Nová Amnesty výzkumná zpráva „Spolupracuj
nebo zemři“ odhaluje, že reformy trestu smrti zavedené v roce 2013 sice snížily počet
osob odsouzených k smrti, nedokáží jít ale
dostatečně daleko. Navíc rozhodování o
životě a smrti ponechaly v rukou veřejných žalobců namísto soudců.
„Singapur rád maluje sám sebe jako prosperující a progresivní stát, ale
jeho použití trestu smrti poukazuje na flagrantní ignorování lidského života. Země se spoléhá
na drsné zákony, které se prokazatelně zaměřují
na drogové delikventy na nižších
stupních žebříčku, z nichž mnozí pocházejí ze znevýhodněného prostředí,“ uvedla
Chiara Sangiorgiová, analytička Amnesty International pro trest smrti.
„Reformy zavedené v roce 2013 byly krokem správným
směrem a umožnily některým lidem uniknout šibenici, avšak v klíčových ohledech
byly od počátku chybné. Singapur jako stát má vliv nejen v Asii, ale i ve
zbytku světa. Od těchto reforem by vláda měla postoupit dále k ukončení trestu
smrti jednou provždy.“
Vyšetřování Amnesty
International založené na rozsáhlé analýze soudních dokumentů, ukazuje, že singapurské
soudy nadále vydávají povinné rozsudky v případech obchodování s drogami,
přestože nové reformy by měly umožňovat zvýšenou shovívavost. Povinné rozsudky
smrti neumožňují soudcům zohlednit polehčující okolnosti trestného činu nebo
pachatele. Ponechávají soudy bez jakékoliv jiné možnosti, než odsoudit drogové
delikventy k smrti.
Většina lidí, kteří byli v
posledních čtyřech letech odsouzeni k trestu smrti za drogové trestné činy,
držela relativně malé množství drog a mnozí říkají, že k obchodování s drogami
byli dohnáni nezaměstnaností nebo dluhy.
Od zavedení nových reforem v
roce 2013 by se měli držitelé drog vyhnout povinným trestům smrti tím, že budou
dostatečně spolupracovat se státním zástupcem během fáze vyšetřování nebo
soudního řízení. Rozhodnutí o tom, kdo splňuje tato kritéria, však plně spočívá
na státním zástupci, a nikoliv na soudci. Rozhodnutí jsou často nejasná a
netransparentní.
„Používání povinných rozsudků
smrti v Singapuru musí okamžitě skončit. Přestože v posledních letech došlo k
omezení takovýchto trestů, fakt, že jsou stále používány, je stále důvodem ke
znepokojení, „uvedla Chiara Sangiorgiová.
Chybný nástroj k řešení kriminality
Singapurští úředníci nadále
zdůvodňovali zachování trestu poukazováním na to, že je údajně účinným
nástrojem k řešení kriminality. Vivian Balakrishnan, ministr zahraničních věcí,
ve svém projevu před OSN v září 2016 uvedl: „Podle našeho názoru trest smrti za
trestné činy související s drogami a za vraždu byl vždy klíčovým prvkem v
udržení Singapuru bez drog a Singapuru bezpečného.“ A to navzdory skutečnosti,
že neexistují žádné důkazy o tom, že hrozba popravy od trestného činu odrazuje
více, než jiné tresty, jako je třeba doživotní uvěznění. Ukazují to studie OSN
z celého světa.
„Singapur klame sám sebe, pokud si myslí, že je trest
smrti účinným nástrojem ke snížení kriminality. Trest smrti je konečný, krutý,
nelidský a ponižující trest, který neudělá žádný stát bezpečnější. Což je
fakt, který uznala velká většina
světových zemí,“ upozornila
Sangiorgiová.
„Singapur by měl okamžitě zastavit uplatňování trestu
smrti s výhledem na jeho budoucí zrušení. V krátkodobém horizontu musí země
zreformovat svůj právní rámec tak, aby byl v souladu s mezinárodním právem a
zajistil, aby odsouzenci na smrt měli veškerou právní ochranu zaručenou
mezinárodním právem a normami.“
Tvrdý zákrok proti
aktivistům
Od zavedení reforem singapurské
úřady stále častěji podnikaly rázné zákroky proti těm, kdo vyjadřovali svůj
nesouhlas s použitím trestu smrti, zejména právníkům a dalším aktivistům. Nový
zákon zavedený v roce 2016 zpřísnil již přísná omezení možnosti obránců
lidských práv a dalších osob kritizovat soudní rozhodnutí.
Například v srpnu roku 2017
vrchní soud uložil pokutu téměř 5000 dolarů jednomu advokátovi, který
zastupoval odsouzence na smrt poté, co na Facebook umístil příspěvek, který
kritizoval soudnictví.
Pozadí
Singapur zaznamenal značný
pokrok v používání trestu smrti od poloviny devadesátých let, kdy byl tento
asijský městský stát nejvyšším popravčím v přepočtu na počet obyvatel a
každý rok prováděl desítky trestů smrti.
Během uplynulých tří let bylo
popraveno celkem 10 osob (čtyři v roce 2016), zatímco ve stejném období bylo
uloženo minimálně 17 trestů smrti. Ve všech případech šlo o odsouzení za vraždu
nebo obchodování s drogami.
Trestné činy související s drogami nesplňují povahovou hodnotu
„nejzávažnějších trestných činů“, na které se podle mezinárodního
práva musí trest smrti omezovat.
Amnesty
International se staví proti trestu smrti ve všech případech a za jakýchkoli
okolností, bez ohledu na povahu trestného činu, charakteristiky pachatele nebo
metodu, kterou stát používá k vykonání popravy. Organizace považuje trest smrti
za porušení práva na život, jak je uznáváno ve Všeobecné deklaraci lidských
práv a za konečný, krutý, nelidský a ponižující trest
