Mohamed Lamine Haddi přijel v říjnu 2010 do stanového tábora Gdeim Izik. Tábor fungoval přibližně měsíc a jeho primárním cílem bylo protestovat proti diskriminaci, chudobě a porušování lidských práv. V táboře se vyskytovalo několik tisíc lidí a v listopadu, přibližně po měsíci pokojných protestů byl uzavřen a demontován marockými policejními silami. Při násilných střetech, ke kterým došlo při likvidaci tábora byly zadrženy stovky lidí, mezi nimi i Mohamed Lamine Haddi.
V roce 2013 byl odsouzen k 25 letům vězení na základě obvinění z účasti a napomáhání „zločinecké organizaci“ a účasti na násilí proti veřejným silám, které vyústilo v úmyslnou smrt, podle článků 293, 129 a 267 marockého trestního zákoníku. Vojenský soud, který jeho a další Západosahařany (přičemž všichni byli civilisté) soudil, neprověřil tvrzení obžalovaných, že byli k podpisu přiznání donuceni mučením. Civilní soud v roce 2017 rozsudek potvrdil.
Ve věznici Tiflet II ho vězeňští dozorci opakovaně slovně uráželi, vyhrožovali mu smrtí a mučením. Mohamed nesmí opustit celu, a to ani na hodinovou procházku, která mu byla dříve povolena, a v cele tak tráví 24 hodin denně. V zimě mu na rozdíl od ostatních vězňů není umožněna teplá sprcha. V březnu 2022 mu jeho rodina poslala balíček s knihami a léky, ale ředitel věznice mu odmítl dát cokoli z balíčku, kromě jedné knihy. Dne 4. dubna 2022 Mohamed Lamine Haddi zavolal své rodině a oznámil jí, že ho vězeňská stráž 28. března 2022 převezla do věznice Kenitra a držela ho tam několik dnů v malé cele o velikosti záchodové kabinky.
Zdravotní stav Mohameda Lamine Haddiho se výrazně zhoršil po jeho 69denní hladovce v lednu 2021, kterou se domáhal ukončení špatného zacházení. Během ní sdělil své rodině, že se mu během hladovky nedostalo žádné lékařské péče, přestože trpěl částečným ochrnutím, třesem, ztrátou paměti a silnými bolestmi. Vězeňská stráž ho násilím nakrmila a 23. března 2021 hladovku bez souhlasu ukončila. V telefonátu rodině 9. dubna 2021 Mohamed Lamine Haddi uvedl, že mu ředitel věznice vyhrožoval, že ho umístí do malé cely podobné kobce, pokud bude jeho rodina pokračovat ve zveřejňování jeho případu. Podle jeho právníka vězeňské orgány v roce 2018 Mohameda Lamine Haddiho do takové cely za trest umístily. Jeho právník popsal celu jako malou místnost o rozloze 2 m² bez okna, vodovodu a toalety. Je známá jako „trestná cela“ nebo „rakev“, jelikož má stejnou velikost. Jeho rodina několikrát volala královskému prokurátorovi a řediteli věznice, ale bez odezvy.
Celé znění on-line petice, kterou posíláme adresátům.
Ukončení špatného zacházení s Mohamedem Lamine Haddim, zajištění přístupu k lékařské péči a pravidelného kontaktu s rodinou nebo právníkem.
Zajištění spravedlivého soudního procesu před řádným civilním soudem v souladu s mezinárodním právem.
Vaše ctihodnosti,
vyjadřuji své hluboké znepokojení nad špatným zacházením s Mohamedem Lamine Haddim ve vězení. Při telefonátu, který se odehrál 15. března 2022, řekl své rodině, že pět dozorců vešlo do jeho pokoje, zbili ho obušky a kovovými kleštěmi mu ostříhali vousy proti jeho vůli. Den předtím dozorcům oznámil, že plánuje 16. a 17. března držet hladovku na protest proti svým podmínkám ve vězení a tomu, že mu byla navzdory opakovaným žádostem odmítnuta lékařská péče, a uvedl, že pokud nadále nebude jeho požadavkům vyhověno, plánuje od 18. března držet hladovku naneurčito. Zbití Mohameda Lamine Haddiho, které se zdá být odplatou za jeho plánovanou hladovku, je porušením jeho práva na svobodu vyjadřování, stejně tak jako špatným zacházením se zadrženým. Úřady by neměly používat žádné prostředky k potrestání lidí, kteří se rozhodnou držet hladovku, nebo k donucení, aby hladovku ukončili.
V telefonátu rodině 21. března Mohamed Lamine Haddi uvedl, že se dozorci vrátili do jeho cely 17., 18. a 21. března a opět ho bili obušky. Na levé straně obličeje má modřinu z místa, kde ho dozorci bili. Dozorci poté také odmítli jeho žádosti o návštěvu lékaře a o léky na vážné zažívací potíže. Dne 21. března řekl dozorcům, že chce podat stížnost královskému prokurátorovi na to, jak s ním dozorci zacházejí. Ti mu řekli, že jeho stížnost nepodají, a zbili ho. Telefonát jeho rodině 21. března trval celkem čtyři minuty, protože dozorci dvakrát přerušili hovor; podle jeho sestry kdykoli začne rodině vyprávět o špatném zacházení ze strany dozorců, přeruší telefonní linku.
Od 17. září 2017 drží úřady Mohameda Lamine Haddiho a další vězně z Gdeim Iziku na samotce. Je zavřen sám ve své cele 24 hodin denně, bez kontaktu s ostatními vězni. Návštěvy jeho právníka Olfa Ouleda a rodiny jsou od března 2020 zakázány.
Vyzývám Vás k ukončení špatného zacházení s Mohamedem Lamine Haddim, k potrestání všech, kdo jsou za něj zodpovědní, a k přesunutí Haddiho ze samotky. Také vás vyzývám, abyste mu zaručil okamžitý přístup k řádné lékařské péči, pravidelnému a neomezenému kontaktu s rodinou a právníkem a zajistil, že jsou jeho vězeňské podmínky v souladu s mezinárodním právem a standardy. Závěrem Vás naléhavě vyzývám, abyste přijal veškerá opatření k tomu, aby se s Mohamedem Lamine Haddim a dalšími vězni z Gdeim Iziku co nejdříve uskutečnil spravedlivý proces před řádným civilním soudem v souladu s mezinárodním právem.
S pozdravem,
Your Excellency,
I am writing to express my grave concern about the ill-treatment in detention of Sahrawi activist Mohamed Lamine Haddi. He told his family in a phone call that on 15 March 2022, five prison guards entered his cell and beat him with batons and used metal pliers to cut his beard against his will. He had announced to the prison guards the previous day that he planned to do a hunger strike on 16 and 17 March to protest his prison conditions and the denial of a medical visit, despite repeated demands, and said that if his demands were still not met, then he intended to go on indefinite hunger strike from 18 March. The beating of Mohamed Lamine Haddi, in what appears to be retaliation for his planned hunger strike, is a violation of his right to freedom of expression, as well as ill-treatment against a detainee. The authorities should not use measures to punish hunger strikers or to coerce them to end a hunger strike.
In a phone call to his family on 21 March, Mohamed Lamine Haddi said that the guards returned to his cell on 17, 18 and 21 March and beat him again with batons. He has a hematoma on the left side of his face from where the guards beat him, and prison guards have refused his requests to see a doctor and to have medicine for his serious digestive problem. He told the prison guards on 21 March that he wanted to make a complaint to the King’s Prosecutor about the guards‘ ill-treatment towards him. The guards said that they would not lodge his complaint and beat him. The phone-call to his family on 21 March lasted a total of four minutes as the guards cut-off the call twice; according to his sister, whenever he begins to tell his family about his ill-treatment by the guards, they cut the phone-line.
Since 17 September 2017, the authorities have held Mohamed Lamine Haddi and other Gdeim Izik prisoners in solitary confinement. He is confined alone in his cell for 24 hours per day, with no contact with other inmates. Visits by his lawyer, Olfa Ouled, and family have been banned since March 2020.
I urge you to end the ill-treatment of Mohamed Lamine Haddi, holding accountable all those responsible, and to remove him from solitary confinement. I also urge you to grant him immediate access to adequate medical care, regular and unfettered access to his family and lawyer and ensure that his detention conditions conform to international law and standards. Finally, I urge you to take all measures in order for a fair retrial for Mohamed Lamine Haddi and other Gdeim Izik prisoners to take place soon before an ordinary civilian court, in line with international law.
Yours sincerely,
