Členové ACF čelí
zatýkání a pronásledování ze strany ruských úřadů za to, že organizovali živé
vysílání protikorupčních protestů, které prolétly Ruskem 26. března, zatímco
státem ovládaná média tuto významnou politickou událost většinou ignorovala.
Zatčení zaměstnanců a dobrovolníků ACF také umožnilo správním orgánům prohledat
jejich kanceláře a odebrat počítače a dokumenty, které obsahují cenné a možná i
tajné informace. Po nespravedlivých a politicky motivovaných procesech, ve
dnech 27. a 28. března, byli členové fondu ACF shledáni vinnými ze správních
deliktů. Dvanáct lidí, kteří byli zatčeni, jsou vězni svědomí a měli by být
okamžitě a bezpodmínečně propuštěni. Ruské úřady by měly respektovat práva na
svobodu projevu, sdružování a shromažďování, a vyvarovat se jakýchkoli dalších kroků,
které by tato práva zaměstnancům a dobrovolníkům fondu ACF upírala.
Jak
se ukázalo, v Rusku došlo dne 26. března 2017 k největšímu protestu za posledních
několik let. Napříč Ruskem se konala klidná pouliční shromáždění vyzývající k
vyšetření případů, ve kterých byli z korupce obviněni vysoce postavení vládní
úředníci. Na většině míst nebyla tato shromáždění předem schválena příslušnými
orgány, jak to vyžaduje velmi restriktivní ruský zákon, takže v očích úřadů
byla tato shromáždění považována za „nezákonná“. Povolení bylo uděleno pouze ve
21 městech z 99, ve kterých aktivisté taková povolení od úřadů požadovali. Na
mnoha místech byla tato pokojná shromáždění rozehnána policí, často s použitím
nepřiměřené síly.
Fond
ACF sehrál klíčovou roli při organizaci a pokrytí protestů v médiích. Starší
publikace fondu ACF uváděly vysokou míru korupce mezi blízkými přáteli
prezidenta Vladimíra Putina, jeho spolupracovníky a členy vládnoucí strany
Jednotné Rusko. Zakladatel a ředitel fondu ACF, organizátor protikorupčních
kampaní a politický aktivista Alexej Navalnyj vyzval své četné příznivce, aby
vyšli dne 26. března do ulic. Tuto příležitost také využil pro získání podpory
pro svou nadcházející prezidentskou kandidaturu před konáním voleb v roce 2018.
V průběhu
protestů organizoval fond ACF ze své kanceláře živé internetové vysílání, které
o protestech informovalo. Podle ACF toto vysílání živě sledovalo 170 000
uživatelů internetu a jeho nahrávka měla 4,47 milionu zhlédnutí. Dvakrát během
vysílání přišli do kanceláře příslušníci policie a vynucovali si ukončení
vysílání. Nejprve prohledávali prostory ACF kvůli výbušninám. Dva členové ACF,
kteří tam byli v daném okamžiku přítomni, později v průběhu soudního procesu
prohlásili, že o údajné hrozbě bombového atentátu coby důvodu razie nebyli
vůbec informováni. Nicméně, stejně jako ostatní členové ACF, vyhověli
požadavkům policistů a nechali je se psem prohledat kancelář. Policie žádné
výbušniny nenašla a kancelář opustila. Přesto se později ten stejný den
policisté do kanceláře ACF za doprovodu členů hasičského sboru vrátili. Všem
nařídili opustit prostory a prohlašovali, že došlo k požárnímu poplachu. Během
soudního přelíčení členové ACF vypověděli, že všichni uposlechli a vyšli na
chodbu. V rozporu s tím, co by se dalo očekávat v případě skutečného požárního
poplachu, kdy jsou lidé vyzýváni k opuštění budovy, jim na této chodbě
policisté kontrolovali pasy a nahrávali je (to můžete zhlédnout na veřejně
dostupném videu z této události[1]).
Po zaevidování osobních údajů policisté zatkli všech 14 přítomných členů ACF a
odvezli je na místní policejní stanici. Tam strávili noc a následující den byli
předvedeni k soudu na přelíčení. Kancelář byla policií zapečetěna a v době
psaní této zprávy zůstává stále uzavřená.
Členové ACF se
domnívají, že po jejich zadržení, během nocí 27. a 28. března, policisté
prohledali kanceláře ACF a odnesli jim počítače a dokumenty. K dispozici je
veřejně dostupný videozáznam, na kterém je vidět muž v civilu a dva
uniformovaní policisté, jak v noci z 26. na 27. března odnášejí z kanceláří ACF
počítače a krabice[2].
Muže oslovili novináři, ale odmítli jim vysvětlit, kdo jsou.
Všichni zatčení
zaměstnanci a dobrovolníci fondu ACF byli obviněni z „neuposlechnutí oprávněné
výzvy příslušníků policie“ v souladu s článkem 19.3 Zákona o přestupcích. Každý
z nich byl v individuálním soudním procesu shledán vinným.
Oxana Baulina,
šéfredaktorka internetového kanálu NavalnyLive a zaměstnanci a dobrovolníci
fondu ACF – Ruslan Abljakimov, Vladimír
Buzin, Anton Glembo, Sergej Gorkajev, Jekatěrina Kenarjevová, Aleksej Lapišev,
Jekatěrina Mělnikovová, Vladislav Mosin, Anna Revoněnková a Konstantin Širokov
– byli všichni odsouzeni k trestu odněntí svobody v rozmezí od pěti do
sedmi dnů. Leonid Volkov, projektový manažer ACF a vedoucí prezidentské kampaně
Alexeje Navalnyjeho, byl odsouzen na 10 dnů vazby. Alexej Bachrušin a Maria Zacharovová
zadrženi nebyli, pravděpodobně kvůli jejich zdravotnímu stavu. Namísto toho jim
byla každému udělena pokuta 1 000 rublů (přibližně 450 KČ).
K soudním
procesům došlo v průběhu dvou dnů –
27. a 28. března. Zástupce Amnesty International byl u soudu přítomen dne
27. března v průběhu jednoho z procesů. Mluvil s obžalovanými a právníky
několika dalších případů a byl svědkem značných průtahů. Obvinění a jejich právníci
(s ohledem na okolnosti svého zatčení popsaných výše) přesvědčivě dokazovali, že
jejich zadržení bylo neopodstatněné, a že důvodem obou policejních razií v
kancelářích ACF nebylo bombové ohrožení ani požární poplach, nýbrž záměrný
pokus narušit jejich práci. Soud ovšem nevzal jejich argumenty v potaz.
Podle právníků
zastupujících zaměstnance a dobrovolníky ACF, byly prohlídky kanceláří údajně
vedeny coby „ohledání místa incidentu“. Ze zákona je však obecně
vyžadováno, aby prohledávání takových prostor bylo prováděno za přítomnosti
zástupce organizace, které prostory náleží. Zákon také omezuje důvody, kvůli
kterým mohou být jakékoliv předměty z místa odnášeny. Pátrací hlídky tyto
zákonné požadavky v kancelářích ACF nedodržely.
Amnesty
International se domnívá, že zatčení zaměstnanců a dobrovolníků fondu ACF bylo bezdůvodné
a následné soudní procesy a vynesené rozsudky za „neuposlechnutí oprávněné
výzvy příslušníků policie“ byly poznamenány několika procesními chybami. V
rozporu s ruským právem bylo zejména to, že po zatčení byli aktivisté
drženi ve vazbě několik hodin ještě před tím, než byl jejich údajný
„přestupek“ oficiálně zdokumentován (tj. před tím, než jim byly poskytnuty
tzv. protokoly o správních
přestupcích). Podle zákona (článek 28.5 zákona o přestupcích) k tomu mělo dojít
bezprostředně po vykonání údajného přestupku. Ve skutečnosti byly tyto protokoly vydány o několik hodin později,
kdy jim byly kopie těchto původních protokolů
navíc policií protiprávně odebrány a nahrazeny novými. Pouze jednomu z obžalovaných
se podařilo uchovat si nový protokol a zároveň i kopii původního a obojí
předložit u soudu. Soudce v průběhu přelíčení souhlasil se zařazením obou
protokolů do spisu případu, ale i přesto vynesl rozsudek trestu.
V rozporu s
právními požadavky tyto protokoly
neobjasnily důvod, proč všichni museli na výzvu policie opustit kanceláře ACF.
Druhá verze těchto protokolů
obsahovala jiný popis důvodů pro policejní zásah v kancelářích ACF (jeden se
týkal hrozby bombového atentátu a druhý požárního poplachu). Nejméně u dvou
soudních přelíčení (s různými soudci) zamítl soud požadavky obhajoby na
předložení důkazů a jmenování očitých svědků, což je v přímém rozporu s jejich
právem na spravedlivý proces.
Minimálně jeden
ze zadržených členů – Jekatěrina Kenarevová – měla vážné zdravotní problémy a
během svého soudního přelíčení dne 27. března požadovala lékařskou záchrannou
službu. Až do chvíle vynesení rozsudku ovšem nesměla být zdravotníky vyšetřena.
Poté, co jí záchranáři podali léky, byla ponechána ve vězení, kde si měla
odpykat svůj trest.
Všichni zadržení
jsou vězni svědomí, kteří byli zbaveni svobody pro vykonávání své mediální a
investigativní práce. Kromě toho může zabavení jejich počítačů a dokumentů
sloužit nejen k narušení práce fondu ACF, ale může vést i k odhalení jejich
zdrojů, kterým tak může hrozit trestní stíhání za pomoc při odhalování korupce.
Amnesty
International vyzývá ruské úřady, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily
všechny zadržované členy fondu ACF a aby upustily od odvetných zásahů vůči
jakýmkoliv pokojným demonstrantům, investigativním novinářům a politickým
aktivistům.
