Pozadí

Alá Brindží je uznávaný novinář, který pracoval v saúdskoarabských novinách al-Bilad, al-Šark a Okaz.

Systematické represe vůči ochráncům lidských práv jsou součástí širší kampaně na umlčení všech forem kritiky, které odhalují, ať už přímo či nepřímo, porušování lidských práv ze strany úřadů. Lidé, na které se úřady zaměřují, jsou často ochránci lidských práv, jako jsou aktivisté bojující za práva žen, příbuzných obětí, členové disidentského hnutí šíitských muslimů v Saudské Arábii, které kritizuje diskriminaci vůči komunitě, a dokonce každý, kdo komunikuje s mezinárodními organizacemi pro lidská práva, jako je například Amnesty International.

Saúdskoarabské úřady systematicky potírají všechny formy pokojného nesouhlasu a aktivismu už od roku 2012 zacílením na aktivisty a disidenty. Do začátku roku 2014 většinu z významných a nezávislých ochránců lidských práv buď uvěznili, nebo zastrašili, další lidé uprchli ze země. Většina z pronásledovaných dostala zákaz vycestování a jsou zastrašováni bezpečnostními složkami. Mnohé už odsoudili po hrubě nespravedlivých procesech Zvláštního trestního soudu v Rijádu, speciálního bezpečnostního a protiteroristického soudu, jehož působnost a postupy jsou nespecifikované.

V březnu 2016 odsoudil Zvláštní trestní soud spisovatele a islámského učence Mohanna Abdulazíze al-Hubajla na 6 let v nepřítomnosti. Byl odsouzen za porušení článku 6 o počítačové kriminalitě, za urážku státu a vlády a za solidaritu s vězněnými členy Saúdské asociace občanských a politických práv (ACRPA) na Twitteru. Též jej shledali vinným z podněcování a účasti na demonstracích a výzvám k propuštění vězňů svědomí. Soud také nařídil uzavření jeho účtu na Twitteru.

Poté, co umlčely známé zastánce lidských práv, úřady v roce 2013 rozšířily represe vůči aktivismu na síti a zaměřily se na umlčení právníků a rodinných příslušníků obětí porušování lidských práv nebo na lidi ve styku s mezinárodními organizacemi pro lidská práva, kteří ohlašují případy porušování práv. Členy rodin a právníky aktivistů a obětí přinutily podepsat závazek, že nebudou hlásit případy zneužití moci vůči jejich příbuzným nebo klientům a nebudou mluvit o okolnostech případů. Ve stejné době použily orgány veřejné moci státem kontrolovaná média k hlášení vlastní verze událostí a obrátily veřejné mínění proti aktivistům, v některých případech šly tak daleko, že je označují jako teroristy a zločince.