Více než deset let Boko Haram tyto dívky a mladé ženy využívala jako „manželky“.
Poté, co byly násilím donuceny uzavřít manželství s některým z bojovníků Boko Haram, se ženy staly jejich otrokyněmi. Čelily tak sexuálnímu násilí a nuceným těhotenstvím.
Amnesty vyzývá prezidenta Bola Tinubu a nigerijskou vládu, aby těmto dívkám a mladým ženám poskytla potřebnou lékařskou péči, vzdělání a podporu pro jejich další život.
Začátkem letošního roku vydala Amnesty International rozsáhlou zprávu, v níž dokumentuje, jak dívky přežily obchodování s lidmi a zločiny proti lidskosti, jež na nich byly ze strany Boko Haram páchány. Zároveň v ní představuje kampaň #EmpowerOurGirls.
„Chci začít žít svůj život zase od začátku“
Dívky, jež unikly Boko Haram, se již vrátily do oblastí kontrolovaných vládou. Únos a otřesné zločiny, které na nich byly spáchány v nízkém věku, na nich ale zanechaly dlouhodobé následky. Oběti tak mají velmi specifické potřeby, mezi něž patří například léčba specifických zdravotních obtíží. Dívky jsou ale zároveň ohroženy nedostatečným přístupem ke vzdělání, stigmatizací a odmítáním ze strany jejich rodin a komunit.
HM, která strávila v zajetí Boko Haram přibližně 10 let, dodává: „Chci znovu začít svůj život. Je tolik věcí, které potřebuji, že nevím, kde začít.“
„Chci zapomenout, že jsem kdysi žila s Boko Haram. Chci vyjít z tohoto tábora a začít od začátku.“ – EE, přeživší z Maiduguri ve státě Borno.
Navzdory některým snahám o sjednocení rodin nigerijská vláda z velké části selhala v podpoře fyzického a psychického zotavení a sociální reintegrace žen a dívek unesených Boko Haram. To je v rozporu s Úmluvou o právech dítěte a Africkou chartou o právech a blahu dítěte, k jejichž dodržování se Nigérie zavázala.
Tyto dívky a mladé ženy našly odvahu promluvit a chtějí vzít svůj život opět do vlastních rukou. Nigerijská vláda je musí podpořit a zajistit jim přístup ke zdravotní péči a vzdělání. Stejně tak jim musí poskytnout finanční pomoc. Podepište petici a podpořte kampaň #EmpowerOurGirls.
Celé znění on-line petice, kterou posíláme adresátům.
Zajištění okamžitého přístupu ke komplexní a diskrétní lékařské péči pro přeživší dívky.
Zajištění bezplatného a bezpečného přístupu ke vzdělání, včetně programů zaměřených na odstranění stigmatizace a diskriminace.
Zajištění efektivních programů odborné přípravy, které povedou k dlouhodobé finanční nezávislosti dívek a mladých žen.
Vážený pane prezidente,
obracím se na Vás kvůli budoucnosti dívek a mladých žen, jež byly v zajetí Boko Haram na severovýchodě Nigérie vystaveny krutému zneužívání. Poté, co se jim podařilo utéct ze zajetí Boko Haram, ale mnohé z nich musely navíc zažít další utrpení v souvislosti s nezákonným pobytem ve vojenském vězení. Tyto dívky a ženy nemají po propuštění odpovídající přístup ke všem potřebným službám. Pane prezidente, vyzývám Vás a Vaši vládu, abyste podnikli okamžité a účinné kroky k posílení postavení těchto dívek a mladých žen tak, že zajistíte, aby měly přístup k lékařské péči a vzdělání, a poskytnete jim finanční podporu.
Ačkoli konflikt zasáhl všechny obyvatele severovýchodní Nigérie, dívky, které byly nuceny žít s bojovníky Boko Haram, mají v drtivé většině kvůli únosům a nuceným sňatkům ve velmi nízkém věku specifické zkušenosti a potřeby. Mnohé z nich, ne-li všechny, mají dlouhodobé následky, včetně zdravotních komplikací. Nemají přístup ke vzdělání a zažívají stigma a odmítání ze strany svých rodin a komunit.
Boko Haram tyto dívky využila jako „manželky“. Docházelo k jejich násilnému a někdy i opakovanému provdávání za další bojovníky. Dále byly vystaveny dlouholetému domácímu otroctví a sexuálnímu násilí, jehož součástí bylo často i nucené těhotenství. Boko Haram dívky a mladé ženy indoktrinovala ideologií skupiny a nutila je žít podle přísných pravidel. Skupina omezovala jejich právo na svobodu pohybu a pod pohrůžkou smrti jim zakazovala Boko Haram opustit. Boko Haram také nutila dívky a mladé ženy sledovat tresty – včetně stínání hlav, bičování a amputací končetin. Některé dívky byly rovněž násilně obráceny na víru. Mnohé ze zločinů, jež Amnesty International v souvislosti s Boko Haram zdokumentovala, lze kvalifikovat jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Mnohé z dívek a mladých žen, které uprchly z Boko Haram, se následně vrátily do oblastí kontrolovaných vládou. Vzhledem k traumatickým zkušenostem ale mají specifické potřeby. Většině přeživších, s nimiž Amnesty International vedla rozhovory, byl odepřen přístup ke spravedlnosti, vzdělání (včetně odborného), odpovídajícím zdravotním službám (včetně služeb v oblasti duševního, sexuálního a reprodukčního zdraví) a možnosti obživy.
Navzdory některým snahám o sloučení rodin nigerijská vláda nepřijala účinná opatření k dodržení svých mezinárodních závazků v oblasti lidských práv tak, aby tyto dívky a mladé ženy znovu začlenila do společnosti. Navíc namísto toho, aby byly zajištěny jejich jedinečné potřeby, byly mnohé z nich nezákonně zadržovány ve vojenské vazbě v různých detenčních zařízeních ve státech Borno a Adamawa.
Dívky a mladé ženy, se kterými Amnesty International hovořila, po letech strávených v zajetí, kde byla neustále porušována a zneužívána jejich lidská práva, vysílají jasný vzkaz: chtějí znovu začít žít.
Vyzývám Vás a Vaši vládu, abyste přijali vhodná a účinná opatření k posílení postavení všech přeživších tím, že zajistíte následující:
• aby ihned po odchodu z Boko Haram mohly podstoupit dobrovolné lékařské vyšetření a aby měly po reintegraci přístup ke komplexní a diskrétní zdravotní péči
• aby měly přístup ke státnímu vzdělání tím, že školy ve všech státech a v táborech pro vnitřně vysídlené osoby budou otevřené a bezpečné, že budou zrušeny veškeré náklady a poplatky spojené se základním vzděláním a že budou připraveny programy zaměřené na odstranění stigmatizace a diskriminace těchto osob
• aby programy odborné přípravy a získávání dovedností byly účinné natolik, že pomohou dívkám a mladým ženám stát se dlouhodobě finančně nezávislými
S pozdravem
Dear President Tinubu,
I am writing to you regarding the future of the girls and young women who suffered horrific abuses in Boko Haram captivity in north-east Nigeria. After they left Boko Haram, many endured further suffering in unlawful military detention. Survivors are now left without adequate access to services. Mr. President, I urge you and your government to take immediate and effective steps to empower these girls and young women by ensuring their access to medical care, education, and livelihood support.
Whilst everyone in north-east Nigeria has been affected by the conflict, girls who became associated with Boko Haram, overwhelmingly through abductions and forced marriages at young ages, have experiences and needs unique to their age and gender. Many, if not all, suffer long-lasting consequences including health complications, lack access to education, and experience stigma and rejection from their families and communities.
Boko Haram used these girls as “wives”, forcibly marrying them, some multiple times, and subjecting them to years of domestic servitude and sexual violence including forced pregnancy. Boko Haram indoctrinated girls and young women into the group’s ideology and forced them to live under strict rules, severely limiting their right to freedom of movement and prohibiting them from leaving the group for fear for their lives. Boko Haram has also forced girls and young women to watch punishments, including beheadings, floggings and limb amputations. Some girls were forcibly converted. Many of the crimes documented by Amnesty International constitute war crimes and crimes against humanity.
Many girls and young women who subsequently escaped Boko Haram returned to government-controlled areas with specific needs. Most survivors interviewed by Amnesty International have been denied access to justice, education, livelihood opportunities including vocational training, and adequate health services including mental health services and sexual and reproductive health care.
Despite some family reunification efforts, the Nigerian government has not taken effective measures to uphold their international human rights obligations to reintegrate these girls and young women. Furthermore, instead of meeting their unique needs, many have been unlawfully detained in military custody in various detention facilities across Borno and Adamawa States.
After years of surviving human rights violations and abuses, the girls and young women Amnesty International spoke with are sending a clear message: they want to rebuild their lives.
I urge you and your government to take appropriate and effective measures to empower all survivors by ensuring that:
• they have a voluntary medical assessment immediately after leaving Boko Haram, and can access comprehensive and confidential health care services after reintegration;
• they can access government education by making schools across the states and in internally displaced persons camps open and safe, eliminating all costs and fees associated with primary education, and developing programmes aimed at eradicating stigma and discrimination against them;
• vocational and skills training programmes are effective so that they help the girls and young women become financially self-sufficient in the long run.
Sincerely
