, na hranici s Bangladéší.

I když žijí po mnoho generací v Barmě, vláda Barmy trvá na tom, že všichni Rohingové jsou nelegální přistěhovalci z Bangladéše. Odmítá je uznat jako občany, čímž je většina z nich bez státní příslušnosti.

V důsledku systematické diskriminace žijí v žalostných podmínkách. V podstatě jsou segregováni od ostatního obyvatelstva, proto se nemohou svobodně pohybovat a mají omezený přístup ke zdravotní péči, školám nebo pracovním místům.

V roce 2012 vypuklo napětí mezi Rohingy a většinovou populací Rakhine, která je převážně buddhistická. Vypukly vzpoury, které vyhnaly desítky tisíc hlavně Rohingů z jejich domovů do nuzných utečeneckých táborů. Ti, kteří žijí v táborech, jsou zde omezeni a segregováni od ostatních komunit.

V říjnu roku 2016, po útocích na policejní základny ozbrojenými Rohingy v severním státě Rakhine, zahájila armáda Barmy vojenský zásah zaměřený na celou komunitu Rohingů. Amnesty International zdokumentovala rozsáhlé porušování lidských práv proti Rohingům, včetně nezákonných zabití, svévolných zatčení, znásilnění a sexuálních napadení žen a dívek a spálení více než 1 200 budov, včetně škol a mešit. Amnesty International v té době dospěla k závěru, že tyto činy mohou představovat zločiny proti lidskosti.

Nedávné násilí

Poslední vlna uprchlíků do Bangladéše navazuje na vojenskou odezvu Barmy na útok ozbrojené skupiny Rohingy na pozice bezpečnostních sil 25. srpna.

Vojenská odezva byla naprosto nepřiměřená a považovala celou populaci za nepřátele. Zprávy ze země popisovaly úmrtí civilistů a celé vypálené vesnice.

Barmská vláda uvedla, že doposud bylo zabito nejméně 400 osob, z nichž většinu popisuje jako "teroristy".

Také jsou zprávy o násilí ozbrojených skupin Rohingů proti civilistům, včetně jiných etnických a náboženských menšin.

Kdo je zodpovědný?

Většinu těchto nedávných incidentů provedla barmská armáda. Je značně nezávislá na civilní vládě a není odpovědná civilním soudům. Velitelé všech hodností a vojáci proto nesou odpovědnost za jakékoli zločiny, které byly spáchány během současné krize.

Armáda má už v minulosti na svědomí porušování lidských práv proti Rohingům a dalším etnickým a náboženským menšinám v Barmě.

Nicméně Aun Schan Su Ťij, státní poradkyně Barmy, de facto vůdkyně země, nedokáže uznat hrozné zprávy o vojenském zneužívání a zmírnit napětí.

Začátkem tohoto měsíce její kancelář obvinila humanitární pracovníky v Barmě, že poskytují podporu ozbrojené skupině Rohingů. Rovněž nereagovala na výzvy OSN a světových vůdců, aby zasáhla do situace ve státě Rakhine.

Humanitární katastrofa

Podle OSN téměř už téměř 150 000 Rohingů uprchlo do Bangladéše a další přicházejí. (pozn.: Údaje k 1. 9. 2017)

Příchozí lidé jsou zraněni, hladoví a traumatizovaní a naléhavě potřebují humanitární pomoc, včetně jídla, přístřeší a lékařské péče. Bangladéšské orgány vyžadují naléhavou mezinárodní pomoc, aby jim společenství pomohlo podporovat lidi v nouzi.

V Barmě bylo zhruba 27 000 lidí z jiných etnických menšin vysídleno do státu Rakhine s podporou barmských úřadů.

Úřady zastavily životně důležité dodávky od OSN a dalších agentur poskytujících pomoc formou potravin, vody a léků tisícům lidí - většinou Rohingům, vytlačeným do hor severního státu Rakhine.

Velké množství Rohingů bylo na této pomoci závislých ještě před současným nejnovějším násilím. Tato omezení vedou k dalšímu riziku pro desítky tisíc lidí a ukazují necitelné pohrdání lidskými životy.