Procesy, které byly s obviněnými vedeny za účast na protestech „Woman Life Freedom“, se v žádném případě nepodobaly spravedlivému soudnímu řízení. Íránské úřady zadrženým během vyšetřování nepovolily setkat se s právním zástupcem a rovněž zakázaly nezávislým advokátům účastnit se soudních jednání a nahlížet do spisů svých klientů. Případy, u nichž zadrženým hrozila možnost trestu smrti, se projednávaly ve zrychlených řízeních. To bylo umožněno „doznáními“, k nimž byli zadržení donuceni mučením.

Amnesty International zdokumentovala mučení a jiné špatné zacházení s pěti z osmi odsouzených k trestu smrti. Cílem týrání bylo dostat z obviněných „doznání“ k vině. Podle dostupných informací byl během výslechů státními orgány Rezu (Gholamreza) Rasaei kvůli falešnému doznání mučen elektrošoky, zavěšován hlavou dolů, dušen igelitovým pytlem přes hlavu a surově bit. Vystaven byl i sexuálnímu násilí. V říjnu 2023 ho trestní soud v provincii Kermánšáh uznal vinným z „vraždy“ a odsoudil ho k trestu smrti, přičemž jako „důkaz“ použil právě „doznání“ vynucené mučením. V lednu 2024 Nejvyšší soud zamítl jeho žádost o soudní přezkum, přičemž nepřihlédl k usvědčujícím důkazům, mimo jiné k chybám ve vyšetřování a opomenutí forenzních a jiných důkazů a výpovědí klíčových svědků. Rezu (Gholamreza) Rasaei nyní vyčerpal všechny dostupné právní prostředky k zastavení své popravy a úřady se připravují na vykonání trestu smrti.

V dubnu 2023 íránská justice oznámila, že revoluční soud v Ahvázu v provincii Chúzistán odsoudil Mojaheda (Abbáse) Kourkouriho k trestu smrti za „nepřátelství vůči Bohu“, „korupci na zemi“ a „ozbrojenou vzpouru proti státu“. I jeho naprosto nespravedlivě vedený soudní proces je spojen s „přiznáním“, jež íránské úřady získaly mučením, kterému byl podroben během svého nuceného zmizení.

Mezi osmi osobami odsouzenými k trestu smrti je i Toomaj Salehi. Poprava mu hrozí kvůli jeho účasti na povstání „Woman Life Freedom“ a obsahu příspěvků, které sdílel na sociálních sítích. V těch odsuzoval útlak, popravy a mučení ze strany íránských úřadů, vyzýval k dodržování lidských práv a požadoval svobodu lidí v Íránu.

V únoru 2023 došlo k zatčení Mahmouda Mehrabiho. Dne 16. března 2023 byl propuštěn na kauci, ale o několik hodin později byl íránskými úřady znovu poslán za mříže. Podle příspěvku na sociální síti X z 5. května 2024 byl podle jeho právníka oddělením 5 Revolučního soudu v Esfahánu odsouzen k trestu smrti za „šíření zkaženosti na zemi“.

O dva dny později, 7. května 2024, oznámila justiční tisková agentura Mizan, že jeho odsouzení k popravě souvisí s povstáním „Woman Life Freedom“. Informovaný zdroj sdělil Amnesty, že Mahmoud Mehrabi ve svých příspěvcích na sociálních sítích vyjadřoval podporu tomuto povstání a čelil represím ze strany státních orgánů kvůli tomu, že veřejně kritizoval korupci mezi místními úředníky.

V listopadu 2022 usvědčil revoluční soud v Teheránu Manouchehra Mehmana Navaze z „nepřátelství proti Bohu“ a odsoudil ho k trestu smrti. Došlo k tomu na základě obvinění, že během protestů zapálil vládní budovu „s úmyslem konfrontovat Islámský stát“. Jeho odsouzení je v rozporu s mezinárodním právem, které zakazuje udělit trest smrti za trestné činy, jež nezahrnují úmyslné zabití. Soud obžalovaného odsoudil k trestu smrti pouhé dva týdny poté, co byl zcela nespravedlivě vedený proces 29. října 2022 zahájen.

Amnesty rovněž získala jména nejméně pěti dalších osob – Kamrana Soltaniho, Mohammada Farjiho, Pouria Javaheriho, Raoufa Sheikha Maroufiho a Rezy Arabpoura –, které jsou ve vazbě a jsou obviněny nebo obžalovány z trestných činů a hrozí jim poprava. Počet ohrožených lidí ale bude nepochybně vyšší.