Předpokládá se, že jsou všichni drženi v (politickém) převýchovném táboře a hrozí jim mučení nebo jiné formy špatného zacházení. Mezi zadrženými jsou sestry, bratři, synové, vnoučata i vzdálení příbuzní Kadírové. Většina z nich byla ještě před uvězněním dlouhodobě sledována čínskými úřady s cílem umlčet Kadírovou, která žije v exilu v USA.

Rodina Rebiji Kadírové byla čínskými úřady sledována už od té doby, kdy byla Kadírová v roce 1999 poprvé zadržena a stala se vězenkyní svědomí. Tlak na rodinu se stupňoval poté, co byla v březnu 2005 kvůli špatnému zdravotnímu stavu podmínečně propuštěna. Brzy nato emigrovala do USA. Rebija Kadírová tvrdí, že byla varována, pokud se zapojí do aktivit ujgurské komunity nebo bude veřejně mluvit o „citlivých záležitostech“, její „firmy a rodina půjdou ke dnu“. Dne 1. června 2006 Alim a Ablikim Abdiriyin byli zbiti policií přímo před očima svých dětí a sestry Rushangul, které policisté podali telefon a řekli jí, aby zavolala Rebiji Kadírové do USA a řekla jí, co se právě děje. Dne 27. listopadu, den poté, co byla Rebija zvolena prezidentkou exilové Ujgurské světové asociace, byli dva její synové Alim a Kahar Abdiriyim odsouzeni k pokutě milion amerických dolarů a Alima k sedmi letům vězení kvůli obvinění z údajného daňového úniku. K tomu na začátku dubna čínské autority začaly likvidovat rodinnou firmu Kadírových.

Ablikin Abdiriyin, syn Rebiji Kadírové, byl zadržen v červnu 2006 a byl odsouzen v dubnu 2007 v nespravedlivém soudním procesu, bez obhájce podle svého výběru. Ve vězení byl opakovaně mučen a propuštěn byl až v květnu 2015. Rebija Kadírová se stále aktivně zasazuje za propuštění příbuzných, o nichž stále nejsou žádné informace. Opakovaně žádá americký kongres a vládu, aby případ řešily s čínskou vládou.