Pozadí

Nové obvinění proti Alexeji Gorinovovi bylo vzneseno 13. září 2023, kdy ruské úřady zahájily vyšetřování kvůli „ospravedlňování terorismu“ za rozhovor o údajném ukrajinském útoku na krymský most a o Azovském pluku ukrajinské armády, který je v Rusku považován za teroristickou organizaci. Dne 29. listopadu 2024 ruský soud vynesl rozsudek, přičemž přidal další tři roky vězení k již probíhajícímu trestu sedmi let za „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě. Obvinění vycházejí z rozhovorů mezi Alexejem Gorinovem a dalšími vězni v kolonii, během nichž měl údajně vyjádřit sympatie k „ideologii terorismu“ v kontextu války na Ukrajině. Gorinov tato obvinění kategoricky popírá a zdůrazňuje, že nikdy nepodporoval násilí. Jeho případ vyvolal mezinárodní kritiku, včetně výzev od zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Rusku, aby byl okamžitě propuštěn.

„Moje vina spočívá v tom, že jsem jako občan své země dovolil této válce začít a nedokázal ji zastavit,“ řekl ve své závěrečné řeči.

Články 207.3 a 280.3 trestního zákoníku Ruské federace, známé jako „zákony válečné cenzury“, kriminalizují jakoukoli kritiku ruské agrese proti Ukrajině a válečných zločinů spáchaných ruskými ozbrojenými silami. Tyto zákony mohou vést k trestu až 15 let vězení. Amnesty International v říjnu 2024 oznámila, že celosvětově shromáždila 330 000 podpisů proti těmto zákonům a požaduje zrušení těchto opatření a propuštění všech lidí, kteří byli uvězněni pouze za vyjádření nesouhlasu s válkou v Ukrajině.

V únoru 2024 Amnesty zaznamenala znepokojivý nárůst zneužívání vágních zákonů proti terorismu a extremismu v Rusku od začátku invaze na Ukrajinu. Stovky lidí byly odsouzeny za „ospravedlňování terorismu“ pouze kvůli tomu, že vyjádřily podporu určitým činům nebo organizacím, které ruské úřady označily za „teroristické“. Po začátku invaze Ruska na Ukrajinu stačilo vyjádřit sympatie k Ukrajině – například radost z vojenských úspěchů nebo podporu ukrajinským vojenským jednotkám složeným z ruských dobrovolníků – a člověk se mohl stát terčem pronásledování. Amnesty International vyzývá Rusko, aby přehodnotilo svou legislativu týkající se terorismu a extremismu, upravilo ji tak, aby odpovídala mezinárodním závazkům v oblasti lidských práv, a zajistilo, že tyto zákony nebudou zneužívány k potlačování pokojného disentu či porušování práva na svobodu projevu a shromažďování. Amnesty rovněž apeluje na ruské úřady, aby okamžitě zrušily neopodstatněná obvinění z terorismu a extremismu a propustily všechny osoby, které byly neprávem odsouzeny či pronásledovány, pokud nejsou obviněny z mezinárodně uznávaného zločinu.

V březnu 2022 Rusko zavedlo tzv. „válečné cenzurní zákony“, které kriminalizují kritiku ruské vojenské agrese na Ukrajině. Tyto zákony jsou využívány k potlačení nesouhlasu a umlčení nezávislých hlasů. Amnesty International zdokumentovala stovky případů zneužití těchto zákonů, včetně těch, kdy byly trestány osoby za pouhé vyjádření podpory Ukrajině. Organizace požaduje revizi těchto zákonů a propuštění všech osob odsouzených za nenásilné vyjádření vlastního názoru.