Pozadí

Znovu uvěznění Golrokh vedlo Arashe k obnovení stávky. Následně ho úřady v Evinu přesunuly do sekce 350, aby omezily jeho komunikaci s vnějším světem a zabránily šíření zpráv o jeho hladovce. Ihned také zadržely známého obránce lidských práv Shahnaze Akmaliho, který aktivně sdílel informace o Arashově zdravotním stavu během jeho poslední hladovky. Arash ukončil druhou hladovku na začátku února poté, co teheránský generální prokurátor slíbil řešit jeho stížnosti. 6. února byl krátce převezen do nemocnice mimo vězení, kde podstoupil mnoha testů kvůli dýchacím potížím. Diagnostikovali mu astma. Stejný den se do vězení i vrátil, navzdory varování lékařů, že návrat může vážně ohrozit jeho zdraví, a že musí být hospitalizován.

Arash je odsouzen k 15letému odnětí svobody: 7 let a 6 měsíců za shromažďování a plánování zločinů proti národní bezpečnosti, 18 měsíců za šíření propagandy proti systému, 3 roky za urážení zakladatele islámské republiky a 3 roky za šíření lží a formování nelegální skupiny. Verdikt soudu uvedl přes 50 nenásilných lidskoprávních aktivit jako důkazů o jeho zapojení do aktivit proti národní bezpečnosti. Zahrnují: účast na mírových shromážděních protestujících proti uvěznění ochránce lidských práv Nargese Mohammadiho a popravě politického vězně Gholamrezy Khosravi Savadjaniho v roce 2014, nahlášení fyzických napadení politických vězňů během razie v sekci 350 evinského vězení v dubnu 2014, vyjádření solidarity s vězni svědomí na Facebooku, navštívení rodin lidí zavražděných v 80. letech a během zásahů po prezidentských volbách v roce 2009, posílání informací ohledně porušení lidských práv speciálním reportérům OSN na lidskoprávní situaci v Íránu, udržování kontaktu s Amnesty International a několika členy Evropského parlamentu, poskytnutí interview BBC Persian, Radiu Farda, Radiu Zamaneh a Human Rights Agency (HRANA), napsání kritických příspěvků na Facebook o masových popravách politických vězňů v 80. letech a přidání se ke kampani Legam, která bojuje proti trestu smrti.

Arash a Golrokh byli společně zatčeni 6. září 2014. Arashe umístili do sekce 2A evinského vězení, kterou spravují revoluční gardy a 6 měsíců byl držen převážně na samotce, než byl propuštěn na kauci. Řekl, že během tohoto období podstoupil mučení a další špatné zacházení, „Jeden z vyšetřovatelů mě bil páskem...občas mě také škrtil dokud jsem se nedusil. Jednou mě uhodil do hlavy tak tvrdě, že jsem měl několik hodin závratě.” Řekl také, že vyšetřovatelé používali sexuální ponižování. Když slyšel plakat manželku ve vedlejší cele, smáli se mu, že bude popravena. Během procesu řekl Arash soudci, že byl ve vězení mučen. Soudce se usmál a řekl: “To říká každý”.

Arashův soud nebyl spravedlivý. Skládal se ze dvou krátkých slyšení před Revolučním soudem v Teheránu v květnu a červnu 2015 a byl veden dohromady se soudem jeho ženy. Během soudu neměl ani jeden z nich žádné právní zastoupení. První právník byl zastrašen úředníky tajných služeb a druhému bylo zabráněno v nastudování soudních složek a nakonec i v samotném zastupování. Když si na praktiky stěžovali, bylo jim řečeno, že podle soudu nemohou mít právníka dle vlastního výběru, ale pouze určeného soudem. To odmítli. Arash řekl, že se soudní slyšení podobaly výslechu.