Pozadí

Nasrín Sotudíová byla zadržena 13. června 2018 ve svém domě v Teheránu a převezena do vězení Evin, kde je držena v ženském oddělení. Při zatčení jí bylo sděleno, že má nastoupit na pět let do vězení na základě obvinění, za která nikdy nebyla souzena ani odsouzena. Následně proti ní bylo vzneseno sedm dalších obvinění, včetně „šíření propagandy proti systému“ a „plánování zločinů proti národní bezpečnosti a shromažďování“. Odmítla zaplatit kauci, která je stanovena ve výši 6,5 miliardy riálů (v přepočtu přes 3,5 milionu českých korun), a uvedla, že obvinění jsou nepodložená a vykonstruovaná.

Před zatčením také Nasrín ostře kritizovala dodatek k článku 48 íránského trestního řádu z roku 2015, jenž jednotlivcům, kteří čelí obviněním z trestného činu, včetně těch, jež souvisejí s národní bezpečností, upírá právo na advokáta dle vlastního výběru po dobu vyšetřování obvinění a nutí je vybrat si advokáta ze seznamu schváleného předsedou Nejvyššího soudu. Byl vydán seznam dvaceti státem schválených advokátů pro provincii Teherán, ze kterých si jednotlivci mohou vybrat. Na seznamu nefigurují žádné ženy.

Amnesty International tuto praxi neschvaluje, protože se jedná o porušení práva na advokáta dle vlastního výběru, což je základní záruka spravedlivého soudního procesu. Amnesty opakovaně vyzývala íránské úřady, aby zrušily článek 48 nebo ho upravily tak, aby byl v souladu s mezinárodními normami pro spravedlivý soud. Od roku 2015 Amnesty International také dokumentuje stále častější případy, kdy orgány činné v trestním řízení a Revoluční soudy nedovolují vězňům svědomí a ostatním zadrženým z politicky motivovaných důvodů, aby je zastupovali advokáti dle vlastního výběru, dokonce ani během samotného trestního řízení. Úřady na svou obranu uvádějí dodatek k článku 48 íránského trestního řádu z roku 2015 i přesto, že toto ustanovení se týká pouze fáze šetření.

5. června 2018, ještě před svým zatčením, poskytla Nasrín Centru pro lidská práva v Íránu rozhovor, ve kterém uvedla: „V minulosti měli podezřelí z politických přečinů alespoň omezené právo se hájit a advokáti mohli případy převzít a vykonávat své profesní povinnosti i navzdory veškerému nebezpečí, kterému čelili. Teď se i toto omezené právo eliminuje… Jen si představte, že podezřelý je obviněn mocnými vojenskými a bezpečnostními službami a předstupuje před soudce u soudu ve věznici Evin. Skličují ho obavy a zastrašování… a jeho jediná naděje je, že bude mít nezávislého a čestného advokáta, který ho bude hájit. Teď, s implementací dodatku k článku 48, se tato cesta uzavřela a s právnickou profesí v Íránu se musíme rozloučit. Počínání justice sníží tok informací o politických případech a usnadní porušování práv podezřelých, vyslýchání, stíhání a odsuzování politických a občanskoprávních aktivistů, aniž by se informace dostaly na veřejnost.“