Anna Karetnikovová se dlouhodobě zasazuje o práva vězněných lidí a spolupracuje s lidskoprávní organizací Memorial. Teď jí hrozí trestní stíhání kvůli „extremismu“. Amnesty upozorňuje, že se tím ruské úřady snaží zastrašit další lidskoprávní obránce a obránkyně.
Moskevská prokuratura se chystá zahájit trestní stíhání Anny Karetnikovové, která žije v exilu. Na zprávu reagovala Marie Struthers, ředitelka Amnesty International pro východní Evropu a Střední Asii:
„Amnesty International dlouhodobě varuje, že ruské úřady mohou vágní a příliš široce formulované zákony proti extremismu využít ke kriminalizaci legitimní lidskoprávní práce. V případě Anny Karetnikovové se tyto obavy naplňují. Poprvé někdo čelí takovému obvinění výhradně kvůli své lidskoprávní činnosti.“
„Anna Karetnikovová žije v exilu a soud ji může soudit pouze v nepřítomnosti. Hrozba trestního stíhání přesto vysílá zastrašující vzkaz. Úřady chtějí umlčet lidskoprávní obránce a obránkyně v Rusku i v zahraničí. Chtějí jim zabránit v dokumentování porušování lidských práv a odradit je od toho, aby se zastávali obětí bezpráví.„
Kriminalizace lidskoprávní práce významné nevládní organizace, která získala Nobelovu cenu za mír, je škodlivým a ostudným krokem. Znovu odhaluje skutečné motivy ruských úřadů.
Marie Struthers, ředitelka Amnesty International pro východní Evropu a Střední Asii
„Ruské úřady musí od obvinění Anny Karetnikovové upustit a případ uzavřít. Musí také přestat zneužívat absurdně široce a vágně formulované zákony o ‚extremismu‘ proti svým kritikům a kritičkám. Ať už jde o lidskoprávní obránce a obránkyně, politické oponenty a oponentky, LGBTQ+ lidi nebo náboženské skupiny, které zastávají odlišné názory. Rusko musí své represivní zákony uvést do souladu s mezinárodními lidskoprávními závazky.“
Další informace
Lefortovská meziokresní prokuratura v Moskvě 26. října 2026 oznámila, že shromáždila podklady pro zahájení trestního stíhání Anny Karetnikovové. Podezírá ji z „účasti na činnosti extremistické organizace“ podle článku 282.2 odst. 2 trestního zákoníku a z „vyhýbání se povinnostem zahraničního agenta“ podle článku 330.1 odst. 2.
Prokuratura dotyčnou „extremistickou organizaci“ přímo nejmenovala. Karetnikovová ale od roku 2002 pracovala pro lidskoprávní centrum Memorial nebo s ním spolupracovala. Memorial je nejstarší ruskou lidskoprávní organizací a v roce 2022 získal Nobelovu cenu za mír. Ruské úřady ho v dubnu 2026 svévolně označily za „extremistický“.
V letech 2008 až 2016 působila Karetnikovová v moskevské Veřejné monitorovací komisi. Tenhle nezávislý veřejný orgán dohlíží na zařízení, ve kterých úřady drží lidi zbavené svobody. Později pracovala jako vedoucí analytička Federální vězeňské služby. V lednu 2023 ji z této pozice propustili a Karetnikovová pak odešla z Ruska. V dubnu 2025 ji ministerstvo spravedlnosti svévolně označilo za „zahraničního agenta“.
