Odhadem 10 000 uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů, včetně desítek rodin s malými dětmi, osob s postižením a těhotných žen, je v současné době drženo na řecké hranici s Makedonií. Občasné hraniční uzávěry a diskriminační hraniční praktiky zavedené s cílem zpomalit tok a omezit počet lidí, kteří jsou na trase západního Balkánu, vrhají lidi do zoufalých podmínek. Od 19. února jsou uzavřené hranice mezi Makedonií a Srbskem pro afghánské státní příslušníky, kteří představují celých 30 procent příchozích do Řecka. Lidé jsou ponecháni bez pravidelného přístupu k hygienickým zařízením a musí čelit nedostatku vody a potravin. Mnozí z nich zůstávají na ulici, vystaveni nepříznivým povětrnostním podmínkám. Tato situace má negativní dopad na jejich zdraví, zatímco přístup ke zdravotní péči je omezený.

Humanitární situace se rychle zhoršuje také v ostatních částech Řecka, protože úřady se snaží zpomalit proudy lidí cestující na hranici. Přijímací schopnost v Athénách i jinde se blíží hranici. Amnesty International zaznamenala, jak ženy, muži i děti spí pod širým nebem v centru Athén a v přístavu Pireus. Na řecké ostrovy každý týden dorazí tisíce lidí, kteří prchají před násilím a konflikty, přijímací podmínky jsou přitom kritické. Podle UNHCR dorazilo v únoru na řecké ostrovy denně kolem 1900 lidí a více než 2700 lidí dorazilo během prvních dvou dnů v březnu. Přitom 57 procent z nich jsou ženy a děti.

Podle řeckých orgánů je celkem 32 000 lidí uvízlých v Řecku, zatímco UNHCR očekává, že jejich počet dosáhne v nejbližších dnech 70 000. To dramaticky zvyšuje počet lidí uvězněných v Řecku, kteří potřebují mezinárodní ochranu. Stejně jako řecké úřady bojují s extrémně vysokým počtem příchozích, ti čelí nedostatku možností v přístupu k účinnému azylovému řízení. A to kvůli neúspěšné realizaci relokačního programu EU: ze 160 000 lidí, které se členské státy EU zavázaly přijmout, jen 295 z nich dosud opustilo Řecko.