Svět je na prahu nebezpečného zlomu.
I Česko má co dohánět.
Svět se podle Amnesty International ocitá na prahu nové, nebezpečné éry, ve které mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva systematicky oslabují mezinárodní právo i globální spolupráci. Vyplývá to z nové výroční zprávy, která hodnotí situaci ve 144 zemích.
Amnesty varuje, že tito aktéři dnes cíleně rozkládají 80 let snah o řešení globálních problémů prostřednictvím multilateralismu a o budování silnější ochrany lidských práv. Místo toho se prosazuje bezohledný model uspořádání založený na dominanci, beztrestnosti a zisku.
„To, co dnes sledujeme ve světě, není jen soubor izolovaných krizí, ale systematický posun k modelu, který oslabuje lidská práva, rovnost i samotné principy vlády práva. Tento trend přitom není vzdálený ani České republice. I zde vidíme znepokojivé jevy, od rostoucí xenofobie vůči uprchlíkům přes přetrvávající nerovnosti ve vzdělávání až po nedostatečné uznání práv stejnopohlavních párů. Pokud státy nedokážou chránit práva všech bez rozdílu doma, jen těžko mohou přispět k jejich obraně na globální úrovni,“ upozorňuje Lucie Laštíková, ředitelka Amnesty International Česká republika.
Útok na samotné základy lidských práv
Podle Amnesty už nejde o postupné oslabování systému, ale o zásadní zlom. Nejsilnější aktéři přímo porušují pravidla, která měla chránit civilisty, zajistit odpovědnost a předcházet konfliktům.
Důsledky jsou patrné napříč světem. Izrael nadále páchá genocidu Palestinců v Gaze a rozšiřuje nelegální osady na okupovaném Západním břehu. Rusko zesílilo útoky na civilní infrastrukturu na Ukrajině. Spojené státy zaútočily na Venezuelu, v Súdánu se ozbrojené složky dopouštějí masového zabíjení civilistů a sexuálního násilí, zatímco v Demokratické republice Kongo dochází k vraždám a mučení ze strany ozbrojených skupin. Napětí dále eskaluje na Blízkém východě, kde útoky na civilní cíle a infrastrukturu ohrožují miliony lidí a zhoršují už tak katastrofální humanitární situaci.
Sílení represí a útoky na občanskou společnost
Zpráva zároveň upozorňuje na výrazné zesílení útoků na občanskou společnost po celém světě. Vlády se snaží umlčet kritické hlasy, omezují svobodu projevu a kriminalizují nesouhlas.
Formuje se tak alternativní světový řád, který je rasistický, patriarchální, nerovný a nepřátelský vůči jakémukoli odporu. Tento trend se projevuje nejen násilnými zásahy proti protestům, ale i využíváním represivních zákonů, digitálního sledování, spywaru nebo cenzury.
Například v Íránu bezpečnostní složky brutálně potlačily protesty a zabíjely demonstranty, v Afghánistánu Tálibán dále omezil práva žen, včetně přístupu ke vzdělání a práci. Ve Spojených státech úřady tvrdě zasahovaly proti migrantům a využívaly nadměrnou sílu, zatímco v Evropě i jinde dochází ke kriminalizaci protestů a omezování občanských iniciativ.
„Stupňující se tlak na fungování občanské společnosti je velmi znepokojující. Cílené útoky na neziskové organizace ukazují, že i v České republice se zužuje prostor pro prosazování práv a demokratickou kontrolu moci. Zároveň je pro nás alarmující třeba i oslabování ochrany práv v oblasti životního prostředí. Pozitivní legislativní kroky, například v oblasti ochrany obětí násilí, je proto nutné doprovodit důsledným uplatňováním v praxi a širší systémovou změnou,“ dodává Lucie Laštíková z české Amnesty.
Ekonomická moc bez kontroly
Amnesty upozorňuje i na ekonomický rozměr tohoto vývoje. Rostoucí vliv velkých korporací, nedostatečná regulace jejich moci a neochota států řešit daňové úniky přispívají k prohlubování nerovností a oslabování ochrany práv nejzranitelnějších.
Současně dochází k omezování mezinárodní pomoci, což podle Amnesty ohrožuje životy milionů lidí – například v oblasti zdravotní péče, ochrany uprchlíků nebo boje s dopady klimatické krize.
Odpor roste: protesty, aktivismus i mezinárodní tlak
Zpráva ale zdůrazňuje, že tento vývoj není jediným příběhem současnosti. Po celém světě totiž sílí odpor – od masových protestů přes aktivity občanské společnosti až po kroky některých států a mezinárodních institucí.
Miliony lidí vycházejí do ulic, organizují se a snaží se čelit autoritářským tendencím i bezpráví. Protesty vedené mladými lidmi zasáhly řadu zemí, statisíce lidí se postavily za práva LGBTI+ osob a aktivisté po celém světě protestují proti dodávkám zbraní do konfliktních oblastí.
Zároveň některé státy a mezinárodní instituce podnikají kroky k prosazení odpovědnosti – například prostřednictvím mezinárodních soudů nebo vyšetřovacích mechanismů.
Rok 2026 jako rozhodující moment
Podle Amnesty je budoucnost otevřená. To, jestli se bezohledný světový řád prosadí, nebo bude zastavený, závisí na tom, jak se státy i společnost postaví k současné krizi.
Proto vyzýváme vlády, aby odmítly politiku ústupků, začaly důsledně hájit mezinárodní právo a aktivně chránily občanskou společnost.
Rok 2026 tak může být zlomový – buď dojde k dalšímu upevnění světa založeného na síle a beztrestnosti, nebo k obnovení závazku chránit lidská práva a hledat společná řešení globálních výzev.
STAV LIDSKÝCH PRÁV V ROCE 2025
ČESKÁ REPUBLIKA
Shrnutí
V lednu byla zavedena právní definice znásilnění založená na souhlasu. Romské ženy, které byly nuceně sterilizovány, získaly novou možnost odškodnění. Ukrajinští uprchlíci čelili xenofobním postojům a ekonomickým obtížím. Pro stejnopohlavní páry byla zavedena právní forma partnerství, která ale nezajišťuje plná manželská a rodičovská práva. Romské děti zůstávaly ve školách segregované. Vláda nepřijala rámcový klimatický zákon. Nevládní organizace čelily opakovaným politickým útokům a hrozbám. Pokračovaly nezodpovědné transfery zbraní.
Po říjnových volbách nová vláda oznámila změnu politiky, včetně oslabení environmentálních ochran a přísnější regulace neziskového sektoru.
Práva uprchlíků a migrantů
Podle zprávy ministerstva vnitra někteří političtí představitelé a další aktéři záměrně šířili dezinformace a nepřátelství vůči Ukrajincům. Také pokračovaly xenofobní útoky – v široce medializovaném incidentu v únoru řidič tramvaje v Praze slovně napadl ukrajinský pár a jejich dvouletého vnuka. Proti řidiči bylo zahájeno trestní řízení u obvodního soudu v Praze.
Podle údajů UNHCR bylo v říjnu v Česku evidováno 397 240 ukrajinských uprchlíků. Navzdory vysoké zaměstnanosti zůstávala polovina ukrajinských domácností pod hranicí příjmové chudoby.
Násilí na základě pohlaví a genderu
Na základě zákona účinného od ledna bylo znásilnění definováno jako jakýkoli pohlavní styk proti vůli osoby, bez požadavku na fyzický odpor. V reakci na vnímané nízké tresty v případech sexuálního násilí protestovaly v dubnu v Praze stovky lidí. Protestující požadovali systémové legislativní změny, včetně přijetí Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulská úmluva).
V červenci vstoupil v platnost nový zákon posilující ochranu obětí domácího násilí. Zavedl jednotnou právní definici domácího násilí zahrnující fyzické, psychické, sexuální a ekonomické násilí i kontrolující chování
Sexuální a reprodukční práva
Lhůta pro podání žádostí o odškodnění žen, které byly mezi lety 1966 a 2012 nuceně sterilizovány, byla prodloužena do konce roku 2026. Mnohé z postižených žen byly Romky. Do dubna bylo podáno více než 2 300 žádostí, 591 z nich čekalo na schválení.
Amnesty International a organizace Konsent začaly prosazovat zakotvení práva na interrupci do ústavy s odkazem na nedostatečnost stávající právní úpravy.
Práva LGBTI+ osob
Od ledna byl novelizován občanský zákoník, který zavedl nový právní institut partnerství pro stejnopohlavní páry a přiblížil ho manželství. Mnozí však tuto reformu považovali za nedostatečnou z hlediska právního postavení i rodičovských práv.
Od července už nebyl pro právní uznání změny pohlaví vyžadován chirurgický zákrok ani hormonální léčba. Změna však proběhla prostřednictvím metodiky ministerstva zdravotnictví a právní rámec dosud nebyl přijat.
Diskriminace
V říjnu novináři upozornili, že Filip Turek, nově zvolený poslanec, zveřejňoval na sociálních sítích rasistické, xenofobní a pronacistické výroky. Policie zahájila vyšetřování.
Segregace romských dětí v českých školách přetrvávala. Studie identifikovala více než 130 základních škol jako segregovaných. V listopadu úřady zavedly soubor opatření zaměřených na podporu desegregace romských dětí a prevenci jejich zařazování do speciálních škol pouze z důvodu sociálního znevýhodnění.
Práva dětí
1. července byl oficiálně zřízen úřad Dětského ombudsmana, který má dohlížet na práva dětí a mladistvých. Současně novela občanského zákoníku zakázala tělesné tresty dětí a stanovila, že nejsou přijatelnou formou výchovy.
Právo na zdravé životní prostředí
Česká republika nepřijala rámcový klimatický zákon. To znamená, že cíle snižování emisí zůstávají právně nevymahatelné. Vláda pokračovala v opatrné politice a v listopadu hlasovala proti navrhovanému klimatickému cíli EU pro rok 2040.
Ekologové varovali, že návrh programu nové vládní koalice ohrožuje přírodu a kvalitu života tím, že opomíjí klíčové environmentální ochrany a podporuje fosilní paliva. Zvolení představitelé koalice rovněž vyzvali ke zrušení nově vzniklé chráněné krajinné oblasti Soutok – rozsáhlého a biologicky rozmanitého mokřadního území na jihu země
Svoboda sdružování
Objevily se snahy o kontrolu a omezování neziskového sektoru. Několik stran v nově zvoleném parlamentu opakovaně označovalo nevládní organizace za politické a navrhovalo omezení jejich financování, přísnější povinnosti vykazování a zavedení veřejného registru grantů.
Nezodpovědný vývoz zbraní
Česká republika pokračovala v rozsáhlých dodávkách vojenského materiálu Izraeli, navzdory značnému riziku, že by mohl být použit k páchání genocidy, zločinů proti lidskosti a dalších válečných zločinů v Gaze. Tyto transfery jsou rovněž v rozporu s mezinárodními závazky země, včetně Smlouvy o obchodu se zbraněmi.
