Rozsáhlá amnestie navazuje na jednání s americkou administrativou ze září 2025, po nichž Minsk výměnou za zmírnění amerických sankcí vůči běloruským státním aeroliniím propustil 52 politických vězňů. Tentokrát mají USA zrušit sankce na dovoz uhličitanu draselného. Podle amerického zmocněnce Johna Colea, který se jednání v Minsku osobně zúčastnil, mohou USA v rušení sankcí pokračovat. „Rušíme sankce, propouštíme vězně,“ uvedl po jednání s prezidentem Lukašenkem.
Přestože je propuštění desítek lidí dobrou zprávou, v běloruských věznicích nadále zůstává více než tisíc dalších osob vězněných výhradně za uplatňování svých lidských práv.
Amnesty International propuštění politických vězňů vítá, zároveň však upozorňuje, že nejde o systémovou změnu a represe v Bělorusku pokračují.
„Nesmíme zapomenout na další nespravedlivě vězněné, kteří neměli být nikdy uvězněni. Pokud je propuštění politických vězňů součástí politické dohody, jen to podtrhuje cynické zacházení běloruských úřadů s nevinnými lidmi. Osud těch, kteří byli propuštěni, i těch, kteří nadále zůstávají ve vězení, nesmí záviset na zákulisních dohodách. Za své názory nebo nenásilné aktivity by ve vězení neměl končit nikdo. Vyzýváme k okamžitému propuštění Marfy Rabkové, Nasty Loikové a stovek dalších vězňů a vězeňkyň, kteří jsou v Bělorusku nespravedlivě vězněni z politických důvodů,“ uvedla Marie Struthers, ředitelka Amnesty International pro východní Evropu a střední Asii.
Maryja Kalesnikavová byla v září 2020 unesena maskovanými muži a následně obviněna z vykonstruovaných trestných činů. V roce 2021 byla odsouzena k 11 letům vězení.
Ales Bjaljacki, zakladatel lidskoprávní organizace Vjasna a nositel Nobelovy ceny za mír, byl v roce 2023 odsouzen k deseti letům vězení na základě politicky motivovaných obvinění.
Amnesty International nadále vyzývá běloruské úřady k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech lidí, kteří jsou v zemi vězněni z politických důvodů, a k ukončení systematických represí vůči občanské společnosti.
