Pozadí

Orgány Severní Koreje v posledních letech odsoudily jednotlivce, včetně cizích státních příslušníků, k dlouhodobému uvěznění na déle než deset let. Rozsudky jsou vydávány často prostřednictvím soudních řízení, která nesplňují mezinárodní normy spravedlivého procesu. Jednotlivci bývají nakonec odsouzeni za zločiny, jako je „podvracení“ a „špionáž“, a to navzdory nedostatku důkazů o tom, že by se podíleli na činnostech, které by splňovaly mezinárodní definici těchto trestných činů.

Většina lidí, kteří byli nedávno odsouzeni, obdržela rozsudky v rozsahu 15 let nebo méně, avšak Lim Hyeon-soo patří k výjimečným případům, jimž byl udělen trest doživotí. Mnoho cizinců, kterým byly uděleny dlouhé tresty, nebylo nuceno odpykat si svůj trest v plném rozsahu. Severokorejské úřady v minulosti propouštěly tyto vězně z důvodu jejich věku nebo proto, že „se vězeň omluvil“.

Je pravděpodobné, že zahraniční vězni jsou zadrženi v samostatném zařízení, kde nemají žádný kontakt se severokorejskými vězni. Součástí věznění je dlouhá pracovní doba a neustálý dozor. V případě potřeby je vězňům poskytnuta základní lékařská péče mimo vězení.

Zahraničním zadrženým osobám doposud bylo povoleno zasílat a přijímat dopisy a v některých případech mohly telefonovat svým rodinám. Hovory byly obvykle monitorovány a mohlo se stát, že zadržované osoby byly poučeny, aby doručily zprávu své rodině, obvykle se žádostí adresovanou domovské vládě vězně, aby problém vyřešila diplomatickými prostředky.

Podle Standardních minimálních pravidel OSN pro zacházení s vězni (tzv. Pravidla Mandela) by vězňům mělo být umožněno v pravidelných intervalech a pod nezbytným dohledem komunikovat se svými příbuznými a přáteli, a to nejen prostřednictvím písemné korespondence, telekomunikačních, elektronických, digitálních a jiných prostředků komunikace, pokud jsou k dispozici, ale také přijímáním návštěv.