akce
© Private
Írán odsoudil k trestu smrti humanitární pracovnici a aktivistku. Zastaňte se jí podpisem petice
Případ
Trest smrti Írán publikován 20.1.2025
Írán po hrubě nespravedlivém procesu odsoudil k trestu smrti kurdskou aktivistku a humanitární pracovnici Pakhšan Azizi. Azizi, která pomáhala vysídleným ženám a dětem v severovýchodní Sýrii, čelí popravě na základě obvinění z „členství ve skupinách usilujících o ozbrojené povstání“. K přiznání byla donucena mučením. Je držena v nechvalně proslulé věznici Evín a není jí umožněn kontakt s rodinou ani právníky. Podepište petici za její propuštění.
Dne 4. srpna 2023 agenti Ministerstva zpravodajských služeb svévolně zatkli Pakhšan Azizi v domě její rodiny v Teheránu spolu s několika příbuznými, včetně jejího otce Azize Aziziho a její sestry Pašang Azizi, a převezli je do věznice Evín. Členové rodiny Pakhšan Azizi byli z vězení propuštěni na kauci o dva týdny později. Následně byli souzeni ve stejném případu jako Pakhšan Azizi před 26. oddělením Revolučního soudu a odsouzeni k trestu odnětí svobody v délce jednoho roku až dvou let kvůli ohrožení národní bezpečnosti a dalších obvinění, mezi něž patří „napomáhání zločinci vyhnout se soudu a odsouzení“, což je zjevný odkaz na Pakhšan Azizi. Koncem září 2024 byly jejich rozsudky a tresty v odvolacím řízení potvrzeny.
V rozhovoru pro íránské sdělovací prostředky 24. července 2024 po vynesení rozsudku nad Pakhšan Azizi, při němž byla odsouzena k trestu smrti, jeden z jejích právních zástupců zopakoval, že „nejenže se paní Azizi nikdy nezúčastnila ozbrojených operací, ale […] od roku 1394 [perského kalendáře – 2015/2016 podle gregoriánského kalendáře] kvůli zločinům Dá'iš [ozbrojené skupiny Islámského státu] odešla do oblasti Rožavy [severovýchodní Sýrie], a vzhledem k tomu, že je sociální pracovnicí, pomáhala uprchlíkům a obětem IS.“ Ve stejném rozhovoru její právník také uvedl, že „ani v samotném rozsudku není žádná zmínka o jakýchkoli ozbrojených operacích nebo ozbrojených střetech s jakýmkoli íránským vládním či nevládním subjektem, kterých by se účastnila paní Azizi.“
Od svého svévolného zadržení držela Pakhšan Azizi několik protestních hladovek, včetně jedné v květnu 2024, kdy protestovala proti tomu, že úřady převezly kurdskou aktivistku Veriše (Wrisha) Moradi z ženského oddělení věznice Evín do oddělení 209. Hladovku ukončila, když byla Veriše (Wrisha) Moradi převezena zpět na ženské oddělení. Odvetou za pokračující aktivity Pakhšan Azizi v oblasti lidských práv i z vězení proti ní úřady otevřely dva nové případy a odepřely jí kontakt s rodinou. V polovině srpna 2024 podle informovaného zdroje zahájily úřady proti Pakhšan Azizi řízení za „výtržnictví ve vězení“ kvůli jejím aktivitám v souvislosti s prezidentskými volbami v Íránu, které se konaly ve dvou kolech od konce června do začátku července 2024. Od 6. července do poloviny září 2024 úřady odmítaly Pakhšan Azizi veškerý kontakt s rodinou, který je jí znemožňován i nadále. Druhý případ úřady otevřely na začátku září 2024 v souvislosti s protestem Pakhšan Azizi a několika dalších osob, včetně svévolně zadržované obránkyně lidských práv Narges Mohammadi, vězněné v ženském oddělení věznice Evín, proti stále častějšímu uplatňování trestu smrti íránskými úřady.