ÁZERBÁJDŽÁN: BAYRAM A GIYAS, UVĚZNĚNI ZA GRAFFITI

Giyas Ibrahimov a Bayram Mammadov jsou studenti a mladí aktivisté z Ázerbájdžánu. Giyas studuje žurnalistiku a Bayram anglický jazyk na Slovanské univerzitě v Baku. Oba se opovážili veřejně kritizovat vládu.V předvečer narozenin bývalého prezidenta Ázerbájdžánu namalovali na jeho sochu protestní zprávy. Graffiti obsahovala neslušné politické poselství a pozdrav „Šťastný den otroků“, který odkazoval na slogan „Šťastný den květů“, který se oslavuje 10. května, v den narozenin bývalého prezidenta. V ázerbájdžánštině jsou slova „květ“ (gül) a „otrok“ (qul) velmi podobné. Mladíci umístili fotku z celé akce 9. května na Facebook. Na druhý den ráno, 10. května 2016, byli zatčeni a uvězněni za údajné přechovávání drog. Oba mladí muži byli bitím donuceni, aby se přiznali k přechovávání heroinu. Když odmítli podepsat doznání a veřejnou omluvu za to, co údajně udělali, byli mučeni. Oba byli několikrát brutálně zbiti a nuceni falešně vypovídat. Bayram později napsal z vězení: „Sundali mi kalhoty a vyhrožovali mi, že mě znásilní obuškem”. Musel jsem se “přiznat” a podepsat smyšlené doznáni. Bayram a Giyas řekli, že policie na ně heroin nastražila. Fakt, že byli zatčeni krátce poté, co pomalovali sochu a byli vyslýcháni jenom kvůli graffiti, odhaluje podstatu obvinění. 25. října byl Giyas odsouzen na 10 let vězení. Stejný osud postihl Bayrama a 7. prosince byl také odsouzen na 10 let. Amnesty International je považuje za vězně svědomí.

Více o případu

ČÍNA: SU ČCHANG-LAN, UVĚZNĚNA ZA KOMENTÁŘ NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH

Su Čchang-lan (Su Changlan) je 45letá prodemokratická čínská aktivistka, která se ve své aktivistické práci věnovala ženským a dětským právům, jako je např. obchodování s dětmi, dětské nevěsty, plánování rodičovství, násilí páchané na ženách v souvislosti s politikou jednoho dítěte a dědictví. Zabývala se také právy migrujících dětí, právy na půdu, nuceným vystěhováním a prodemokratickou činností. Všechny tyto aktivity byly zcela nenásilné, přesto ji donutili kvůli jejímu otevřenému vyjadřování zanechat pedagogické práce a několikrát byla zadržena. V říjnu 2014 byla zatčena a později i obviněna z „podněcování k podvratné činnosti vůči státní moci“ poté, co na internetu uveřejnila komentáře na podporu prodemokratických protestů v Hongkongu. Ve vazbě jí upírají kontakt s rodinou a až do května 2015 se nemohla setkat s obhájcem. Tehdy ale proběhla první a zároveň poslední schůzka. Poté, co byla Su vězněna jeden rok, ji prokuratura města Foshan obvinila za „podněcování k podvracení státní moci“. Před soud se měla Su dostavit v dubnu 2016, ale ten i přesto, že už je to více než rok, dosud nevyhlásil verdikt. Podmínky její vazby jsou velmi špatné. Kvůli dlouhodobému zadržování a potížím se srdcem není její zdravotní stav dobrý.

Více o případu

ÍRÁN: ARASH SADEGHI, MUČEN ZA DRŽENÍ HLADOVKY

Arash Sadeghi je íránský lidskoprávní aktivista, který byl odsouzen k 15 rokům vězení za plánování zločinů proti národní bezpečnosti a shromažďování. Soud uvedl přes 50 nenásilných lidskoprávních akcí jako důkazů jeho zapojení do aktivit proti národní bezpečnosti. Šlo například o účast na mírových shromážděních protestujících proti uvěznění a popravám politických vězňů, nahlášení fyzických napadení politických vězňů nebo udržování kontaktů s Amnesty International. V současné době íránská revoluční garda blokuje jeho přesun do nemocnice jako trest za držení 72denní hladovky od října 2016 do ledna 2017. Tu Arash držel na protest proti uvěznění své ženy. Akce byla zpočátku úspěšná a manželku propustili, když ale opadl zájem médií, vrátila se zpátky do vězení. Tři dny poté byl Arash přesunut ve vězení Evin do sekce 350, kde mají političtí vězni omezený kontakt s okolním světem. Arash a jeho manželka Golrokh byli společně zatčeni 6. září 2014. Když ho v roce 2014 zatkli, drželi ho 6 měsíců převážně na samotce. Řekl, že ho v té době mučili a sexuálně ponižovali. „Jeden z vyšetřovatelů mě bil páskem...občas mě také škrtil, dokud jsem se nedusil. Jednou mě uhodil do hlavy tak silně, že jsem měl několik hodin závratě.” Arashův soud nebyl spravedlivý. Skládal se ze dvou krátkých slyšení před Revolučním soudem v Teheránu v květnu a červnu 2015 a byl veden dohromady se soudem jeho ženy. Během soudu neměl ani jeden z nich žádné právní zastoupení.

Více o případu