Pozadí

V Peru v posledních několika letech probíhá vleklá politická i ekonomická krize, která eskalovala v prosinci 2022, kdy prezident Dino Castillo oznámil rozpuštění Kongresu republiky, jediné komory peruánského parlamentu. Ústavní soud a Kongres toto rozhodnutí odmítly a Castillo byl v tentýž den zatčen. Viceprezidentka Dina Boluarte urychleně složila prezidentskou přísahu a úřady ji formálně přijaly jako novou prezidentku.

Tyto události rozpoutaly velkou vlnu protestů po mnoha regionech v zemi. Peruánská policie a bezpečnostní složky protesty potlačují s pomocí nepřiměřeného násilí. Do 16. prosince, kdy byl v Peru vyhlášen stav ohrožení, zemřelo při protestech sedmnáct lidí. Po 9. lednu 2023, kdy bylo ve městě Juliaca zabito přinejmenším osmnáct lidí, byl celkový počet zemřelých zhruba padesát a k tomu byly desítky dalších zraněny. Oběti pocházejí z regionů Puno, Ayacucho, Apurímac, Cuzco, Junín, La Libertad a Arequipa a většina z nich patří k vesnickým komunitám, které byly v Peru historicky vylučovány na okraj společnosti. Navíc došlo k několika incidentům, kdy policie násilně zabavila vybavení místním novinářům.

Amnesty připomíná, že protest nepřestává být pokojným kvůli sporadickému nebo nezákonnému chování několika jednotlivců, a proto musí být respektováno právo na pokojný protest těch, kteří se na výtržnostech nepodílejí a demonstrují nenásilně. Bezpečnostní složky by pro vyřešení situace měly upřednostňovat nenásilné prostředky a měly by se vyhnout použití násilí, které je v rozporu s mezinárodními standardy.